Daně se po volbách zvednou. Strany už zvažují, koho zatíží

Předseda Pirátů Ivan Bartoš

Předseda Pirátů Ivan Bartoš Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Předseda Pirátů Ivan Bartoš
Předseda Pirátů Ivan Bartoš
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová
6
Fotogalerie

Chystané nepopulární kroky musejí tentokrát političtí soupeři poodkrýt už před volbami do Poslanecké sněmovny. Jde především o zvyšování daní lidem i firmám. K jejich větší zátěži nutí strany raketový růst zadlužení Česka, který vytváří tlak nejen na škrty, ale právě na posílení příjmů státu a samospráv. Národní rozpočtová rada nebo Českomoravská konfederace odborových svazů považuje debatu o konsolidaci veřejných financí za klíčové téma letošní volební kampaně.

Většina formací své představy stále ladí. Přesto už je patrné, kudy by se ubíraly. Zatímco blok Spolu tvořený ODS, lidovci a TOP 09 spoléhá hlavně na úspory a připouští změny v dani z přidané hodnoty, Pirátská strana by více zatížila právnické osoby či těžaře nerostných surovin.

„Ideální by bylo mít jen dvě sazby DPH. Daně budeme měnit pouze jednou za volební období,“ řekla deníku E15 šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Schodek státního rozpočtu by Spolu řešilo na výdajové straně. „Ať už to jsou dotace agrobaronům, nebo zbytné výdaje jako slevy na jízdném,“ dodala Pekarová Adamová. Státní správu by trojkoalice pomocí digitalizace a zrušením přebytečných agend zeštíhlila o 13 procent.   

O široké paletě daňových úprav diskutují Piráti. Dosud se však definitivně nedohodli s partnerským hnutím Starostů a nezávislých. Společný program mají představit v květnu.

„Prostor vidíme ve vyšším zdanění těžby nerostných surovin, kde je sazba těsně pod třemi procenty. Přitom v Německu je komerční těžba zdaněna až k deseti procentům,“ uvedl lídr Pirátů Ivan Bartoš.

STAN žádá nárůst daní z komerčních nemovitostí, což Piráti akceptují. Bartoš se neobává, že by to odradilo zahraniční investory. Zda by byl možný návrat daně z převodu nemovitostí, jejíž zrušení prosadilo ANO s pomocí občanských demokratů a SPD v loňském daňovém balíčku, není jasné.

Dvojblok Pirátů a STAN by pravděpodobně upravil i daň z příjmů pro zaměstnance, jejíž snížení na 15 procent odsaje za letošní rok státu zhruba 90 miliard korun.

Konzervativní Spolu to vidí jinak. „Rozhodně neplánujeme přímé zvyšování těchto daní,“ odmítla změny šéfka TOP 09 Pekarová Adamová.

Naopak ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která se netají ambicí pokračovat ve funkci i po volbách, trvá na tom, že přilepšení zaměstnancům má platit pouze dva roky, jak se kabinet zavázal.     

Schillerová by zároveň provedla komplexní revizi daňového mixu včetně úprav spotřebních daní. Nadále počítá i s novou digitální daní. „Případné změny ale zatím nemáme v rámci ANO definitivně prodiskutované,“ podotkla.

 

Vyšší daně míří na spotřebu, banky nebo těžbu

ANO

- Komplexní revize daňového mixu včetně úprav spotřebních daní

- Pětiprocentní digitální daň a nová ekologická daň z plastů připravovaná EU

- Snížení především sociálních odvodů, které zaměstnavatelé platí za zaměstnance

- Opětovné zvýšení daně z příjmů pro zaměstnance; od ledna platná sazba ve výši 15 procent má podle premiéra Andreje Babiše platit pouze dva roky 

 

ČSSD

- Sektorová daň pro banky a případně další velké společnosti, progresivní zdanění lidí s nejvyššími příjmy

- Minimálně sedmiprocentní výše digitální daně

- Spravedlivá daň z prodeje nemovitostí; mimo jiné znovuzavedení daně z převodu nemovitostí, kterou zrušil loni schválený daňový balíček 

 

Piráti

- „Daň za Babiše“, tedy desetiměsíční dodatečná daň za období možného trvání daňového balíčku nad úroveň z roku 2019

- Zvýšení daně z nemovitostí i u nekomerčních objektů a použití výtěžku na podporu mladých při pořizování prvního bydlení

- Nárůst zdanění těžby nerostných surovin; jako příklad strana uvádí Německo, kde je sazba o sedm procentních bodů vyšší než v Česku

- Digitální daň ve výši tři až pět procent

Pramen: Návrhy stran