Odkládání platnosti nového stavebního zákona, nevýhodný mechanismus přerozdělování daní a z něj plynoucí nedostatek peněz pro Prahu a také rozdílné představy politické reprezentace, která se po čtyřech letech střídá v čele města. Největší brzdy bytové výstavby i velkých infrastrukturních projektů pojmenovávají koaliční a opoziční strany ve vrcholící volební kampani v téměř bezvýhradné shodě. Pozornost developerů se spíše než k zářijovému hlasování upíná k vládě. Firmy volají po nových paragrafech, které by urychlily povolovací proces.
Pražský radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09) míní, že příčinou skluzu stavebních záměrů je kombinace několika faktorů. Chybí podle něj především nový zákon a peníze. „Vláda se odmítá finančně podílet na velkých infrastrukturních stavbách, přičemž rozpočtové určení daní je pro Prahu, která vytváří více než třetinu HDP celé země, nevýhodné. To je fatální, smrtící mix,“ říká.
Jsme jen údržbáři, říkají starostové
Větší díl z odvodů by uvítal rovněž opoziční zastupitel za ODS a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. „Kdyby měly městské části více finančních prostředků, mohly by být například na bytových projektech developerů zainteresovanější. Měly by větší vliv na jejich využití a podobu včetně okolí,“ soudí.
Portlík je přesvědčen, že pražští starostové jsou spíše údržbáři. „Vedle financí by potřebovali i více pravomocí,“ podotýká. Po zakotvení větší samostatnosti radnic v povolovacích řízeních do novely stavebního zákona volají samosprávy už delší dobu.
I další opoziční zastupitel za ANO Ondřej Prokop považuje přerozdělování daní za nespravedlivé a demotivující. Aktivní samosprávy, které rozvíjejí městské části, podle něj nemají žádný podíl z DPH odvedené stavebníky. „Náprava by mohla spočívat v ponechání určitého procenta z prostavěné daně obcím, v nichž se projekt realizoval. Inspirovat se můžeme v Německu, kde z výstavby přiteče do rozpočtu samosprávy i tisícinásobek toho, co v Česku,“ píše Prokop ve své předvolební knize Vize pražského bydlení 2033.
Další příčinu bytové krize a dopravních problémů spatřuje radní Chabr v častém střídání primátora a radních. „V některých evropských metropolích mají šestileté, a nikoli čtyřleté funkční období. Za čtyři roky se toho moc stihnout nedá,“ stěžuje si.
Od konce předminulé dekády, v níž se rozhodlo o vybudování tunelu Blanka nebo prodloužení metra A, zůstává stavební boom heslem z volebních billboardů. „Problémem je politická diskontinuita, nové vedení například prověřuje projektové dokumentace a výsledky soutěží. To stojí čas,“ připomíná Chabr. Končící rada vyzdvihuje, že připravila rozjezd řady projektů za desítky miliard korun. Jsou to metro D, Dvorecký most, rekonstrukce vyhořelého Průmyslového paláce či oprava Libeňského mostu.
Chabr i starosta Portlík věří, že zářijový úspěch volební koalice Spolu pro Prahu by zlepšil spolupráci města s vládou Petra Fialy a zvýšil tak šance na nalezení shody o financování vnitřního okruhu i změně rozpočtového určení daní.
Developeři postrádají nový zákon
S problémy se potýkají i firmy. Bezprecedentní růst cen materiálů a energií spolu s nedostatkem pracovníků uvrhly stavebnictví do velké nejistoty. Negativní faktory vyvolané pandemií a od února válkou na Ukrajině umocňují drahé úvěry a legislativní vakuum kolem budoucího povolování nových staveb. Způsobuje ho odkládání nového stavebního zákona. Právě tato norma je pro rozvoj stavebnictví včetně dostupného bydlení podle developerů klíčová.
„Pokud chce stát upravit nový stavební zákon, měl by to udělat jen ve dvou hlavních bodech, které politici současné vlády deklarovali už před sněmovními volbami loni na podzim. Je to zachování stavebních úřadů na úrovni obcí a posílení pravomocí samospráv v územním plánování,“ stojí v analýze Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), na níž se podíleli největší český rezidenční Central Group a poradenská společnost KPMG.
Největší překážkou zůstává povolovací proces, ať už u nových bytů, kanceláří, či průmyslových a skladových objektů. Navzdory slibům politických uskupení o boji s bytovou krizí, jimiž lákaly před minulými komunálními volbami, se situace v Praze ještě více zhoršila. Jakkoli se na tom letos podepsaly vysoká inflace a poptávka válečných uprchlíků po bydlení, nejsou to zdaleka jediné příčiny.
Některá čísla dokládají, že viníkem je zbytečná administrativa. Například počet chystaných nových bytů, které jsou v metropoli zamrzlé v různých fázích schvalování, se neustále kumuluje. Letos jich už je 134 tisíc. Pokud by alespoň čtvrtina z nich byla zkolaudovaná, kritický nedostatek bytů v metropoli by zřejmě pominul.
Hlavní město je ve skluzu za regiony
Právě v Praze podle aktuálního zjištění Českého statistického úřadu výstavba oproti regionům výrazně vázne. V metropoli se v prvním pololetí začalo stavět 1183 bytů. V mezikrajském srovnání skončila až na čtvrtém místě za Středočeským (1877 zahájených bytů), Jihomoravským (1735 zahájených bytů) a nově i za Moravskoslezským krajem (1342 zahájených bytů).
V hlavním městě se za prvních šest měsíců letošního roku povolilo postavit 2315 bytů, v České republice 22 721 bytů. Za celou zemi je to nejlepší výsledek od roku 2006, kdy ČSÚ začal tato čísla zveřejňovat. I v tomto ohledu však Praha za regiony zaostává.
Hlavní město dříve potřebovalo okolo šesti tisíc nových bytů ročně, rychlejší růst počtu obyvatel údaj zvýšil na minimálně deset tisíc bytů ročně. Jenže kvůli pomalému a komplikovanému povolování nových staveb Praha tyto mety od roku 2010 nepřekročila ani jednou. Nadále tak roste její bytový deficit, který aktuálně přesahuje třicet tisíc nových bytů.
Kabinet Petra Fialy se ve svém programovém prohlášení zavázal, že na konci volebního období bude vznikat deset tisíc nových nájemních bytových jednotek ročně. Docílit toho chce mimo jiné snížením DPH u bytů z 15 na 10 procent. Oněch pět procent by mohly získávat radnice například formou místního poplatku nebo na základě smlouvy s investorem. I když by státní rozpočet tratil, veřejné finance, kam se započítávají i rozpočty municipalit, by nepřišly ani o korunu.
Novela stavebního zákona, která má přinést zlepšení, bude podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) platit až od července 2024. Zdržení způsobí připravovaná digitalizace stavebního řízení.
Pořadí největších krajů v počtu zahájené bytové výstavby (počet bytů za 1. pololetí)
1. Středočeský kraj 1877
2. Jihomoravský kraj 1735
3. Moravskoslezský kraj 1342
4. Praha 1183
Pramen ČSÚ
