Jsou všichni voliči Miloše Zemana voliči Andreje Babiše? A jak se Česko proměnilo od posledních prezidentských voleb? Deník E15 v jednom z posledních předvolebních textů podrobně srovnává zisky vítěze prvního kola prezidentské volby v roce 2018 Miloše Zemana a vítěze prvního kola voleb letošních – Petra Pavla. Z analýzy vyplývá, že se mu podařilo získat přes 1300 obcí, kde původně vítězil Zeman – což je zhruba čtvrtina Zemanových zisků. Absolutně nepřijatelný není ani pro voliče ANO.
V povolebních analýzách v posledních dnech a týdnech často zaznívalo, že se Andrej Babiš vydal v prezidentských volbách ve stopách Miloše Zemana a získává stejné voliče.
Tento fakt je nezpochybnitelný, jedna skutečnost ovšem zůstává tak trochu skryta pod povrchem. Moc lidí by pravděpodobně netipovalo, že je v Česku 1349 obcí a měst, kde sice před pěti lety v prvním kole zvítězil Miloš Zeman, ale voliči tam v letošních prezidentských volbách upřednostnili Petra Pavla – tedy kandidáta poněkud jiného střihu, než jakým je dosluhující prezident.
Jedná se tak téměř o čtrtinu všech obcí a měst, kde Zeman v roce 2018 zvítězil.
Jak je patrné z grafiky výše, dařilo se mu ve městech nad sto tisíc obyvatel, kde nicméně Zeman uspěl před pěti lety v prvním kole pouze ve třech městech – v Liberci, Plzni a Ostravě (do kategorie není zahrnuta Olomouc, jejíž počet obyvatel klesl pod sto tisíc). Pavlovi se nepodařilo uspět pouze v Ostravě.
Nejvíce obcí tak Pavel po Zemanovi přebral v kategorii mezi 10 až 100 tisíci obyvateli – a to dokonce třetinu. Jedná se celkem o 42 převážně okresních nebo krajských měst. Pavel získal ale také pětinu Zemanových obcí do 500 obyvatel.
Pavel získal přes tři sta obcí, kde vítězilo ANO
Kromě přetahování obcí, kde v roce 2018 zvítězil Miloš Zeman, se Pavlovi povedlo získat v prvním kole většinu hlasů také ve 342 obcích, kde ve sněmovních volbách v roce 2021 zvítězilo hnutí ANO. To odpovídá zhruba devíti procentům ze všech obcí, kde hnutí Andreje Babiše zvítězilo.
I přesto že se jednalo o obce, kde ANO často vítězilo těsně za koalicemi SPOLU a PirSTAN, z dat obecně vyplývá, že voliči ANO neměli takový odpor k podpoře Pavla, jako je tomu například u voličů Babiše vůči koalici SPOLU.
Na základě rozsáhlých statistických metod je možné porovnat výsledky sněmovních a prezidentských voleb a určit podobnosti a rozdíly mezi výsledky politických stran a jednotlivých kandidátů. Výsledky těchto analýz ukazuje graf výše.
Červená barva znázorňuje vzájemně protikladný vztah mezi ziskem strany ve sněmovních volbách a prezidentským kandidátem, tedy čím více hlasů v obcích politická strana získala, tím méně v nich získal prezidentský kandidát. Sytost barvy poté vystihuje sílu tohoto vztahu.
Naopak modrá barva značí, že v obcích s vysokým ziskem určité politické strany výrazně uspěl i daný prezidentský kandidát.
Zajímavé v tomto ohledu je, že Petr Pavel sice v baštách hnutí ANO ztrácel, zároveň ale není tento vztah tak silný, jako tomu bývá u dvou nejsilnějších protikandidátů běžné – tedy sytě červený. Tato skutečnost tak poukazuje na širší podporu Pavla ve společnosti i v těchto velmi polarizujících prezidentských volbách.
Jak zvítězil Miloš Zeman před pěti lety?
Miloš Zeman se před pěti lety mohl opřít o podobné voliče jako dnes Andrej Babiš – tedy především o hlasy voličů hnutí ANO, SPD a KSČM. Jak vidíme na grafu níže, pro Miloše Zemana byl před druhým kolem prezidentské volby patrný negativní vztah mezi jeho zisky v obcích a zisky ostatních kandidátů. Ti navíc podpořili do druhého kola jeho protikandidáta Jiřího Drahoše.
Na první pohled nepříliš dobrou situaci se ale Zemanovi podařilo během dvoutýdenní kampaně před druhým kolem zvrátit. Sice nakonec zvítězil pouze těsným rozdílem 152 tisíc hlasů, na výsledku to ale nic nemění.
Dosluhujícímu prezidentovi k vítězství dopomohla především mobilizace voličů, kteří se nezúčastnili prvního kola voleb, ale také nejednotná opozice. Zatímco Zemanovi se podařilo na svou stranu získat i část voličů prodrahošovských kandidátů, Drahošovi se naopak mobilizace protizemanovských voličů nepodařila v takové míře, jak se čekalo. Nejvíc jich k Zemanovi přeslo od Marka Hilšera, a to zhruba 140 tisíc.
Z odhadů voličských přesunů také vyplývá, že přímo od Drahoše přešlo k Zemanovi mezi prvním a druhým kolem zhruba čtvrt milionu voličů. Jak už bylo zmíněno, nejvíc ale těžil z vysoké volební účasti ve druhém kole. Podle odhadů se mu podařilo podařilo získat dvakrát víc nevoličů z prvního kola než svému protikandátovi, a to zhruba 440 tisíc.
Největší zvýšení volební účasti bylo totiž v regionech, jako je Bruntál, Jeseník, Tachov, Most nebo Teplice, tedy tam, kde měl Zeman silnou volební podporu a dnes tam získává body i Andrej Babiš.
Dnešní situace je však od té před pěti lety značně odlišná. Volební účast v prvním kole letošních voleb byla dokonce ještě vyšší než ta ve druhém kole v roce 2018. Je tak otázkou, zda ještě má Babiš potenciál mobilizovat další voliče.
Těžší to bude mít také v tom, že Pavel nemusí v tak velké míře získat na svou stranu voliče ostatních kandidátů jako Drahoš v roce 2018, protože se mu stejně jako Babišovi podařilo získat dva miliony hlasů už v prvním kole – tedy obdobný počet jako Miloš Zeman. Drahoš tehdy získal pouze zhruba 1,4 milionu hlasů (26,6 procenta hlasů).
S nadsázkou je tak možné říct, že co Drahoš v roce 2018 doháněl, Pavel z velké části získal už v prvním kole, a navíc si zachoval větší šanci než Andrej Babiš oslovit voliče třetí v pořadí Danuše Nerudové (13,92 procenta hlasů) i čtvrtého Pavla Fischera (6,75 procenta). Důležité je také říct, že oba kandidáti Pavla veřejně podpořili.
Otázkou samozřejmě zůstává, jaký efekt měla na voliče velmi vyhrocená kampaň v posledních dvou týdnech. To se však už brzy dozvíme.
