Vláda významně změnila podmínky odchodu do předčasného důchodu a přichystala i změny ve stavebním spoření. V obou případech změnila podmínky a výše státní podpory. Přičemž všechny vládní změny hovoří z hlediska spoření ve prospěch penzijního spoření.
Nyní stát lidem na penzijní spoření přispívá maximálně 230 korun měsíčně při úložce 1 000 korun. To odpovídá ročně státnímu příspěvku 2 760 korun při vkladu 12 tisíc korun. Nově se nejvyšší příspěvek od státu zvedne na 340 korun při měsíčním vkladu 1 700 korun. Za roční úložku ve výši 20 400 korun tak střadatel získá příspěvek 4 080 korun. Zároveň se zachovává možnost ročního odpočtu vkladů nad 12 tisíc korun od základu daně, a to v maximální výši 24 tisíc korun.
Změny v penzijním spoření
„Do penzijního spoření si posílám každý měsíc dva tisíce korun, i když mi stát přispěje maximální částkou 230 korun i při vkladu jeden tisíc korun,“ říká osmačtyřicetiletý Matouš s tím, že navýšení proto logicky vítá.
„Jestli měsíčně odešlu do penzijka jeden, nebo dva tisíce korun, pro mě teď, když si vydělávám, neznamená zásadní rozdíl, který by zasáhl do rodinného rozpočtu,“ dodává.
Jeho cílem je si do jeho šedesáti let věku v penzijku našetřit alespoň půl milionu korun, aby měl později možnost odejít třeba do předdůchodu jako překlenovacího období, než mu vznikne nárok na starobní penzi od státu.
„U předčasných důchodů s námi stát docela vyběhl, takže se spoléhám hlavně na penzijko kvůli předdůchodu,“ vysvětluje s tím, že změny u předčasných důchodů významně a trvale ponižují penze těm, kteří se pro ně rozhodnou.
Co se týče penzijního spoření, pak úprava státního příspěvku zjednodušeně řečeno více přináší těm, kteří si budou do penzijních fondů odkládat vyšší částky, na druhou stranu ale ubírá na státní podpoře těm, kteří si nebudou spořit nejvyšší dvě částky (1 500 korun, 1 700 korun). Cílem změn je, aby si lidé na penzi spořili co nejvíce. To vítají jak odborníci, tak ti, kteří si již nyní spoří vyšší částky, jak dokládá příklad pana Matouše.
| Příspěvek účastníka | Státní příspěvek dnes | Státní příspěvek nově |
|---|---|---|
| 100 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| 200 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| 300 Kč | 90 Kč | 0 Kč |
| 400 Kč | 110 Kč | 0 Kč |
| 500 Kč | 130 Kč | 100 Kč |
| 600 Kč | 150 Kč | 120 Kč |
| 700 Kč | 170 Kč | 140 Kč |
| 800 Kč | 190 Kč | 160 Kč |
| 900 Kč | 210 Kč | 180 Kč |
| 1000 Kč | 230 Kč | 200 Kč |
| 1100 Kč | 230 Kč + daně | 220 Kč |
| 1200 Kč | 230 Kč + daně | 240 Kč |
| 1300 Kč | 230 Kč + daně | 260 Kč |
| 1400 Kč | 230 Kč + daně | 280 Kč |
| 1500 Kč | 230 Kč + daně | 300 Kč |
| 1600 Kč | 230 Kč + daně | 320 Kč |
| 1700 Kč a více | 230 Kč + daně | 340 Kč + daně |
| zdroj Ministerstvo financí ČR | ||
Stavebko jako klasické spoření už smysl nedává
Změn od nového roku dozná i další u veřejnosti oblíbený státem podporovaný produkt, a sice stavební spoření. Zatímco u penzijka se stát snaží navýšením příspěvku motivovat lidi k ukládání vyšších částek, u stavebka je tomu právě naopak. Výše příspěvku od státu se u stavebka příští rok sníží na polovinu na jeden tisíc korun při ročním vkladu alespoň 20 tisíc korun. To znamená, že teoreticky dostane střadatel za měsíční vklad ve výši 1 700 korun od státu příspěvek zhruba 85 korun.
„U státní podpory formou příspěvků se dle vládního návrhu stává jasným favoritem penzijní spoření. Pokud jej postavíme přímo proti stavebnímu spoření, tak u obou produktů je dosažen maximální státní příspěvek při roční úložce 20 000 Kč,“ říká obchodní ředitel finanční skupiny Partners Jan Brejl.
Ovšem s tím rozdílem, že zatímco u penzijního spoření je výše ročního příspěvku 4 080 korun, u stavebního spoření činí jen 1 000 korun. A nejde o jediný rozdíl hovořící ve prospěch penzijního spoření. Ne nevýznamný je také rozdíl v nákladech spojených s vedením účtů.
„U stavebního spoření se jedná o částku kolem 350 korun ročně. Ze státní podpory tak nově střadateli zbude jen 650 korun,“ vyčísluje Brejl.
U penzijního spoření klient sice za vedení účtu neplatí žádný roční poplatek, ale stejně jako u investic odvádí provizi za obhospodařování prostředků. Ta se obvykle pohybuje v rozmezí 0,4 procenta až 1 procento v závislosti na zvolené strategii. Přičemž žádný zázrak není ani zhodnocení peněz na stavebním spoření, které nabízejí spořitelny.
„Stavební spořitelny dnes při započtení aktuální výše státní podpory nabízejí zhodnocení 3 až 4 procenta ročně při vázací lhůtě 6 let,“ nastiňuje výnosnost stavebního spoření Jan Brejl s tím, že obdobné výnosy dnes ale nabízejí i pětileté termínované vklady. A při úložce kolem jednoho roku dnes dostane klient dokonce až dvojnásobek takového výnosu na spořicím účtu nebo termínovaném vkladu.
„Pokud je cílem si pouze naspořit prostředky, existují dnes již zajímavější produkty než stavební spoření,“ shrnuje Jan Brejl.
Stavební spoření najde uplatnění v Green Dealu
Nicméně i přes všechny jmenované nevýhody stavební spoření smysluplnosti od příštího roku úplně nepozbude. To, pokud si jej lidé založí za účelem, ke kterému bylo původně určené. A sice řešení potřeby bydlení. Zprostředkovatelé stavebního spoření ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí lidem nabídnou úvěrování moderních projektů na snižování spotřeby energií v domácnostech.
„Chceme rozšířit okruh lidí, kteří se díky dotačním programům Státního fondu životního prostředí ČR a dostupným úvěrům stavebních spořitelen pustí do energeticky úsporných renovací svých domů. A sníží si tak měsíční náklady na energie,“ uvedl v době podpisu memoranda o spolupráci ministr životního prostředí Petr Hladík.
Podle jeho slov spolupráce mezi státem a stavebními spořitelnami sníží počet domácností ohrožených energetickou chudobou. A přispěje ke zlepšení životního prostředí.
„Občané budou mít nově možnost na jednom místě získat výhodné financování, poradenství i asistenci s vyřízením dotací z příslušných podpůrných programů,“ upřesnil ministrova slova první místopředseda Asociace českých stavebních spořitelen Michael Pupala.
Text vznikl ve spolupráci s poradenskou společností Partners.
