Michelle Obamová: z první dámy prezidentkou? | E15.cz

Michelle Obamová: z první dámy prezidentkou Spojených států?

Stanislav Šulc

Patří k nejvlivnějším osobnostem planety. Se svým manželem produkuje úspěšné filmy, je autorkou hojně sledovaného podcastu a umí promlouvat k nejobyčejnějším lidem tak, jako by byla jejich příbuzná. Přečtěte si životní příběh Michelle Obamové, ženy, která inspiruje desítky milionů lidí po celém světě.

Pro docenění významu a potenciálu bývalé první dámy USA Michelle Obamové musíme vyrazit na mírný exkurz do dějin amerického prezidentského úřadu. Mohlo by se zdát, že zvolení jejího manžela nejmocnějším mužem demokratického světa v roce 2008 bylo přelomové. A ano, částečně to je pravda, protože se jednalo o prvního muže pocházejícího z jiného etnika než tradičního bílého. A z tohoto pohledu může volba Obamova nástupce Donalda Trumpa působit nezajímavě. Nicméně je tu ještě jiný pohled, z něhož naopak volba v roce 2016 byla zásadní.

Úřad amerického prezidenta doposud vykonávalo 45 lidí (pardon, přesněji mužů). A Donald Trump byl jedním z pouhých šesti, kteří v době zvolení do nejvyššího úřadu nezastávali nikdy žádnou volenou funkci. A teď to přelomové: kromě Trumpa všichni ostatní byli buďto vojáci (čtyři) nebo civilisté spojení s výraznými vojenskými úspěchy (Herbert Hoover). Trump navíc de facto až do samotných voleb ani nebyl spojen s Republikánskou stranou.

Donald Trump tak je prezidentem zcela nového typu - nikdy neprošel volbami, nikdy nebyl spojen s výrazným vojenským úspěchem. Ale politikem se stal na základě svého silného sociálního statutu, publicity a síle na sociálních sítích.

Proč je to důležité pro pochopení významu a potenciálu Michelle Obamové? Protože právě to může být její cesta k návratu do Bílého domu. Ovšem tentokrát nikoli v roli první dámy, ale jako prezidentky USA. Její celý život a současné aktivity vlastně nevedou k ničemu jinému a prezidentská volba působí jako nevyhnutelná danost.

Dívka z Chicaga

Šedesátá léta, vrcholící emancipace, jazz, klavír, televize... to jsou všechno motivy, které byly pro generaci Michelle Obamové důležité. Narodila se 17. ledna 1964 v americkém Chicagu, městu, které dalo současnému světu řadu výrazných osobností včetně Kanye Westa.

Svou rodinu pozdější první dáma USA popisovala jako modelově normální. Matka byla až do nástupu Michelle na střední školu v domácnosti, otec pracoval v místní elektrárně. Později mu byla diagnostikovaná roztroušená skleróza, na komplikace s ní spojené nakonec předčasně zemřel. „V naší rodině si nikdo na nic nestěžoval. Nenosilo se to. Nikdy jsem nepozorovala, že by otec trpěl, vždy se na mě mile usmál," vzpomínala na otce ve svém životopisu Můj příběh, který vyšel také v češtině.

Rodinné zázemí bylo pro Michelle Obamovou (rozenou Robinsonovou) klíčové. Spolu s bratrem (o dva roky starším než ona) prožívali to, co lze nazvat bezstarostným dětstvím. A to navzdory tomu, že kolem bujela společenská revoluce a také revoluce městská, kterou si Michelle uvědomila spíš až zpětně. „V roce 1950 žilo v místě, kde jsem později vyrůstala, přes 90 procent bílých, v roce 1981, když jsem šla na vysokou, tu bylo 96 procent Afroameričanů," vzpomínala dnes již bývalá první dáma USA ve svých pamětech. Důsledkem této gentrifikace začalo její nejbližší okolí upadat. A dotklo se to také škol.

Přitom sílu vzdělání si talentovaná dívka, která se již od dětství učila hrát na klavír, uvědomila krátce po nástupu na základní školu. Viděla, že učitelé si okamžitě zařadí jednotlivé studenty do různých kategorií a těm dětem, které měly o vzdělání zájem, se pak více věnovali. Michelle mezi ně patřila, což se projevilo i tím, že přeskočila jeden ročník. Byl to důsledek její přirozenosti, v níž prim hrály soutěživost, dravost a zdravé sebevědomí. Odjakživa toužila všechny porazit, být nejlepší. A věřila, že to dokáže. Že nejlepší skutečně je.

Náraz na realitu

Ze zpětného pohledu se jeví její kariéra jako potvrzení amerického snu. Přesto Michelle Obamová prožívala složité období. A to na Princetonské univerzitě. Prestižní vzdělávací instituce, jedna z nejstarších vysokých škol USA, byla v osmdesátých letech ještě baštou tradičních amerických rodin. „Právě tady jsem si uvědomila, že jsem Afroameričanka," připomíná jedna z nejvlivnějších žen současnosti. Do té doby nebyla se svou rasou a původem konfrontovaná. Na Princetonu se najednou vyjevilo, že je jiná. A navíc „chudá". „Vzpomínám na ten šok ze spolužáků, kteří jezdili bavoráky. Já neznala ani rodiče, kteří by jezdili německými limuzínami," uvedla.

Bylo to právě na Princetonu, kde se zrodil „politický", ale také životní program Michelle Obama: být součástí komunity, být její vůdčí osobností, být přínosnou, pomáhat, bojovat proti nespravedlnosti.

Naplňovala to od nejnižších pater. Ještě na škole se stala členkou Third World Center, které se věnovalo studentům pocházejícím z nejrůznějších menšin. Její bakalářská práce, která jí vynesla titul s vyznamenáním, nesla název „Princeton Educated Blacks and the Black Community". Nebylo tedy překvapením, že se po zisku bakalářského titulu ze sociologie a afro-amerických studií vydala na právnickou fakultu Harvardovy univerzity, která je nejstarší dosud funkční právnickou univerzitou v USA a jednou z nejprestižnějších škol svého druhu na světě.

Proslulou se stala příhoda, kdy se uchazečky o studium její tutor zeptal na zásadní otázku určující její životní směr. „Chcete být dívkou, která se narodila vaší matce, nebo ženou, jež se z vás stala na Princetonu?" Narážel tím na sociální rozměr „černošství", s nímž se pojí řada stereotypizovaných negativ (zločinnost, nízká vzdělanost, uzavírání se do ghett, stavění se do role oběti). A snažil se jí vnutit převléknutí sociální identity, tedy přijmout „bělošské" chování (spojované naopak s řadou stereotypizovaných pozitiv). Michelle mu však tehdy odpověděla větou, která mistrně vystihuje její život i program: „Myslím, že můžu zůstat obojí - černou i skvělou."

Na právnické fakultě se projevila její neodbytná touha po spravedlnosti a rovnosti, když se například účastnila protestů za vyšší počet vyučujících z různých menšin nebo při pomoci nízkopříjmovým spolužákům při sporech o nájemné. Po absolutoriu ji zaměstnala právní firma dnes známá jako Sidley & Austin, kde se její život zásadně změnil. V roce 1989 dostala za úkol věnovat se jednomu letnímu stážistovi. Nebyl jím nikdo jiný než Barack Obama.

Americký sen pro všechny

Během prvních let manželství (brali se v říjnu 1992) se Michelle věnovala částečně právnické profesi, ale zároveň se stále více angažovala v nejrůznějších neziskových či filantropických aktivitách. Asi nejlépe o jejím profilu a schopnostech vypovídá její angažmá v neziskovce Public Allies, která podporovala mladé lidi podílet se na veřejné správě a věnovat se sociálním problémům. Michelle se tu v roce 1993 stala výkonnou ředitelkou a pracovala tu do roku 1997. Během té doby tu ustavila několik rekordů ve výběru peněz na charitu, které se nepovedlo překonat déle než deset let od konce jejího angažmá.

Michelle později uvedla, že nikdy v životě nebyla tak šťastná, jako v práci pro Public Allies. Zlom nastal v roce 1996, kdy se poprvé začalo mluvit o Barackově politické kariéře. Michelle však zprvu této možnosti nedávala příliš nadějí, protože veřejná volená funkce je příliš náročná na otevřenost a oni si svého soukromí cenili nade vše.

Přesto se politická kariéra jejího manžela rozjela naplno a Barack Obama byl poprvé zvolen do veřejné funkce v roce 1996. Stal se členem senátu státu Illinois, kterým pak byl až do roku 2004, kdy se mu podařilo za Demokratickou stranu dostat do amerického Senátu. A odtud již nebylo daleko do Oválné pracovny.

Jeho žena mu byla vždy oporou. Ale neznamená to, že by činorodá žena toužící porazit všechny konkurenty nějak zahálela. Od roku 1996 pracovala jako proděkanka pro studium na University of Chicago. Během svého působení tu pak pomohla založit univerzitní komunitní centrum pro studenty z problematických poměrů. V roce 2002 se přesunula na University of Chicago Hospitals, kde se opět věnovala komunitním projektům, později si přibrala ještě agendu projektů pro veřejnost.

Její profesní kariéru lze zkrátka jednoduše popsat jako touhu zprostředkovat americký sen každému bez rozdílů. A správně cítila, že klíčem k tomu je vzdělání. Ostatně nechala se slyšet, že „právě vzdělání jí přihrálo příležitosti, o kterých se jí ani nesnilo". Na univerzitě pracovala ještě během první prezidentské kampaně, kterou se svým mužem vedli v roce 2008. Ale pak se již naplno věnovala (ne)politické dráze.

První dáma

Institut první dámy je v USA poměrně striktně formalizovaný. Manželka amerického prezidenta hraje roli doprovodu při oficiálních domácích i zahraničních akcích. Dále se věnuje nejrůznějším filantropickým záležitostem a hraje roli určitého zlidštění nejvyššího patra tamní politiky. 

Několik prvních dam tuto vžitou roli narušilo. Patří mezi ně především Jackie Kennedyová, jejíž role při některých mezistátních vyjednáváních údajně byla mnohem větší, než jí podle protokolu příslušela. Výraznou společenskou úlohu na sebe vzala Nancy Reaganová. Ta se totiž cíleně stala tváří některých politických akcí vlády svého muže, především těch zaměřených na mladé. Proslulou se stala kampaň „Prostě řekni ne". Nancy mladým lidem z mateřské pozice promlouvala do duše, aby se vyhnuli drogám.

Legendou mezi prvními dámami se pak stala Hillary Clintonová, která na Nancy navázala, jen v ještě větší míře a také formálnější podobě. Bill Clinton svou ženu delegoval do některých významných pozic, především ve výboru připravujícím reformu zdravotnictví. Dále se zasazovala o upřednostnění lidských práv v geopolitice. Skandál jejího manžela však pozitivní dojem z jejího angažmá výrazně pošramotil.

Michelle Obamové se podařilo svým přístupem k institutu první dámy jej konečně přetočit z funkce společenské do funkce politické. Její proslovy na sjezdech Demokratické strany byly (a stále jsou) proslulé a velmi vlivné. Michelle umí artikulovat velké společenské problémy a dokáže publikum přesvědčit, že je umí řešit, či alespoň snižovat jejich negativní dopady.

Zároveň se Obamovi jako pár skvěle doplňovali, čímž posilovali povědomí, že problémům čelí dohromady. Z Michelle se tak stala „polovina" prezidenta. Navíc se proslulou stalo její nenásilné „americtví" - nosila oblečení od amerických návrhářů, podporovala místní fachmany, ale nikdy v konfrontaci s těmi druhými, ostatními. Prostě ukazovala, že i doma umíme skvělé věci. Fungovalo to a z Michelle se stala módní ikona a svého druhu celebrita.

Nepolitická politika

A tou je dodnes. Po opuštění Bílého domu začali Obamovi budovat impérium postavené na jejich sociálním statutu s cílem zlepšovat své nejbližší okolí i Ameriku jako celek. Správně pochopili, že se jeden z největších bojů současnosti odehrává o pozornost diváka, proto jejich produkční společnost Higher Ground Productions uzavřela velmi lukrativní smlouvu s online televizí Netflix.

Prvním snímkem natočeným v jejich produkční společnosti byl dokument Americká fabrika popisující, jak zahraniční vlastník může zdestruovat fungující podnik. Snímek získal Oscara. Dalším snímkem byl Crip Camp o podivných táborech pro hendikepované. Prozatím posledním filmem Higher Ground Productions byl dokument Becoming, který je životním příběhem Michelle.

Právě v tuto chvíli se vraťme k začátku textu a povaze revoluce, kterou do americké politiky vnesl Donald Trump. Současná doba touží po lídrech, kteří lidem nejsou ani tak názorovými vůdci, jako spíše přáteli, sourozenci, strýčky a tetičkami, možná dokonce matkami a otci. Lidé touží po vůdcích, s nimiž se mohou identifikovat, a to v dobrém i zlém, chtějí mít snadno definované nepřátele, kteří mohou za jejich neduhy. Donald Trump s tímto umí pracovat dokonale.

Michelle Obama také, byť v daleko sofistikovanější a méně agresivní podobě. Její životní příběh je příběhem ženy, která se nestavěla do pozice oběti, která dokázala být „černá a skvělá", která je důležitou figurou v komunitě i celém světě, která přitom zůstala ženou a matkou.

Její příběh inspiruje statisíce lidí a Michelle právě na tomto staví svou současnou kariéru. Píše knihy, články, má veleúspěšný podcast, jehož prostřednictvím se vyjadřuje k ožehavým událostem současnosti. Je vlastně političkou bez mandátu a také bez programu. Je tedy velmi pravděpodobné, že se brzy bude ucházet o některou z veřejných funkcí. A pokud se tak opravdu stane, téměř jistě to bude funkce nejvyšší, kterou již osm let zastávala spolu se svým mužem. Její současné aktivity naznačují, že by se do Bílého domu mohla Michelle Obamová ještě vrátit.

 

Volby 2020

Krajské volby a 1. kolo voleb do Senátu se konají 2. a 3. října 2020. Druhé kolo voleb do Senátu se koná 9. a 10. října. Přečtěte si, jak se stát členem volební komise a jak získat voličský průkaz.

Krajské volby

Kandidáti do krajů Jak volit v krajských volbách? Výsledky krajských voleb

Volby do Senátu

Kandidáti do Senátu Druhé kolo voleb Výsledky senátních voleb

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!