Digitální revoluce se vládě povedla jen zčásti. Pokračovat v ní chtějí všechny strany

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna Zdroj: ČTK

Poslanecká sněmovna
2
Fotogalerie

Digitalizace státní správy, zdravotnictví nebo školství a přístup co největšího počtu lidí k vysokorychlostnímu internetu, který „bude dostupný i v té nejzapadlejší chalupě“. To byly cíle, které si před čtyřmi roky vytkla vláda Andreje Babiše (ANO). Přestože začaly fungovat Portál občana, elektronická daňová přiznání, e-neschopenky nebo e-recepty, zůstává čtyři roky starý plán s názvem Digitální Česko z velké části na papíře.

Cíl přiblížit zemi ve využívání funkčních portálů, aplikací a datových sítí vyspělému světu proto skloňují všechny politické formace, které mají šanci dostat se po říjnových volbách do sněmovny.  

Role bankovní identity

Šéf rezortu vnitra Jan Hamáček (ČSSD), pod něhož spadá Česká pošta zodpovídající za oblast digitalizace a informatiky ve státní správě, považuje za důležitou mimo jiné e-neschopenku, bez níž by podle něj nebylo možné zvládnout pandemii. Za úspěch označil také rozjezd Portálu občana.

Video placeholde
Volební programy favoritů voleb - daně • Videohub

„Průlomem bylo zpřístupnění brány k online službám veřejné správy přes bankovní identitu. Tu mají miliony klientů, kteří mohou portál využívat. Systém je mnohem přístupnější, jakkoliv se musela vyměnit spousta hardwaru,“ říká ministr.

Bankovní identitu neboli digitální občanský průkaz může využít až šest milionů lidí. Službu mělo do poloviny září aktivovanou 4,2 milionu z nich, minimálně jednou se jejím prostřednictvím přihlásilo půl milionu osob.

Na Portálu občana si lze zažádat o výpis ze živnostenského rejstříku a z rejstříku trestů nebo si nastavit notifikaci platnosti řidičského průkazu a zjistit stav trestných bodů za dopravní přestupky. Lidem jsou tam rovněž zpřístupněny informace o jejich pracovní neschopnosti či přehledu o důchodovém pojištění.

„Chápu, že si lidé stěžují. Stál bych o to, aby portál nabízel až desetinásobně více služeb. Je s tím ale spojená zdlouhavá práce a velké objemy peněz. Stále nejsme tak daleko jako Estonsko,“ dodává Hamáček v narážce na snahu premiéra Babiše digitalizovat Česko po vzoru pobaltské země.

Že se všechno nepovedlo, přiznává i ANO ve svém volebním programu. „Chceme dokončit zahájené projekty a dál pokračovat v digitální transformaci,“ píše se v brožuře, kde o Estonsku už tentokrát není ani slovo.

Přes nedodělky roste počet těch, kteří si zřizují datové schránky na vlastní žádost, tedy nikoliv ze zákona. V roce 2018 bylo vyřízeno téměř 47 tisíc těchto žádostí a o dva roky později už přes 120 tisíc. Letos zatím úřady evidují více než 112 tisíc žadatelů. Celkem ve státních orgánech, firmách a u fyzických osob funguje přes 1,36 milionu datových schránek.

Moje daně jsou osekané

Za přínos současné vlády považují zástupci podniků a daňoví odborníci zjednodušení komunikace s finanční a celní správou. „Oceňujeme, že se v tomto volebním období podařilo rozjet systém Moje daně, v následujících fázích by ale měl přinést více funkcionalit využitelných pro firmy,“ uvádí ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Oproti tomu Hospodářská komora kritizuje kabinet za to, že v Národním plánu obnovy vyčlenila málo peněz na elektronické nástroje, které by firmám usnadnily administrativu. Z téměř 200 miliard korun, které poskytne Evropská unie, jde na digitální transformaci 28 miliard.

„Pokud jsme slovy vlády The Country For The Future, měla by na tuto pro budoucnost klíčovou oblast ekonomického rozvoje více tlačit,“ míní prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle něj peníze určené na digitalizaci směřují do projektů, které by stát musel financovat i bez pomoci EU.

Daňová poradkyně Gabriela Ivanco z účetní a poradenské společnosti Mazars vidí přínos i v Portálu občana, jehož pomocí je možné podat daňové přiznání elektronicky, ale také požádat o potvrzení o bezdlužnosti.

Navzdory jistému zjednodušení komunikace státu s lidmi a podniky je však nadále největší brzdou nepřehledný právní systém včetně daňového, který ukládá řadu povinností. „Nevidím výrazný rozdíl oproti minulým vládám. I nadále evidujeme nepřeberné množství novel daňových zákonů. Ačkoliv bylo avizováno zjednodušení daně z příjmů, zrušení výjimek, žádný velký posun nenastal,“ soudí šéfka týmu daňových poradců Apogeo Group Jaroslava Hanková.

Rychlý nástup řady zemí

Spoluzakladatelka komunitního projektu Česko.Digital Eva Pavlíková je přesvědčena, že digitalizace je prostředek ke zjednodušení a zefektivnění, nikoliv cíl samotný. Připomněla, že státu se v letech 2006 až 2013 podařilo vybudovat propojenou a sdílenou technologickou infrastrukturu, jako jsou systém základních registrů, datových schránek, Portál veřejné správy nebo čtrnáct datových center krajských měst.

„Za posledních osm let nás ale řada evropských zemí v digitalizaci veřejných služeb a v pokrytí sítěmi předběhla. Měli bychom úředníkům a široké veřejnosti dobře vysvětlit, o co v digitalizaci státu jde, a vytyčit společnou cestu, protože bez spolupráce obou stran to nepůjde,“ říká Pavlíková.

Pesimistická je hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Máme úřady, kde rok od roku bují úředníci, kteří digitalizaci státní správy brání,“ nabízí vysvětlení, proč se země posouvá v digitalizaci kupředu jen zvolna.

Česko je v e-Governmentu za Polskem

Podle dat Evropské komise se v elektronickém propojení státního a obecního aparátu, akceschopnosti a rychlosti poskytování služeb Česko stále řadí pod evropský průměr indexu pro oblast e-Governmentu. Průzkum zkoumal i podíl lidí, kteří podávají formuláře úřadům on-line a využívají různé elektronické služby.

Celosvětově je Česká republika co do kvality digitálního prostředí na 28. místě, proti loňsku si polepšila o čtyři příčky. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Digital Quality of Life. Na prvních třech místech jsou Dánsko, Jižní Korea a Finsko.

Alespoň ve střední a východní Evropě je Česko druhé hned za nejlepším Polskem, které obsadilo 25. místo a ve srovnání s minulým rokem si polepšilo o 18 pozic. Oproti Polsku vykazujeme horší přístup a kvalitu připojení k internetu i horší e-Government. Lepší než jeho severní sousedé je Česko naopak v digitální bezpečnosti.

Nákupy či bankovní převody vyřizují přes síť tři čtvrtiny Čechů, zatímco průměr Evropy je o deset procent níže. Podniky jsou při využívání e-commerce na šestém místě za severskými státy, Irskem a za Belgií. Jakoukoli internetovou komunikaci se státem zažila pouze polovina zdejších občanů. Více se papíru drží jen Němci, Řekové a Italové.

Co nabízejí strany ve volebních programech:

ANO:

Další rozvíjení Portálu občana se všemi službami pro občany a firmy, rozvíjení digitálních dovedností seniorů.
Poskytování státních cloudových služeb se stane standardem. 
Vybudování proaktivního e-Governmentu, který bude automaticky reagovat na životní události. 
Rozšíření centrálních nákupů na další IT komodity a sdílené služby, zavedení systému řízení nákladů na IT.

Piráti a STAN:

Z České pošty a CzechPointů vytvoří bránu k celému eGovernmentu pro každého, všechny on-line služby budou uživatelsky přívětivé. 
Po vzoru Rakouska vytvoří e-shop, který nabídne samosprávám centrálně vysoutěžené produkty při minimální administrativě. 
Zahájení intenzivních příprav na umožnění volit po internetu.

Spolu:

Digitalizace zjednoduší fungování státu, veřejná správa bude štíhlejší, profesionálnější a hospodárnější.

Urychlení rozvoje Portálu občana, Portálu podnikatele a rozšíření funkce CzechPointů.
Stát se nebude nevýhodně upisovat jednomu dodavateli IT, tzv. vender lock-in. 
Odstranění překážek pro zavedení 5G sítí, stabilní, rychlé a cenově dostupné internetové připojení pro každou domácnost.

ČSSD:

Pokračování digitalizace veřejných služeb a státní správy. 

Vytvoření Národní digitální agentury, která ušetří miliardy korun ročně levným a bezpečným rozvíjením a spravováním veškerých IT systémů státu.

KSČM:

Digitalizace školství a internet zdarma pro školy a rodiny s dětmi.

SPD:

Digitalizace a automatizace odstraní nadbytečné agendy a duplicity ve státní správě, čímž se sníží náklady občanů na chod státu.