Zákaz křivých okurek, domácích zabijaček, pomazánkového másla nebo tuzemského rumu. Internetem i mezi lidmi se šíří desítky a stovky tzv. euromýtů, které většinou začínají větou „Evropská unie chce zakázat…“. Jejich vyvracením v Česku se věnuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, který ve volném čase objíždí republiku a snaží se přesvědčit občany o výhodách členství v unii. "Ta ale funguje zatraceně komplikovaně," připomíná v rozhovoru pro E15.cz Špicar s tím, že mnoho lidí jejímu fungování prostě nerozumí.
Proč lidé podléhají euromýtům?
Spoustu lidí totiž Evropská unie vůbec nezajímá, anebo když je zajímá, tak dobře nerozumí tomu, jak Evropská unie funguje. To je poměrně pochopitelné, protože funguje zatraceně komplikovaně. Když se podíváme na to, jaké jsou vztahy mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem, Evropskou radou a dalšími institucemi, tak se není co divit, že tomu obyčejní lidé nerozumí. Ale právě proto, že tomu nerozumí, tak podléhají mnoha euromýtům.
Často se přitom stává, že lidé viní Evropskou unii za věci, za které jsme odpovědní my tady doma při tom tzv. gold platingu, tedy pozlacování evropských směrnic. To znamená, že ten problém skutečně často vzniká až při implementaci na úrovni České republiky. To je velký problém, v tom jsme skuteční šampioni. Vzpomeňte si na prodávání koblih v igelitových sáčcích a bezdotykové vodovodní baterie v restauracích, což mnoho lidí přisuzovalo Bruselu, ale byly to nesmysly, které jsme si tady vymysleli sami na národní úrovni.
Jaké jsou nejčastější euromýty, se kterými jste se setkal?
Například mýtus, že nám Evropská unie zakázala výkonné luxy. To není pravda. Evropská unie pouze omezila příkon, nikoli výkon, což si spoustu lidí stále ještě plete. Dalším euromýtem je, že bychom po vstupu do eurozóny museli nutně platit řecké dluhy. Přičemž lidé nevědí, že uvolnění ekonomické pomoci ze strany Evropské unie vůči jakémukoliv státu vyžaduje jednomyslné schválení. To znamená, že kdyby se nám placení řeckých dluhů nelíbilo, tak bychom to mohli v Evropské unii zablokovat.
Dalším euromýtem, se kterým se často setkávám je, že vstup do eurozóny znamená dramatické zvýšení inflace. To naposledy naprosto vyvrátilo Slovensko, které si v souvislosti s přechodem na společnou evropskou měnu ohlídalo pomocí dvojích cen a přísné kontroly toho, aby soukromé podniky nenavyšovaly ceny. Slovenská národní banka uvedla, že v souvislosti s přistoupení k euru nedošlo k žádnému měřitelnému zvýšení inflace. To jsou věci, které jsou mezi lidmi rozšířené a které je potřeba vysvětlovat a uvádět na pravou míru.
Věří mýtům o EU i podnikatelé a lidé z byznysu?
Určitě, tam je to ale trochu v jiné poloze, tam se to netýká luxů a eura. Oni spíše věří takovým věcem, jako že nejsme schopni v Bruselu nic prosadit. Že jsme jakousi obětí bruselského diktátu, kdy tam vzniká nějaká regulace, na které my se nepodílíme a potom ji ale musíme implementovat. V tom si myslím, že ta současná vláda má určité výsledky, které lze použít jako protiargument.
Evropské volby začaly. Jejich průběh a následně i sčítání hlasů sledujte prostřednictvím online přenosu >>>
Já lidem říkám, že nám chvíli trvalo, než jsme se naučili, jak v Bruselu prosazovat své zájmy. Je to opravdu těžké, složité, každá země se to musí učit, a nám to trvalo možná až zbytečně dlouho. Ale v tuto chvíli jsou konkrétní výsledky toho, že jsme opravdu něco prosadili.
Jaké například?
Zmínil bych tři věci. První je reverse charge, to je priorita našeho premiéra, kterou si dokázal po letech snažení prosadit i proti takovým silným hráčům, jako je Francie. Druhá věc jsou migrační kvóty, tam se opravdu podařilo minimálně smést je pod stůl. Podařilo se to v rámci širší koalice, a tak se to v Evropě má dělat.
A třetí věc je dvojí kvalita potravin. To není téma Francie, Rakouska nebo Německa, to je téma naše. My jsme to téma položili na jednání Evropské unie a před pár týdny jsme viděli konkrétní výsledky. Není pravda, že jsme nějakou obětí rozhodování „o nás, bez nás“, my se toho účastníme. Například skrze Evropskou radu, která hraje podle mě nejdůležitější roli v tom, jak bude Evropa vypadat.
Mají na vnímání unie vliv čeští politici, česká vláda?
Politici skutečně nálady ve společnosti, celkem pochopitelně, významně ovlivňují. Týká se to mnoha oblastí včetně našeho vztahu k Evropské unii. Jde krásně vysledovat ve statistikách, jak Češi kladněji vnímali Evropskou unii, když se česká vláda pozitivněji o Evropské unii vyjadřovala. A jak hluboce na společnost zapůsobili silně eurokritičtí ústavní činitelé, kteří několik let nenechali na unii nit suchou.
Současná vláda Andreje Babiše je v tomto ohledu podle vás jaká?
Myslím si, že se současná vláda chová poměrně racionálně a pragmaticky. Ona sama sebe označuje jako proevropskou vládu, která má ale tendence chránit naše národní zájmy. Některé věci se jí líbí, ty podporuje, některé se jí nelíbí, proti těm, řekl bych, konstruktivně vystupuje a ovlivňuje. A to si myslím, že je správný přístup. Neshodneme se s vládou určitě ve všech oblastech její evropské politiky, vnímáme ji ale jako proevropskou, která dokáže lépe nežli ty předchozí říci, co vlastně chce a v Bruselu si to také prosadit.
A v čem tedy z pohledu byznysu s vládou nesouhlasíte?
Třeba prosazení reverse charge považuji za úspěch české vlády, ale z našeho pohledu to není úplně opatření, kvůli kterému by bylo potřeba takhle dlouho a takhle intenzivně bojovat. Myslíme si, že toto není v tuto chvíli opatření, bez kterého by česká ekonomika nemohla žít.
