Hnutí STAN kandiduje do evropských voleb v koalici s TOP 09 a dalšími 16 politickými subjekty. Europoslanec Stanislav Polčák je na kandidátce hned za lídrem a šéfem TOP 09 Jiřím Pospíšilem. Evropská unie podle něj funguje dobře, problémem je spíše důvěra mezi členskými státy. „Je zásadně podlomená a toho já se opravdu bojím,“ říká.
Patříte k těm politikům, kteří nadcházející evropské volby vidí jako zlomový moment?
Nepatřím. V Evropském parlamentu se to nezlomí. Ohrožení vidím mezi členskými zeměmi, hlavně tam, kde jsou vlády schopné bourat důvěru mezi státy. Předpokládám, že europarlament bude složen převážně proevropsky.
Nicméně bude se hledat nová většina místo tradiční spolupráce eurolidovců s eurosocialisty.
Ano, většinu nebudou tvořit dvě strany, ale tři. Ale pořád budou proevropské.
Může se stát, že se bude počítat každý hlas. Má Evropská lidová strana (EPP) jisté všechny europoslance, kteří se do parlamentu dostanou za vaši koalici?
Má. Nebudeme převlékat kabáty. Mně se v jejich frakci těch pět let pracovalo dobře. I kdyby byl zvolen Petr Štěpánek (předseda Strany zelených, na koaliční kandidátce STAN, regionálních hnutí a TOP 09 je na pátém místě – pozn. aut.), tak i zelení před vstupem na kandidátku akceptovali, že budou v této frakci. Budou v ní reprezentovat environmentální proud.
STAN není členskou stranou EPP ani jiné evropské strany. Chystáte se s tím něco udělat?
Evropské volby začaly. Jejich průběh a následně i sčítání hlasů sledujte prostřednictvím online přenosu >>>
Dobrá otázka. Myslím, že je načase. Jednání už jsme zahájili a poskytli jsme EPP své stanovy. V tom nadcházejícím pětiletém období bychom se mohli stát členy.
Takže jestli někam směřujete, tak k eurolidovcům?
Ano. Trochu se snažil francouzský prezident Emmanuel Macron, který do Česka vyslal skupinu lidí, aby sondovali podporu pro jeho vznikající evropské hnutí. U mě to měl marné, i když popovídat si samozřejmě můžeme. Pro nás je EPP proevropský proud, konzervativně liberální. My v něm rozhodně budeme patřit k té liberální části. Třeba pan kolega a lídr KDU-ČSL pro eurovolby Pavel Svoboda mi vyčítá hlasování v některých otázkách svědomí, jako je problematika gayů a leseb, potratů a podobně. V tom jsem nezávislým poslancem, který respektuje liberální myšlení v EPP.
Už jsme zmínili hledání třetí strany pro většinu v Evropském parlamentu. Budou to nejspíš buď reformisté, anebo liberálové. Nebo se dá hledat většina ad hoc podle jednotlivých návrhů?
To spíš ne. V okamžiku, kdy nebude většina těch dvou tradičních partají, tak se musí najít třetí stabilní prvek. Protože podle toho se pak dělí i parlamentní pozice v rámci vyjednávání celé té skládačky.
Kdo z těch dvou adeptů je vám bližší?
Já osobně mám blíž k liberálům. Podle mě je to frakce, o kterou se lze opřít. Na druhé straně teď nevíme, která z liberálních skupin nakonec převáží. Cítíme jakési rozštěpení, vidíme, že Macronova skupina může být třeba silnější než dnešní ALDE. Ale i on pro mě představuje záruku důvěryhodné proevropské spolupráce. Nicméně já budu mít v tom rozhodování maximálně jeden hlas.
Bude hlavním tématem evropských voleb bezpečnost, jak mi zatím tvrdili všichni lídři kandidátek?
Na evropské úrovni už vidím jako hlavní téma spíše klimatické změny a životní prostředí. V Česku má ta debata tři nohy. Jedna skupina lidí – a já mluvím s lidmi skutečně každý den – se ptá na dvojí kvalitu potravin. Není to nové téma, jen je po pěti letech znovu na stole. Pro voliče je unie tímto pohledem asi nejpochopitelnější – bohužel.
Druhým českým tématem je skutečně bezpečnost. A třetí jsou klimatické změny. Čím blíže ku Praze nebo čím mladší publikum, tím častěji slyším volání po základních odpovědích na otázky, které dnes nastolují lidé od aktivistky Grety Thunbergové po ekologické formace. Lidé odpovědi chtějí a je jim jedno, ze které strany jste. Chtějí vědět, jak bude vaše strana reagovat.
V otázce životního prostředí máte jako velké téma udržitelnost krajiny. Je hlavní problém v zemědělství?
To má dvě roviny. První je změna chování každého z nás. Osobní šetrnost, to, že vím, jak je důležité třídit odpad, že vím, že nemusím mít zatopeno na 21 stupňů, ale třeba na 19 a půl. I o tom se musí mluvit a dnes už o tom mluví řada lidí. Druhá rovina je adaptace na klimatické změny. A ta souvisí i se zemědělstvím a s krajinou.
Musíme velmi rychle vyrazit směrem od uhlíkové ekonomiky. I když to bude něco stát, to si musíme říct. Musíme hledat ekonomické modely, které zátěž rozdělí tak, aby nedopadla na chudé a ohrožené lidi. Ale obecně platí, že model konzumní společnosti zaměřené na spotřebu, která vyžaduje jenom růst a růst, není dlouhodobě environmentálně udržitelný.
Jak to chcete vysvětlovat zemědělcům?
Máme v rukách ekonomické nástroje, například dotace. A musíme chtít po zemědělcích víc. Krajinu ničí monokultury a obrovské lány. V registru půdy, který vede ministerstvo zemědělství, jsou i půdní celky s rozlohou třeba padesát hektarů. Jsem předsedou Sdružení místních samospráv, kam patří 1800 obcí. Často slýchám, že zemědělec se přece nechová stylem po nás potopa. Jenže mnozí se tak chovají. Odhaduje se, že jenom větrnou erozí ztratíme ročně ornici za deset miliard korun. Takto už dál postupovat nejde. A pokud máme ekonomické nástroje, tak můžeme tlačit na to, aby se zemědělci zamysleli a slíbili, že budou plnit environmentální opatření.
Takže chcete nastavením dotací donutit zemědělce, aby se chovali ke krajině zodpovědněji?
Společná evropská zemědělská politika ještě neprošla revizí. A to bude velký úkol. Ale říkáme, že plné dotace v současném modelu, byť to asi nebude pro některé skupiny v Česku populární, mohou dostávat pouze ti zemědělci, kteří budou plnit environmentální opatření. Například budou mít protierozní průlehy v monokulturách, biokoridory, větrolamy.
Obce by měly provádět pozemkové úpravy tak, aby se vlastníci dohodli na jiné skladbě pozemků. Jinak si to vyměřili, aby podepřeli pestřejší druhovou skladbu, aby zajíc, pták nebo hmyz měli kde bezpečně zahnízdit. Dneska jsou zemědělci zaměření na efektivitu. Potřebují velké celky. Oni jsou často také jenom nájemci té půdy. A jako takoví se bohužel chovají právě stylem po nás potopa.
Plány na bezuhlíkovou ekonomiku v roce 2050 jdou podle vás správným směrem?
Jsme si vědomi, že to přinese zvýšené náklady. Na druhé straně inovace a technologie postupují tak rychle, že může být reálné tohoto cíle do roku 2050 dosáhnout, aniž by náklady byly úplně nezvládnutelné a přinesly zdražování různých výrobků a služeb.
Uznávám, že dnešní model environmentálních opatření obecně věci zdražuje. Ale musíme skutečně mířit k bezuhlíkové nebo nízkouhlíkové ekonomice. Jiná šance není. Nebo musí někdo najít nějakou jednoduchou technologii plošného zachytávání CO2 ze vzduchu a jeho ukládání nevím kam. Ale chci říct, že se o tom takto mluví už i v Americe. Většina ekonomů říká, že model vysokonárokové uhlíkové ekonomiky je neudržitelný a musí se změnit.
Ale prezidentem je tam Donald Trump, který odstoupil i od pařížské klimatické dohody.
To musíme přežít. Z hlediska roku 2050 to bude možná jen drobné zaškobrtnutí.
ONLINE Eurovolby 2019: Válka o české „blafy“. Babiš to schytal po nákupech. Více zde >>>
Potřebuje Evropská unie reformu institucí, nebo funguje dobře?
Evropské instituce považuju za mimořádně výkonné a efektivní. Na vlastní správu používá unie pouze šest procent svých příjmů. Takže já mám fakt pocit, že evropští úředníci fungují. I když někdy to může být takříkajíc opruz plnit jejich nároky. Ale jinak ta pověstná evropská byrokracie je velký mýtus. Já ji fakt nevidím. Ať mi ji někdo ukáže.
Problém nastává obvykle až v průsaku evropských předpisů do českého prostředí. To si čeští ministerští úředníci do zákonů dodávají svá tajná přání. Unie by rozhodně měla hlavně zvýšit důvěru mezi členskými vládami. Ta je zásadně podlomená. Toho se opravdu bojím.
Hodně se řešila směrnice o autorském právu. Prošla, vy jste ji ale nepodpořil, za což vás někteří kritizovali, že jste podrazili nohy tvůrcům. Proč jste to udělal?
Celou dobu jsem říkal totéž a řeknu vám to klidně znovu. V prvním kole jsem ji podpořil, protože jsem jasně řekl, že to je krok správným směrem. Myslím si to pořád. Podpořil jsem i vydavatelskou licenci, protože tam se snadno najdou jednoduché tržní vztahy.
Problém spočíval v jednom jediném ustanovení, a to byl článek 13. Podle mne je příliš masivním přenášením preventivní role na ty, kteří jen poskytují nějaký obsah. Měli bychom se vrátit k modelu nahlásím/ stáhnu. Představa, že někdo bude preventivně skenovat všechna díla, stamiliony videí… Umíte si představit rozsah sporů, kdyby se to mělo případně řešit soudně? Já jsem doufal, že s článkem 13 se v rámci vyjednávání pohne. Jenže se s ním pohnulo jenom ještě horším směrem. My opravdu přenášíme velkou míru odpovědnosti na někoho, kdo jenom poskytne prostor. Takhle nejde postupovat. Proto jsem se v tom konečném hlasování zdržel.
Co bude úspěch pro vaši koaliční kandidátku?
Potvrdit to, že spojenectví 18 subjektů fungovalo, že jsme se nerozhádali, že máme společný program.
Tedy přežít do voleb, to není úplně vysoká laťka.
Dobře, ale já to chci vyzdvihnout, že to je skutečně 18 subjektů. To není úplně obvyklé. Jinak jdeme obhájit čtyři mandáty.
| Rodák z Vysokého Pole na Zlínsku vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V letech 2002 až 2009 působil ve svém rodišti jako místostarosta. Počátek politické kariéry spojil se stranou SNK-ED. V roce 2010 uspěl na kandidátce TOP 09 ve sněmovních volbách, v roce 2013 svůj mandát obhájil, ale ve sněmovně zasedal jen krátce – po evropských volbách v roce 2014 se stal europoslancem. V letech 2009 až 2011 a 2013 až 2014 byl místopředsedou STAN. |
