Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka věří, že koalice Spolu sestaví s Piráty a STAN po říjnových volbách vládu. A odmítá, že by se středopravicový trojblok na podzim rozpadl. „Buď budeme všichni tři ve vládní koalici, nebo budeme v opozici," říká. Lidovci v rámci koalice prosazují například anulování DPH na bydlení nebo větší podporu seniorů jejich dětmi a vnuky. To by měl zajistit institut přímé asignace, tedy aby lidé v produktivním věku mohli poukazovat alespoň jedno procento sociálních odvodů přímo na důchodové účty svých rodičů a prarodičů.
Kandidujete na Olomoucku, kde žijete a máte rodinnou farmu. Proč? Vaší volební baštou je přece jižní Morava?
Jsem přesvědčený, že člověk má kandidovat tam, kde je doma. Ve své obci, městě, kraji. Logicky se pak v daném poslaneckém obvodu vytváří pevnější vazba s voliči, a to nejen v kampani, ale i při výkonu mandátu. Například útěk Andreje Babiše, který místo Středočeského kraje kandiduje na Ústecku, mě připadá velmi prvoplánový.
Očekáváte, že letošní boj bude právě na Ústecku a velkých regionech zostřenější?
Souboje lídrů stran a kandidátů na premiéra se nepovedou v tom či onom kraji, ale v celostátní kampani, na celostátní mediální rovině. Nakolik bude vyhrocená, ovlivní hlavní aktéři. Už teď vidíme, že se Babiš dopouští podpásovek a své soupeře trapně osočuje. Zřejmě proto, že hraje o všechno.
Nevrátíte mu to?
Do osobních rovin se v kampani rozhodně nepouštím. Ve svém pravidelném příspěvku na Facebooku se Babiš zmínil o mé pomoci na jižní Moravě po ničivém tornádu. Prý jsem si tam jel na traktoru dělat kampaň, měl k tomu různé průpovídky. Každý soudný člověk si musí říct, že to je úlet a že Babišovi tečou nervy. Bohužel se to asi bude zhoršovat.
Opravdu jste nesbíral volební body?
V tom případě bych si musel dělat kampaň už v roce 1997, kdy jsem pomáhal při velkých záplavách na Moravě nebo v roce 2010 při bleskových povodních na Přerovsku. Stejně jako tehdy i teď jsem automaticky jel do obcí postižených vichřicí, tentokrát se svými syny. Jsem přesvědčený, že člověk se nemá měnit podle toho, jestli je, nebo není v politice.
Je hlavním cílem KDU-ČSL dostat se do vlády, tedy „být při tom“?
Hlavním cílem je, abychom jako trojkoalice Spolu zvítězili ve volbách, s koaličními partnery sestavili vládu a změnili styl vládnutí. Aby skončila vláda chaosu a zla, kterou už zažíváme rok a půl. Aby vláda nepodléhala účelovým a lobbistickým tlakům Ruska a Číny. Mám mimo jiné na mysli tahanice kolem výběru ředitele Bezpečnostní informační služby. To je nedůstojné. Vláda musí řešit palčivé problémy, které už roky tíží lidi. Od dopravní infrastruktury a životního prostředí po rodinnou politiku nebo školství.
Věříte, že společně s ODS a TOP 09 sestavíte koalici s dvojblokem Pirátů a STAN?
Věřím tomu. Uděláme v kampani všechno proto, abychom přesvědčili zejména třicet procent voličů, kteří se rozhodují těsně před volbami.
Bude trojkoalice postupovat stejně jednotně i po volbách, nebo převáží stranická autonomie?
Jasně říkáme, a je to zakotveno i v koaliční smlouvě, že budeme postupovat jednotně jak při povolebních vyjednáváních o vládě, tak po celé příští volební období. Pouze na půdě Poslanecké sněmovny budou naše poslanecké kluby fungovat samostatně. Je to logické i s ohledem na jednací řád dolní komory parlamentu. Ani Piráti se Starosty a nezávislými nebudou po celé čtyři roky hlasovat jako jeden muž a žena.
Jde čistě o organizační záležitost?
Politicky a věcně při uspořádání vlády a sněmovny i při prosazování programu budeme postupovat jako koalice společně a úplně stejně jako před volbami. Přeloženo do jednoduché věty: buď budeme všichni tři ve vládní koalici, nebo budeme v opozici.
Co máte v plánu, když Spolu vyhraje volby, ale prezident bude rozhodnutí voličů ignorovat a pověří sestavením vlády Andreje Babiše?
Je to jednoduché. Pokud bude mít ANO, komunisté, SPD a možná Přísaha přes 101 mandátů, bude vymalováno a vznikne vláda na tomto půdorysu. Když ale volby vyhraje Spolu a bude schopno vytvořit koaliční vládu a prezident navzdory tomu nebude respektovat ústavní zvyklosti a jejich logiku, jsme připraveni dělat kroky, které umožňuje legislativa. Případně využijeme institut Ústavního soudu, což považuji za krajní řešení. Myslím ale, že Miloš Zeman je stále pragmatikem.
Jak to myslíte?
Pokud bude stojedničková šance na sestavení většinové vlády a také na uspořádání sněmovny jasně dána a bude v rukou Spolu a Pirátů se STAN, věřím, že prezident bude postupovat tak, jak se v minulosti běžně dělo.
V opačném případě na něj podáte ústavní žalobu?
Doufám, že na to nedojde. Může být určitá povolební mezihra Zemana a Babiše, která bude trvat několik týdnů. Pak ale zvítězí ústavní principy.
Změnilo by se něco, kdyby Babiš ustoupil do pozadí a na post premiéra navrhl například současnou ministryni financí Alenu Schillerovou nebo někoho dalšího?
To by nebylo řešení, které by změnilo postoj KDU-ČSL k povolební spolupráci s ANO. Už jsme to řekli jasně a několikrát. Výměna loutky na jevišti nic nezmění. I když se přestříká trabant na růžovostříbrnou barvu, pořád je to trabant.
Národní rozpočtová rada a další odborníci hovoří o nutnosti zastavit raketově rostoucí dluh Česka. Jak by lidovci přistupovali ke státnímu rozpočtu, kdyby byli ve vládě?
Pro nás je klíčové nejít cestou tupých škrtů, nechceme ani zvyšovat daňovou kvótu. Hodláme využít zhruba jeden bilion korun, které Česko v příštích letech dostane prostřednictvím podpůrných programů od Evropské unie. Musíme podpořit ekonomiku v oblastech, které přinášejí největší multiplikační efekt. Jedná se o digitalizaci, robotizaci, nové technologie. Stěžejní je konsolidovat ten obrovský a narůstající dluh a nezvyšovat ho.
Kdo rozumí státnímu rozpočtu, ví, že jeho příjmy jsou tvořeny především sociálním a zdravotním pojistným, pak menšími částkami z výběru DPH a daněmi právnických a fyzických osob. Zásadní je pomocí peněz z EU udržet nízkou nezaměstnanost a meziroční růst české ekonomiky nad třemi procenty HDP. To příjmy rozpočtu posílí a bude reálné začít snižovat naše zadlužení.
A úspory? Například ODS by ušetřila desítky miliard korun seškrtáním dotací agrobaronům.
Jako bývalý člen vlády vím, že na výdajích státu lze ročně ušetřit 40 až 80 miliard korun, aniž se podtrhnou investice například do infrastruktury. Škrty se rozhodně nesmí dotknout sociální oblasti, zdravotnictví nebo školství, které by negativně dopadly na lidi.
Snížili byste dotace v zemědělství?
Jsme pro podporu malých a středních farmářů. U agrogigantů nesmí být velikost, takzvané úspory z rozsahu a dotace konkurenční výhodou, což dnes často jsou. Tam bychom úpravy udělali.
I kvůli boji se suchem a opatřením pro zadržování vody v krajině ale nechci, aby se krátily rozpočty ministerstev zemědělství nebo životního prostředí. Naopak jsem pro přesun peněz z některých kapitol právě na podporu krajinných prvků, jako jsou rybníky, remízky nebo aleje, abychom dokázali lépe hospodařit s půdou a vodou. Netýká se to jen zemědělců, ale i lesníků a obcí. KDU-ČSL navrhuje vynakládat na navrácení krajiny do stavu blízkého přírodě minimálně 2,5 miliardy korun ročně.
Posílení příjmů rozpočtu zvyšováním daní zcela odmítáte?
Tvrdit, že 300miliardové deficity zalepím vyššími daněmi, je nesmysl. To by muselo být opravdu drastické zvýšení. My ale potřebujeme, aby se firmy i domácnosti po covidu nadechly. Vím, že aktuálně jsou problémy s extrémně vysokými cenami stavebního materiálu. Pravděpodobně to je jen dočasné zvýšení, protože naše ekonomika má pro příští dva až tři roky předpoklad velmi dobré kondice a růstu.
Nechcete ani mírně vyšší zdanění zaměstnanců, které po zrušení superhrubé mzdy spadlo na 15 procent?
Nehodláme do toho vstupovat. Dělat změny v daních každé dva roky je šílené. Výjimkou je pouze průběžné zvyšování spotřebních daní u tabáku a alkoholu. Možné jsou i vyšší odvody z hazardu.
U alkoholu někteří ekonomové navrhují zdanění takzvaného tichého vína. Předpokládám, že lidovci by byli proti.
Mohu stoprocentně slíbit, že zavádět daň z vína nebudeme. Má to dva hlavní důvody. Prvním je velmi složité postavení našich vinařů vůči konkurenci z Francie nebo Rakouska. Tamní vinařská komunita je mnohem silnější a má v daňové oblasti mnohem lepší postavení než naši producenti. Druhým důvodem je možný daňový výnos, který by se pohyboval ve stovkách milionů korun. Byla by s tím ale spojená administrace, navíc se s hlediska státního rozpočtu jedná o malou částku. Ohledně nových opatření jsme jednoznačně pro digitální daň, která by mohla vygenerovat jednotky miliard.
V programu Spolu se píše o důchodovém spoření. Jak byste třetí pilíř posílili?
Jsme určitě pro to, aby možnost osobní zodpovědnosti a investice pro důchod byly státem podporovány. Tyto nástroje by se navíc měly rozšířit o firmy, kde lidé pracují v náročných fyzických profesích. V zahraničí je obvyklé, že zaměstnavatel participuje zvýšeným odvodem za takové pracovníky a ti pak mají vyšší penze. Chceme rozšíření těchto nástrojů.
Co odpovědnost dětí za rodiče?
Pro lidovce je v penzijní reformě velmi důležité především to, abychom zpátky nastavili princip mezigenerační solidarity a zodpovědnosti. To se úplně vytratilo. Rodiče jsou zodpovědní za své děti při výchově a uvedení do života, ale vytrácí se zodpovědnost dětí a vnoučat za rodiče a prarodiče. Chceme institut přímé asignace. Tedy aby lidé v produktivním věku mohli poukazovat alespoň jedno procento sociálních odvodů přímo na důchodové účty svých rodičů a prarodičů, kteří by si tak polepšili.
A dál?
Zároveň hodláme upravit zásluhovost, aby bylo jednoznačně jasné, že pokud rodiče investují do výchovy dětí, bude to zohledněno výší důchodů. Výdaje na jedno dítě, které vystuduje vysokou školu, dosahují až tři a půl milionu korun. Na rozdíl od živnostníků, kteří tyto peníze investují do rozvoje firmy, si je rodiče z daní odečíst nemohou. To musí být vyváženo. Rodiče, kteří vychovali dvě a více dětí, musí mít důstojnou penzi. Souvisí s tím i nižší důchody žen - maminek, které vychovaly děti. Do zvlášť obtížné situace se dostávají, když ovdoví.
Proto chceme uzákonit společný vyměřovací základ pro důchod, aby ho mohli partneři sdílet. Je to velmi důležité sociálně i ekonomicky. Ženy nesmějí být trestány za to, že zůstaly doma a staraly se o malé děti.
Máte řešení bytové krize? Například Andrej Babiš plánuje, že vláda vytvoří firmu na byty. Míní, že když obce vybudují základní betonové desky, stát na nich pak postavit domy.
Kdyby to bylo tak jednoduché, jak voličům popisuje, proč to jako premiér dávno nezařídil? ANO kontroluje ministerstvo pro místní rozvoj už osm let. Zkusím vyjmenovat pár našich zásadních návrhů. Stát by mohl velmi pomoci bezúplatným převodem mnoha svých pozemků nebo opuštěných areálů na samosprávy pod podmínkou, že nebudou přeprodány, ale využity pro bytovou výstavbu. Mohl by to být vklad do podpory družstevního nebo sociálního bydlení.
Za velmi důležité považuji snížení nebo úplné anulování DPH na bydlení, máme to v programu. Pokles by se pohyboval mezi pěti až patnácti procenty, což by při současných cenách nemovitostí nebyly malé částky.
Určitě bychom také posílili Fond na podporu bydlení a změnili podmínky pro čerpání úvěrů, protože mladé rodiny nemají za stávajících pravidel o půjčky příliš velký zájem. Fond musí být daleko pružnější, musí poskytovat nikoliv stovky, ale desetitisíce podpor.
Marian Jurečka (40) vystudoval Střední zemědělskou školu v Přerově a následně rostlinářství na Mendelově univerzitě v Brně. Od roku 2002 se živí jako soukromý zemědělec na rodinném statku v Rokytnici na Přerovsku. Pět let také působil v agrochemické firmě Lukrom. Do KDU-ČSL vstoupil v roce 1999, jejím předsedou se stal loni v lednu. Byl zastupitelem Olomouckého kraje, od roku 2013 je poslancem. Ve vládě Bohuslava Sobotky byl v letech 2014 až 2017 ministrem zemědělství. Je ženatý, má pět synů.
