Konflikt na Ukrajině: Jaké budou dopady protiruských sankcí

V souvislosti s protiruskými sankcemi je často skloňován plyn. Evropa se bojí zavření ruských kohoutů.

V souvislosti s protiruskými sankcemi je často skloňován plyn. Evropa se bojí zavření ruských kohoutů. Zdroj: Reuters

V souvislosti s protiruskými sankcemi je často skloňován plyn. Evropa se bojí zavření ruských kohoutů.
V souvislosti s protiruskými sankcemi je často skloňován plyn. Evropa se bojí zavření ruských kohoutů.
Evropa se poohlíží po alternativních dodávkách plynu, hlavně po LNG.
Napětí na Ukrajině nepolevuje, Západ proto připravuje sankce na Rusko. Uvalit je však chce až v případě útoku.
Napětí na Ukrajině nepolevuje, Západ proto připravuje sankce na Rusko. Uvalit je však chce až v případě útoku.
8
Fotogalerie

Západ zareagoval na kroky ruského premiéra Vladimira Putina prvními balíčky sankcí a další postihy zvažuje. Obává se totiž, že Kreml by mohl provést plnohodnotnou invazi. Zatím patrně nejcitelnějším krokem pro Rusko je zastavení certifikačního procesu plynovodu Nord Stream 2. Samotný prezident na sankčním seznamech nefiguruje, což už je terčem kritiky.

Jaké protiruské sankce byly uvaleny a jaké další možnosti jsou ve hře?

Spojené státy, Evropská unie, Británie i další země představily své balíčky sankcí v reakci na tom, že prezident Vladimir Putin uznal nezávislost separatistických území v Donbasu.

Postihy většinou míří podobným směrem a týkají se jednotlivců i firem. EU uvedla, že na dosavadní sankční seznam přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy, kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny.

Sankce postihnou také 23 dalších činitelů či subjektů, mezi nimiž je podle diplomatických zdrojů přední armádní představitelé, ministr obrany Sergej Šojgu, oligarchové či velmi často veřejně vystupující mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Prosakovaly informace o třech postiženách bankách, včetně VEB. Detaily mají být doladěny ve středu.

Washington potrestal dvě ruské banky, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybrané ruské elity. Británie uvalila sankce na podnikatele Gennadije Timčenka a bratry Borise a Igora Rotenbergovy. Londýn na ně cílí kvůli jejich úzkým vazbám na Putina. Cílem britských sankcí jsou i banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank. Ve středu země oznámila, že Rusku znemožní vydávat dluhopisy na britských trzích

Země vesměs hovoří o tom, že sankce nejsou konečné a jakýkoli nepřátelský krok Ruska by znamenal jejich další zpřísnění. I tak se však objevila kritika, že na seznamu nefiguruje i prezident Putin či někteří oligarchové.

Otazník se také vznáší nad postihy dalších velkých bank jako VTB, Sberbank a Gazprombank. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dříve hovořila i o dalších možnostech. „Hospodářské sankce se týkají všech produktů, které Rusko nutně potřebuje, aby modernizovalo a diverzifikovalo svoje hospodářství, ale vyrábíme je my a Rusko je neumí nahradit,“ předestřela zvažované možnosti. K tomu nevyloučila, že by terčem postihů mohl být i ruský plynárenský gigant Gazprom.

Krajní možností, i když podle některých názorů velmi účinnou, by bylo odpojení Ruska od mezinárodního systému plateb SWIFT.

Co se děje na Ukrajině?

Video placeholde
• Videohub

Aktuálně k rusko-ukrajinskému konfliktu (ONLINE) >>>

Budou postiženi i další ruští oligarchové a lidé z Putinova okolí?

V poslední době roste tlak na to, aby sankce zasáhly i ruskou byznysovou elitu, která má majetek na Západě, posílá děti do západních škol, tráví tam část roku a zároveň má vliv na rozhodování v Kremlu. Odvíjí se od předpokladu, že pokud bude výrazně ovlivněný životní styl vlivných, budou tlačit na prezidenta Vladimira Putina, aby ukončil konflikt.

V této souvislosti se objevují i další různá jména. Zmiňování jsou Vladimir Jakunin, Roman Abramovič, Ališer Usmanov či Oleg Děripaska a jejich majetek včetně luxusních jachet, o které se starají německé firmy. Hojně se také přetřásalo, že jachta Graceful, která dlouho kotvila v Hamburku, patří přímo prezidentovi Vladimiru Putinovi. Loď však nedávno odplula do Kaliningradu, podle mediálních tvrzení právě v obavě z případných postihů.

V Německu se kriticky hovoří také o angažmá někdejších německých politiků či dalších představitelů ve prospěch Ruska v čele s někdejším kancléřem Gerhardem Schröderem, který má několik míst v ruské energetice.

Britská vláda mimo jiné zvažuje zrušení podnikatelských víz, která měla za cíl přitáhnout bohaté zahraniční investory do království. Kritici však tvrdí, že Londýn nedokáže účinně postihnout vlastnictví se skrytou identitou.

Jaký význam má v ruském odstrašování Nord Stream 2?

Nový plynovod, který je zcela připraven ke spuštění, ale zatím neprošel certifikačním procesem, hraje v celém sporu velkou roli. Rusko zřejmě stojí o to, aby potrubí fungovalo co nejdříve. Už řadu měsíců se spekuluje o tom, že manipuluje s dodávkami a cenami zemního plynu, aby Evropu přimělo k rychlému udělení povolení k provozu. Ukrajina tvrdí, že NS2 má pro ni klíčový bezpečnostní význam, protože s ním už budou její roury víceméně zbytečné a země tak přijde o účinnou páku a důvod k ochraně ze strany Západu.

Americký prezident Joe Biden proto opakovaně prohlašuje, že pokud ruské jednotky a tanky překročí hranice s Ukrajinou, bude to znamenat konec plynovodu Nord Stream 2. Evropa je ale ve složitější pozici, projekt je důležitý zejména pro Německo, které v současnosti končí s jadernými elektrárnami. Německý kancléř Olaf Scholz ovšem v úterý uvedl, že za současné situace plynovod spuštěn být nemůže a certifikační proces přerušil.

Od čeho se odvíjí načasování sankcí?

Ukrajina tlačila západní země k tomu, aby první várku sankcí na Rusko uvalily ještě před Putinovým rozhodnutím o uznání povstaleckých útvarů. „Rusko musí být zastaveno právě teď,“ řekl o víkendu šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. „Až dojde k bombardování nebo bude náš stát rozstřílen nebo už nebudeme mít hranice, ekonomiku a části naší země budou okupovány, už nebudeme vaše sankce potřebovat,“ prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj.

Výzvy, ke kterým se připojily i Litva a Lotyšsko, ale nebyly vyslyšeny. Zřejmě panovaly obavy, že Moskvu by postihy spíše odradily od diplomatického řešení konfliktu, než by k němu pomohly. „Posun k sankcím je tak obrovský a má takové následky, že musíme ještě dát Rusku šanci vrátit se k diplomacii a k jednacímu stolu,“ řekla dříve k situaci šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová  „Toto okno je stále otevřené,“ dodala.

Podobně vnímal situaci i Washington, který rovněž odmítl přistoupit k sankcím preventivně. „Účelem sankcí je v první řadě odradit Rusko od vstupu do války. Jakmile je spustíte, o prostředek odstrašování přijdete,“ řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken v pořadu CNN.

Po uznání povstaleckých samozvaných republik se ale Západ shodl na tom, že nastal čas zasáhnout, přestože Kreml ještě nepodnikl vojenský útok na území, které má Kyjev fakticky pod kontrolou. Je pro něj však nesnadné odhadnout správnou míru tvrdosti a počítá s tím, že si musí ponechat nějaké tresty v rukávu pro další vyostření situace.

Jak tvrdě dokážou sankce Rusko zasáhnout?

Na tuto otázku je velmi těžké zodpovědět, jelikož se v tomto směru musíme do určité míry spoléhat na informace z ruských zdrojů, například z tamního statistického úřadu. Jisté je, že už minulá vlna sankcí po anexi Krymu přiměla zemi přehodnotit svou závislost na Západě a vedla ke snaze stát se z velké míry soběstačnou zemí. Nemáme ale přesné zprávy o tom, jak dalece se jí to daří.

Web The Moscow Times nedávno informoval o tom, že ruská vláda i podnikatelé strávili poslední týdny přípravou na případné západní sankce. Kreml podle něj provedl zátěžové testy, aby zjistil, jak si jednotlivá odvětví stojí. Zaměřily se na finanční sektor země, elektronický průmysl a také na klíčové státní podniky, jako jsou pošta, železnice, energetické firmy a letecký dopravce Aeroflot.

Žádná ze společností výsledky nekomentovala, objevily se však obavy z přetrvávající ruské závislosti na západních technologiích, která by například mohla uzemnit Aeroflot. Pouze třetina softwaru používaného ruskými státními společnostmi je ruská, u soukromých firem je tento podíl ještě nižší.

Při minulých sankcích se rovněž řešila úloha ruského zemědělského a potravinářského sektoru. Úřady země v těchto dnech informovaly o tom, že země loni zaznamenala rekordní příjmy z vývozu potravin a stala se už druhým rokem čistým exportérem těchto produktů.

Málokdo však pochybuje o tom, že dobře cílené sankce způsobí ruské ekonomice velké škody. The Moscow Times ostatně také anonymně informoval o obavách byznysové elity země. „Jsme bohatí a máme co ztratit. Mnoho z nás má druhé domovy v Evropě, máme povolení k pobytu na Západě, takže do toho hodně investujeme,“ uvedl nejmenovaný bankéř.

Způsobí sankce škody i západním zemím včetně České republiky?

Postihy, které dopadají na mezinárodní obchod, jsou zpravidla dvousečnou zbraní, která škodí i jejich autorům. Minulé protiruské sankce nebyly výjimkou. Kielský ústav pro světovou ekonomiku v roce 2017 spočítal, že zatímco Rusko přišlo kvůli postihům o obchody v hodnotě 36 miliard dolarů, Německo o 23 miliard, Francie, Polsko a Nizozemsko o čtyři až pět.

Rusko je významným obchodním partnerem Evropské unie a na jeho trzích působí velké společnosti, jako jsou IKEA, Volkswagen či Carlsberg. Představitelé českého byznysu, které deník E15 oslovil už dříve, ale upozornili, že pro ně je podnikání v zemi už nyní velmi těžké, protože jim ránu zasadilo i dramatické ochlazení česko-ruských vztahů v souvislosti s vrbětickým útokem.

„Upřímně řečeno, už není příliš mnoho prostoru pro to, aby se situace ještě více zkomplikovala,“ uvedl předseda Komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust. Šéf společnosti Primoco UAV Ladislav Semetkovský konstatoval, že vzhledem k vývoji v posledním roce firma činnost v Rusku ukončila. „Aktivity v Rusku jsou v důsledku politické situace úplně mrtvé,“ zdůraznil. Vysvětlil, že společnost vyvážela materiál dvojího užití, tedy produkty, které se kromě civilních účelů dají využít i k vojenským. „Dneska na něj nikdo do Ruska nevydává licence,“ podotkl.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že Evropská unie vyhodnocuje míru dopadu sankcí na jednotlivé členské státy. „Je zde připravenost těm, co by byly postiženy nejvíc, tak to nějakým způsobem kompenzovat,“ prohlásil.

Obávají se západní země případné odvety za protiruské sankce?

V Evropě jsou největší obavy z odříznutí od dodávek plynu nebo z jejich přerušení v důsledku samotného konfliktu.

EU je závislá na ruském plynu zhruba ze čtyřiceti procent své spotřeby. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová o víkendu uvedla, že zásobníky Gazpromu v Evropě jsou už nyní na desetiletém minimu. Přerušení dodávek se obává zejména Německo. Tamní ministr financí Christian Lindner aktuálně varoval, že by to ochromilo ekonomiku průmyslové země.

Evropa se proto v posledních týdnech poohlíží po alternativních dodavatelích, pokukuje především po větším importu zkapalněného plynu z USA, Kataru nebo dokonce z Austrálie. Hovoří se i o možnosti zvýšení importu plynu z Ázerbájdžánu a Alžírska.

Polsko v pondělí uvedlo, že je připraveno na případné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska, polské zásobníky plynu jsou plné z 80 až 90 procent. Místopředseda vlády ve Varšavě Jacek Sasin také sdělil, že země by se během příštího roku mohla stát na ruském plynu téměř nezávislá. Upozornil, že Polsko už řadu let rozvíjí plynárenskou infrastrukturu, čímž posiluje svou energetickou bezpečnost. Poukázal například na terminál na dovoz LNG u Svinoústí a výstavbu plynovodu Baltic Pipe, který má do Polska přepravovat norský plyn.

Před možným přerušením dodávek plynu z Ruska do Evropy v neděli varoval také český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Dodal nicméně, že Česká republika patří mezi státy s nejvyšším počtem zásobníků plynu na počet obyvatel v Evropě.

Objevují se názory, že přerušení dodávek by bylo stejně tak škodlivé i pro Rusko, protože Evropa je jeho klíčovým odběratelem suroviny. Pokud by se ukázalo jako nespolehlivý dodavatel, mohlo by o tento trh trvale přijít.

Měla by válka i další hospodářské důsledky?

Nepochybně měla, i když jejich přesný dosah nyní nelze přesně dohlédnout. Napětí na východě Evropy už delší dobu doléhá na akciové trhy a výrazně ovlivňuje ceny ropy. Objevila se varování, že v případě invaze by ropa mohla snadno překonat hranici stovky dolarů. Další obavy se týkají cen zemědělských komodit, jelikož Ukrajina je významným exportérem obilovin a slunečnicového oleje. Pokud by produkce v zemi kvůli bojům výrazně poklesla, mohly by se některé státy Afriky a Blízkého východu dostat do vážných problémů i na práh hladomoru.

Vysoké ceny ropy už také dopadají na námořní dopravu, což zřejmě dále zkomplikuje a prodraží dovoz zboží z Asie a může tak přispět k růstu inflace.