Před důchodem milion na účtu. Kolik byste měli investovat měsíčně korun?

Zvykli jste si na příjemný životní styl v podobě zimních dovolených v Dubaji a letního relaxu na palubě pronajatého člunu na italském jezeře Como? Jestliže si chcete stejnou zábavu dopřávat i po odchodu do důchodu, bude třeba se pořádně připravit. I když je váš podzim života nyní zdánlivě v nedohlednu, právě teď se rozhoduje, jestli bude mít barvu zlatou, nebo černou.

Pokud jste začali s úsporami v mládí a jste z generace X, tedy mezi 46 až 59 lety, můžete už mít slušný základ na důstojný důchod. Jestliže tomu tak není, je třeba to změnit. Naprosto zásadní je správně definovat, na co spoříte a kolik vás bude důchod stát. Máte už odrostlé děti a spíš pečujete o své rodiče? Začínáte reálně vidět své stáří a uvažovat o něm. Pravděpodobně teď ve vašem životě dominuje práce, vybudovali jste si určitou životní úroveň a tu si chcete udržet i v penzi.

Kolik dostanu od státu?

S penězi, které dostanete na penzi od státu, byste měli počítat spíše jako s přilepšením než je vnímat jako podstatnou položku příjmu. Podle vládou přijaté a prezidentem podepsané důchodové reformy se bude od ledna 2024 průměrná výše starobního důchodu pohybovat okolo částky 20 693 Kč, přičemž průměrná mzda by se měla pohybovat okolo 43 967 Kč. To je dost velký rozdíl a bude se stále zvětšovat.

Zkuste si představit situaci, že vám přijde okolo dvaceti tisíc korun a vy se rozhodujete, za co je tento měsíc utratíte dřív a co musí počkat. Navíc výše důchodu se počítá nejen z hrubé měsíční mzdy v měsících, ve kterých bylo placeno sociální pojištění, respektive u OSVČ z poloviny příjmů po odečtení nákladů, ale ovlivňuje ji také celková doba pojištění (minimálně 35 let) a případný předčasný odchod do důchodu.

Každý rok pojištění hraje značnou roli, stejně jako o kolik měsíců ode jdete do důchodu dříve. Rozhodně se vyplatí si přes Portál občana zkontrolovat, zda máte doložené všechny roky a měsíce včetně studia, mateřské a podobně, aby vám byly při výpočtu penze započteny.

Kolik musím odkládat

Aby stáří nebylo stresující, je vhodné uvažovat o dalších zdrojích, jako je penzijní připojištění, úspory, životní pojištění či jiné investování. O tom, jaká varianta je pro vás nejvhodnější, rozhoduje řada faktorů. Zásadní roli hraje čas a složené úročení. Chcete mít v 65 letech milion korun? Kdo začne ve 25 letech, má ho při vkladu 500 korun. Kdo ale začne až ve 45, musí investovat zhruba 2000 Kč měsíčně, a kdo v 55 letech, bude muset investovat alespoň 6000 korun měsíčně.

Pokud si tedy začnete spořit v mládí a zhodnocení investovaného vkladu hned nevyberete, ale dále investujete, časem převažují úroky z úroků. V prvních letech to není moc patrné, ale za 30 let máte násobky vloženého. Zásadním problémem jsou poplatky spojené s investicí, a to jak vstupní, tak ty průběžné. Zde už hraje roli správná volba poradce.

Důležitou otázku, na niž si musíte odpovědět, je, jaký si chcete zachovat standard, tedy jaké mít v penzi měsíční cash flow. Sice asi nebudete mít tak velké výdaje třeba na společenské akce nebo velké dovolené, ale počítejte, že vám vzrostou výdaje na lékařskou péči, léky a podobně.

„Obecně by si měl každý odkládat cca 20 procent svých příjmů. Pokud je vám tedy 45 let a dnes spotřebujete měsíčně 40–50 tisíc, při odchodu do důchodu v 65 letech budete na dvacetiletou rentu potřebovat naspořit cca sedm až osm milionů. Pokud začnete spořit až teď, měli byste při šestiprocentním zhodnocení investovat kolem 16 tisíc měsíčně.

Přitom ale stále pamatujte na udržení nutné rezervy ve výši alespoň tří měsíčních výdajů, kterou je třeba mít rychle k dispozici pro případ nějaké nenadálé životní krize, výpadku příjmu, nemoci a podobně,“ doporučuje Martin Zelenka, poradce společnosti Stone & belter. Čím později začnete investovat, tím větší částku pro dosažení potřebné výše musíte investovat. Je-li vám 55 let a chcete mít v 65 letech osm milionů, musíte investovat kolem 50 000 korun měsíčně.

Jak moc riskovat

Kam tedy nejlépe investovat? Buď konzervativně do penzijních fondů, přes státní dluhopisy, nebo trochu odvážněji či dynamičtěji opět v penzijních fondech nejen přes firemní dluhopisy, ale i akcie nebo do podílových fondů. Lze jít i cestou pasivního investování, koupit investiční nemovitost nebo zvolit dynamickou strategii s vyšším zhodnocením a s rizikem, které se ale v dlouhodobém horizontu kompenzuje.

Začneme tou konzervativní cestou. Po ní už možná jdete, protože v penzijních fondech si na stáří spoří 60 až 65 procent aktivní populace, což je jedna z nejvyšších měr participace ekonomicky aktivního obyvatelstva na světě. Důležité je ovšem také vědět, do jakého typu penzijního fondu spoříte. Pokud do toho starého, transformovaného a sázíte na garantovanou jistotu nezáporného zhodnocení, reálně za posledních 10 let proděláváte okolo 20 procent.

Vyplývá to z analýzy výsledků zhodnocení transformovaných fondů (TF) za loňský rok, kterou zpracovala společnost Freedom Financial Services. Výnos těchto fondů se při zohlednění inflace pohybuje v záporných číslech. Měli byste minimálně zvážit převod do doplňkového penzijního spoření (DPS), tedy formy penzijního spoření, která je u nás k dispozici již 10 let. Není zde žádná garance výnosu, ale účastník si může nastavit strategii dynamičtější, s větším podílem akcií.

Ještě volněji, dynamičtěji, mimo jiné do produktů s potenciálem vyššího výnosu, zejména v delším časovém období a bez omezení okruhu aktiv bude možno nastavit strategii v nově zaváděném alternativním účastnickém fondu. Takové portfolio je větší zárukou pro překonání inflace v dlouhodobém horizontu. Účastník si sám stanovuje rizikovost a s tím související potenciální výnos portfolia. Vyšší výnos znamená automaticky vyšší riziko, které se ale při období deseti patnácti let snižuje.

Když to shrneme, jsou v základu obě varianty, tedy TF a DPS, stejné. Obě mají státní příspěvek, možnost dostávat příspěvek od zaměstnavatele, daňové úlevy a jednorázový výběr v 60 letech. TF umožňují čerpat takzvanou výsluhovou penzi, polovinu naspořených peněz, po 15 letech spoření. V DPS tato možnost není. Největší rozdíl v obou variantách je ve strategii zhodnocování úspor účastníků. TF garantují nezáporné zhodnocení, v DPS můžete být i v minusu. Více informací o rozdílech, výhodách a nevýhodách TF, DPS a nově i o DIP – o němž více níže – snadno najdete na internetu nebo vám je poskytne poradce společnosti, kde si spoříte. Vláda chce spoření na stáří, a to už od mládí, podpořit.

Aktuálně s účinností od 1. ledna 2024 poslanci schvalují změny zákonů v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu a podporou zajištění na stáří. Novela zejména zvyšuje minimální příspěvek účastníka, od kterého je poskytován státní příspěvek (ze 300 korun na 500 korun), i minimální vklad účastníka, za nějž je poskytována maximální výše státního příspěvku – při vkladu 1700 korun a více bude činit příspěvek 340 korun. V rozmezí od 500 do 1700 korun bude státní příspěvek vždy přesně 20 procent z úložky střadatele. Toto se týká jak TF, tak DPS. Prodlouží se také doba, kdy si nebudete moci „beztrestně“, tedy bez doplacení daně, vybrat své úspory, a to zkorunpěti na 10 let.

Pokud jste využívali i daňových výhod spojených se spořením, ať už penzijním, doplňkovým penzijním, nebo životním, strop daňového odpočtu z ročního vkladu na všechny daňově podporované produkty se zdvojnásobí na 48 000 korun na poplatníka (dnes platí limit 24 000 korun na penzijní fondy a 24 000 korun na životní pojištění). Vzroste i hranice, od které je možné čerpat daňové zvýhodnění na úložky přesahující částku spojenou s výplatou státního příspěvku z 1000 korun měsíčně na 1700 korun měsíčně.

Novela také nově umožní zachování účasti v TF a zároveň příspěvky do účastnického fondu, tedy DPS, což dosud nebylo možné. Státní podpora ale bude vždy jen na úložky v jednom typu fondů. Výše popsané daňové zvýhodnění půjde uplatnit i na novinku – dlouhodobý investiční produkt (DIP), který se nově zařadí k daňově podporovaným produktům. Zákon přesně definuje instituce, které jej budou nabízet – budou to především banky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti či samosprávné investiční fondy. Budete si moci vybrat z finančních produktů, jako jsou podílové fondy, akcie nebo dluhopisy, tedy produkty s vyšším možným zhodnocením, byť za cenu vyššího rizika ztráty. Podmínkou bude i zde minimální délka investice 10 let a dosažení 60 let pro výběr.

Příležitost dekády?

Další možností ochrany před chudým stářím je takzvané pasivní investování. Jeho cílem je kopírovat průměrnou výkonnost trhu investováním do cenných papírů zastoupených ve sledovaném indexu a nakupovaných ve stejném poměru. Využít lze také pasivní ETF neboli burzovně obchodované fondy. Tyto investice vám umožňují, pokud jste méně zkušený investor, získat snadný přístup k diverzifikovanému portfoliu obsahujícímu nejen akcie a dluhopisy, ale třeba i komodity, měny či nemovitosti.

Podobně fungují i pasivní podílové fondy. A nezapomínejte, že v investování je důležitá pravidelnost a samozřejmě očekávaný výnos. „Úplně největší příležitostí dekády, možná i dvou, jsou bezkonkurenčně dluhopisy. Je jedno, zda se bavíme o státních, nebo o firemních, očekávaný výnos bude nadstandardní následné tři roky. Osobně si dovedu představit, že podobná situace, jaká nyní nastala, se v mém životě už nemusí opakovat. U dluhopisů na rozdíl od akcií lze dopočíst průměrný výnos do splatnosti a ten dnešní době odpovídá dařícímu se akciovému trhu, ale s výrazně nižším rizikem,“ říká Jan Pinta, jednatel společnosti Stone & belter.

Stoupá zájem o crowdfunding

Pokud jste odvážný investor tolerantnější k riziku, který hledá méně tradiční možnosti zhodnocení peněz, je pro vás příležitostí investiční crowdfunding. V rámci něho lidé půjčují firmám peníze na jejich rozvoj. Tato varianta si získává v Česku oblibu, protože nabízí výrazně větší zhodnocení než zabezpečené produkty, a přitom má relativně nízké riziko. Například přes crowdfudingovou platformu Fingood za první tři čtvrtletí do českých firem investovali Češi 734 milionů korun, což je meziročně o 138 procent více.

„Za celý rok objem letošních investic přesáhne miliardu korun. Potkává se totiž silná poptávka z obou stran – české střední firmy mají letos výrazně ztížené možnosti financování, na druhé straně investoři hledají nové způsoby zhodnocení svých úspor. A investiční crowdfunding jim nabízí nadstandardní výnosy při velmi nízkém riziku,“ vysvětluje důvody nárůstu generální ředitel Fingoodu Vít Endler.

„K letošnímu boomu přispívá současné nastavení úrokových sazeb. Klientům nabízíme v průměru 12procentní výnos, a to nejen na letošek, ale zpravidla s tříletou fixací. A pokud sazby v následujících měsících začnou klesat, jak trh očekává, bude 12procentní výnos s kvalitním zajištěním opravdu nepřekonatelný,“ dodává Endler.