Americký prezident Donald Trump může opět vyhrát volby. Rozhodne Florida a Pensylvánie

Americký prezident Donald Trump může opět překvapit a vyhrát

Americký prezident Donald Trump může opět překvapit a vyhrát Zdroj: Reuters

Americký prezident Donald Trump během poslední debaty před volbami (23.10.2020)
Americký prezident Donald Trump během poslední debaty před volbami (23.10.2020)
Americký prezident Donald Trump během poslední debaty před volbami (23.10.2020)
Americký prezident Donald Trump během poslední debaty před volbami (23.10.2020)
5
Fotogalerie

Americký prezident Donald Trump má stále šanci získat 270 volitelů potřebných ke znovuzvolení v nadcházejících prezidentských volbách. Je ale třeba, aby mu i napodruhé všechno vyšlo.

Nerozhodnutí voliči ve státech, kde jsou šance demokratů i republikánů vyrovnané, se musí v drtivé většině naklonit na jeho stranu. Musí zpět získat hlasy z rozhodujících volebních bloků. A v tomto výjimečně bouřlivém roce musí jeho snahy o přesvědčení voličů, aby vyrazili k volbám, zásadním způsobem překonat výkon demokratického kandidáta a soupeře Joe Bidena, píše agentura AP.

„V roce 2016 byly jeho šance na výhru voleb srovnatelné s čekáním na prostřední kartu do postupky v pokeru... Tento rok je otázkou, zda mu na stole přistane dvakrát za sebou,“ uvádí republikánský politický konzultant Whit Ayres, který vede průzkumovou agenturu North Star. „Teoreticky je to možné, ale prakticky složité,“ dodává.

Ačkoli existuje několik možných cest, kterými Trump může dosáhnout znovuzvolení, ta nejpravděpodobnější vede skrze vítězství ve dvou klíčových státech, na Floridě a v Pensylvánii. Pokud si udrží tyto a další státy, které s malým náskokem získal v roce 2016 - Severní Karolínu a Arizonu, a ubrání i Georgii a Ohio, o které nyní soupeří s Bidenem, pak vyhraje.

Trumpova kampaň také vynakládá čas a peníze na Wisconsin a Michigan, dlouhodobé bašty demokratů, kde současný prezident rovněž velmi těsně před čtyřmi lety zvítězil. Zároveň se snaží získat Nevadu a Minnesotu, dva státy, kde v předchozím hlasování těsně vyhrála jeho tehdejší soupeřka Hillary Clintonová.

Trumpovi do karet hrají dva faktory. Jeho kampaň i Republikánská strana už dlouhé roky investují do komunikace s voliči a díky 2,5 milionu dobrovolníků v několika klíčových státech zaznamenaly nárůsty republikánských voličů. Prezidentovi příznivci jsou také ze svého kandidáta mnohem více nadšení, než demokraté z Bidena. Voliče Demokratické strany spíše motivuje jejich odpor k Trumpovi.

Předvolební průzkumy však ukazují, že Trump za Bidenem zaostává nebo s ním má šance vyrovnané téměř ve všech státech, které k zisku 270 volitelů potřebuje.

Aby se vyhnul velkému zklamání, musí si udržet nejméně jeden ze tří států na severovýchodě Spojených států, kde vyhrál v roce 2016 - Pensylvánii, Wisconsin nebo Michigan, domnívá se demokratický analytik Paul Maslin. „Nevidím žádný jiný způsob, jak by to Trump udělal,“ dodává.

Předvolební průzkumy zveřejněné tento týden televizí Fox News ukazují, že Biden si udržuje jasný náskok v Michiganu a malý ve Wisconsinu. Pensylvánie podle nedávných průzkumů také patří Bidenovi, různé odhady se však neshodují na výši jeho náskoku. Trumpův tým však může uklidnit tato poznámka z volebních dějin: v posledních předvolebních týdnech roku 2016 ve všech třech státech také vedla nakonec neúspěšná Clintonová.

Ačkoli Trumpovo tehdejší vítězství zklamalo demokraty a v některých voličích zanechalo hluboký pocit nedůvěry v předvolební průzkumy, pozorovatelé letošního klání zdůrazňují, že rok 2020 není rok 2016. Biden je oblíbenější než Clintonová a průzkumy naznačují, že letos je méně nerozhodnutých voličů, kteří před čtyřmi lety dali v posledních týdnech před volbami přednost Trumpovi.

Analytik Lee Miringoff však zdůrazňuje, že zatímco průzkumy dávají přednost Bidenovi, nepočítají s „pohromami“, které by mohly ohrozit započítání některých hlasů. Očekává se například, že příznivci demokratů budou mnohem častěji hlasovat korespondenčně. Tyto hlasy jsou však vyšší měrou odmítány než volební lístky odevzdané osobně, a to i za normálních let.

„Průzkumy se tak mohou mýlit a zároveň mít pravdu,“ protože se řídí podle lidí, kteří „si myslí, že volili“, ale jejich hlasy se nakonec nezapočítají, vysvětluje Miringoff.

Proti Trumpovi se podle webu stanice CNN postavili prominentní američtí ekonomové. Více než 700 ekonomů, včetně sedmi laureátů Nobelovy ceny, se v otevřeném dopise staví proti znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Jeho výkon mandátu označují za „nepřetržitý útok na demokracii“. Současný nájemce Bílého domu podle signatářů reaguje neobratně na pandemii nemoci covid-19 a šíří nebezpečné dezinformace.

„Za jediné volební období změnil Donald Trump Spojené státy k nepoznání a nečelí kvůli tomu žádným důsledkům,“ uvádějí ekonomové v dopise, který se bude aktualizovat až do prezidentských voleb. Ty se konají 3. listopadu.

Mezi signatáři figurují významní ekonomové, například laureáti Nobelovy ceny Paul Milgrom (2020), Oliver Hart (2016), Alvin Roth (2012) či George Akerlof (2001), manžel někdejší šéfky americké centrální banky (Fed) Janet Yellenové.

„Z těchto důvodů silně doporučujeme, aby voliči učinili to, co nikdo jiný udělat nemůže, aby si navrátili demokracii tím, že odstraní Donalda Trumpa z úřadu,“ stojí v otevřeném dopise.