Letošní eurovolby budou svým způsobem zlomové. Nový evropský parlament bude méně prointegrační a rozdrobenější. I když si podle nejrůznějších odhadů výsledků svoje postavení nejspíš udrží lidovci a také sociální demokraté. Celkově by podle serveru Politico proevropské frakce měly mít okolo 460 mandátů a ty euroskeptické včetně komunistů 260 křesel. Očekává se ale růst síly protestních, především populistických a nacionalisticky laděných politických stran a také antiimigračních partají.
Ty první s téměř stoprocentní jistotou vyhrají volby v Itálii, ve Francii a také ve Velké Británii. Italové dají nejvíc hlasů Matteovi Salvinimu a jeho uskupení Liga severu. Ve Francii zřejmě posílí Národní sdružení v čele s Marine Le Penovou a v Anglii je favoritem voleb Strana pro brexit, kterou letos v lednu založil Nigel Farage, někdejší vůdce euroskeptici Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP). V Německu se očekává vyšší volební zisk strany AfD, která má v současném europarlamentu sedm zástupců, polepšit by si podle průzkumu měla o dalších pět mandátů.
V České republice rozhodne o tom, která strana vyšle do Bruselu nejvíc zástupců, volební účast. Vyšší než dvacet procent by jednoznačně prospěla hnutí ANO. I bez toho by si ale podle průzkumů měla premiérská strana oproti minulému hlasování polepšit. O druhou až třetí příčku se poperou ODS a Piráti. Pro ty to bude v Evropském parlamentu premiéra a budou se muset rozhodnout, s jakou evropskou politickou frakcí hodlají spolupracovat. Nabízí se ALDE i případná nová formace francouzského prezidenta.
Evropské volby začaly. Jejich průběh a následně i sčítání hlasů sledujte prostřednictvím online přenosu >>>
Dilema, do jaké frakce zamířit, čeká i anoisty, kteří nyní zasedají mezi liberály. V minulých volbách do Evropského parlamentu přišlo v Česku k urnám pouze 18,2 procenta voličů, což byla nejnižší volební účast v historii celostátních voleb. Nízká volební účast by nyní pomohla k vyšším ziskům koalici TOP 09, STAN a zelených a také lidovcům a ODS.
Evropa à la Macron
Francouzský prezident má vizi nové Evropy, lépe řečeno renesance té stávající. Výrazně by proto chtěl změnit i poměr sil v Evropském parlamentu. Spojit chce evropské liberály, v EP by tak rád získal sto mandátů. Pokud by jeho iniciativa uspěla, měla by se zrodit zcela nová frakce pracovně nazvaná Obroda. Ta by měla v podstatě nahradit ALDE. Může se ale také stát, že se politická skupina, která nyní sdružuje evropské liberály, pouze rozštěpí. Anebo se ALDE jenom rozšíří.
Co může parlament
Poslanci Evropského parlamentu, přesně 751 členů volených na pět let, mají legislativní, rozpočtovou a dozorčí úlohu. Společně s Radou EU vládnou nad finančními prostředky, schválení rozpočtu vyžaduje jejich souhlas. Dohlížejí na aktivity unie, činnost Komise EU a dalších orgánů.
Mají právo rozhodovat společně s Radou EU o většině legislativních návrhů Evropské komise týkajících se vnitřního trhu či volného pohybu pracovních sil, volného pohybu osob, o vízové a přistěhovalecké politice. Totéž platí o zemědělské politice, přijímání některých opatření hospodářské a měnové politiky a opatřeních v oblasti dopravy, strukturálních fondů, vymezení společné obchodní politiky nebo přijímání finančních nařízení.
Poslanci spolurozhodují také o justiční spolupráci v trestních věcech a o policejní spolupráci. Evropský parlament má dohled nad aktivitami unie, činností komise a dalších orgánů. Ve vztahu ke komisi má parlament pravomoc schvalovat jmenovaného předsedu Evropské komise. Vyslovuje také důvěru nové komisi jako celku. Parlament má právo komisi odvolat, ještě nikdy to však neudělal. Významnou odlišností od národních parlamentů je absence práva legislativní iniciativy. Tu má jenom Evropská komise.
