SLIBY STRAN: ČSSD chce MHD pro Pražany zdarma i získávání bytů od developerů

Jakub Landovský

Jakub Landovský Zdroj: Michael Tomeš, E15

Kandidát ČSSD na primátora Jakub Landovský zaujal hlavně příslibem bezplatného MHD pro občany, kteří mají trvalé bydliště v Praze. Kromě toho chtějí sociální demokraté v Praze například rozmístění většího počtu bezpečnostních kamer.  

Slib: Zavedeme pro všechny Pražany MHD zdarma.

MHD zdarma by ročně připravila městský rozpočet o čtyři miliardy korun. Sociální demokraté ale počítají s tím, že je vyberou zpět od lidí, kteří v hlavním městě bydlí, ale nemají v něm trvalé bydliště, takže zde neplatí daně. Podle volebního lídra Jakuba Landovského se to týká stovky tisíc lidí, kteří by po přihlášení trvalého bydliště v Praze mohli do městské pokladny odvést dohromady asi 3,6 miliardy korun ročně. ČSSD ale nenabízí žádné přesnější výpočty financování bezplatné MHD.

Landovský si navíc od tohoto kroku slibuje vyčištění města od dopravy a za příklad dává estonský Tallinn, kde MHD zdarma pro rezidenty funguje od začátku roku 2013.

Podle studie švédského Královského technologického institutu z roku 2014 se sice zvýšil počet občanů, kteří používají MHD místo aut o osm procent, ale délka cestování dvoustopými motorovými vozidly se prodloužila o třetinu, takže v ulicích bylo v době provádění studie víc aut než před zavedením bezplatné MHD. Studie navíc potvrdila obavu kritiků z toho, že městskou dopravu budou využívat namísto řidičů spíše občané, kteří by jinak chodili pěšky.

Financování bezplatné veřejné dopravy nezvládlo například belgické město Hasselt, které ji zavedlo v roce 1997. V době spuštění vyšla na milion eur ročně, ale po deseti letech provozu se náklady kvůli nárůstu nových linek a cestujících vyšplhaly na 3,5 milionu eur za rok a město od bezplatné MHD nakonec v roce 2013 upustilo.

V Česku funguje bezplatná hromadná doprava ve Valašském Meziříčí, Frýdku-Místku, Strakonicích, Lovosicích a Litoměřicích.

Slib: Navýšíme počet parkovacích míst zřízením P+R parkovišť a parkovacích domů.

Odstavná P+R (zaparkuj a jeď) parkoviště jsou do systému Pražské integrované dopravy zařazena od roku 1998. Řidiči, kteří na nich zaparkují, mohou poté využít služeb MHD, která by měla být v blízkosti každého parkoviště. V současné době jsou v provozu parkoviště Běchovice, Černý most, Depo Hostivař, Holešovice, Chodov, Kotlářka, Ládví, Letňany, Písnice, Radotín, Rajská zahrada, Skalka, Švehlova a Zličín.

Kromě výše zmíněných provozuje PID ještě samoobslužná parkoviště Běchovice, Kotlářka, Nové Butovice, Písnice, Skalka a Švehlova. Denní parkovné na P+R parkovištích stojí 40 korun. V roce 2017 otevřela končící koalice tři velká záchytná parkoviště P+R (Kotlářka, Švehlova a Písnice) s kapacitou 530 parkovacích míst pro osobní automobily.

Parkovací dům nabízí například soukromá firma Eltodo, která nabízí 468 parkovacích míst ve třináctipatrovém objektu ve Wilsonově ulici. Za celodenní parkování tam řidiči zaplatí 650 korun. ČSSD v tomto případě nespecifikuje, zda chce vytvořit městské parkovací domy, nebo bude podporovat stavbu soukromých.

Slib: Zjednodušíme stavební řízení, mimo jiné jedním stavebním úřadem pro celou Prahu.

Jeden stavební úřad pro celou Prahu je předpokladem stavby většího počtu bytů i podle Ondřeje Boháče z Institut plánování a rozvoje. Podle něj by se dalo při zřízení jednoho stavebního úřadu v Praze postavit až 6000 bytů ročně. „Město má totiž nyní 22 bytových politik, nemá jen jednu, jak by mělo mít. Každý chce, aby se stavělo, ale u sousedů. Všichni mluví o tom, že se musí stavět a musí se dokončit dálnice, ale ne tady u nás,“ řekl Boháč v rozhovoru pro E15.

Podle odbornice na stavební právo Renáty Pintové-Králové by se měla zavést alespoň jednotná metodika rozhodování, protože stavební úřady často reagují na tlak místních samospráv. To by mohl vyřešit nový stavební zákon, který počítá s vytvořením Nejvyšího stavebního úřadu. Ten by jednotlivé úřady zašťiťoval a kontroloval. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová navíc navrhuje šedesátidenní lhůtu na vyjádření jednotlivých úřadů. Pokud by to v termínu nestihly, automaticky by se počítalo s jejich souhlasem. 

Jednodušší systém s jedním úřadem v metropoli existoval do roku 2003. 

Slib: Chceme více kamer, které budou hlídat zdraví a majetek nás všech.

Městský kamerový systém město postupně buduje od roku 1998. Jsou do něj integrovány další kamerové systémy: kamerový systém Technické správy komunikací, kamerový systém Dopravního podniku hl. m. Prahy atd.

Současné vedení magistrátu v roce 2016 schválilo koncepci rozvoje městského kamerového systému na následujících deset let. Podle webu praha.eu je do městského systému aktuálně integrováno 4500 kamer. Oprávnění k pořizování a prohlížení záznamů z kamer má Policie ČR i Městská policie hl. m. Prahy.