Volební systém USA - prezidentské volby | E15.cz

Volební systém USA: Cesta do Bílého domu je náročná, dlouhá a drahá

Volební systém USA: Cesta do Bílého domu je náročná, dlouhá a drahá
Volební systém USA - ilustrační obrázek
• 
ZDROJ: unsplash.com / Element5Digital

pap

Aby se mohl člověk stát americkým prezidentem, musí mít na občanství Spojených států nárok od narození. Tato skutečnost znemožňuje kandidaturu na nejvyšší exekutivní post například rakouskému rodáku Arnoldu Schwarzeneggerovi, který byl guvernér Kalifornie a republikánské nominaci by se nebránil. Adept na post šéfa Bílého domu musí být starší 35 let a pobývat na americkém území po dobu čtrnácti let. V tomto směru není ale zcela jasné, co je přesně pobytem míněno a zda musí být souvislý.

Prezidentem může být člověk jen po dvě období a to i v případě, že v prvním termínu sloužil v této funkci více než dva roky jako výkonný nástupce někoho jiného. Tato podmínka byla do ústavy vtělena až v roce 1951. Do té doby šlo pouze o tradici, proto mohl být Franklin Delano Roosevelt ve válečné době zvolen i potřetí a počtvrté.

Dlouhé primární volby, nebo-li primárky

Cesta do Oválné pracovny není vůbec jednoduchá, stojí hodně času i peněz. Představitelé různých stran, nejen dvou největších, se nejdříve utkají v primárních volbách, nebo-li primárkách o nominaci za svou partaj. Primárky mají v jednotlivých státech buď podobu klasického hlasování stoupenců stran prostřednictvím volebních lístků ve volebních místnostech nebo volebních shromáždění, která mají různá pravidla.

Pořádají se postupně, i když někdy dochází k souběhu hlasování v několika státech. Uchazeči tak sbírají podporu delegátů, adept s jejich nejvyšším počtem je zpravidla potvrzen na slavnostním nominačním sjezdu jako oficiální kandidát strany. Následně si vybere spolukandidáta, který se bude ucházet o funkci viceprezidenta.

Následuje nejostřejší část kampaně, do které se plně zapojují i kandidáti na viceprezidenty a pořádají se debaty. Jde jednak o zisk celostátní publicity, ale zejména pak o boj ve státech, kde hrozí těsný výsledek. Den D nastává v první úterý po prvním listopadovém pondělí, tedy v časovém rozpětí 2. až 8. listopadu.

V USA nejde o počet hlasů, ale volitelů

Lidé po celých Spojených státech se shromažďují u volebních uren, jelikož jsou však volby nepřímé, vybírají v každém státě členy sboru volitelů. Celkově jich je 538 a vítěz jich na svou stranu potřebuje získat 270. Každý stát disponuje určitým počtem volitelů na základě lidnatosti, jejich počet přitom kopíruje počet kongresmanů. Proto je vítězství v hlasování zvlášť důležité v Kalifornii, která má 55 volitelů, Texasu s 38 zástupci a na Floridě a v New Yorku s 29 voliteli.

Vítěz zpravidla bere vše, získá tedy všechny volitele daného státu i v případě velmi těsného vítězství. Výjimkou jsou Nebraska a Maine, které volitele přidělují především na základě zisku v nižších územních jednotkách. Na základě tohoto systému se může stát, že prezident je ve finále zvolen nižším počtem hlasů, než získal jeho rival. Naposledy k tomu došlo, když Hillary Clintonová obdržela v předchozím klání 65,9 milionu hlasů, zatímco její soupeř Donald Trump 63 milionů. Měl však na své straně 304 volitelů.

Jméno vítěze voleb je oznámeno ve Washingtonu

Proces výběru sboru volitelů se mezi jednotlivými státy liší, ale většinou politické strany nominují volitele na celostátním stranickém sjezdu. Volitelé se v prosinci scházejí ve svých státech, aby zvolili prezidenta a viceprezidenta a odeslali své hlasy do Washingtonu. Nejsou vázání ústavou, aby zvolili kandidáta s vyšším počtem hlasů, ale v praxi a na základě legislativních kroků některých států je rebelie v podstatě vyloučena.

Počátkem ledna je výsledek oznámen na společném zasedání Sněmovny reprezentantů a Senátu, čímž je konečně oficiálně znám vítěz a prezident na následující čtyři roky. Nezíská-li žádný kandidát většinu, tak o vítězi rozhodne Sněmovna reprezentantů, v případě viceprezidenta Senát. Poté už novopečeného šéfa Bílého domu 20. ledna čeká slavnostní inaugurace.

Autor: pap
 

Volby 2020

Krajské volby a 1. kolo voleb do Senátu se konají 2. a 3. října 2020. Druhé kolo voleb do Senátu se koná 9. a 10. října. Přečtěte si, jak se stát členem volební komise a jak získat voličský průkaz.

Krajské volby

Kandidáti do krajů Jak volit v krajských volbách? Výsledky krajských voleb

Volby do Senátu

Kandidáti do Senátu Druhé kolo voleb Výsledky senátních voleb

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!