Pokles ekonomické aktivity je nedílnou součástí hospodářského cyklu. Ať se nám to líbí, nebo ne, jednou za čas se zkrátka objeví. Otázkou vždy zůstává, kdy a na jak dlouho to bude. A také v jakém rozsahu. O hrozící ekonomické recesi mluvili analytici ještě před vypuknutím pandemie nebo války na Ukrajině. Právě události posledních měsíců a let ovšem ekonomikám mnoha zemí zrovna nepřidaly. Česko tak stojí na prahu ekonomické recese – tedy alespoň podle její technické definice.
- Definice a význam recese
- Projevy recese v ekonomice
- Recese a inflace
- Hospodářský cyklus a jeho čtyři fáze
- Konjunktura jako opak recese
- Recese ekonomiky v historii
- VIDEO: Zdražování potravin v Česku
Recese v ekonomice: definice a význam
Za ekonomickou recesi se v makroekonomii označuje situace, ve které nastává pokles ekonomické aktivity. Existují různé ukazatele. V technickém pojetí je to především pokles reálného hrubého domácího produktu během dvou a více po sobě jdoucích čtvrtletích.
Ve chvíli, kdy nastane pokles HDP o více než deset procent, nastává deprese. Pokud pokles ekonomická aktivity trvá déle než čtyři po sobě jdoucí čtvrtletí, tedy jeden rok, hovoříme se o ekonomické krizi.
Kromě HDP se potom v rozšířené definici hodnotí také růst nezaměstnanosti nebo pokles výstupu ekonomiky. Někdy se jako recese označuje celé období od chvíle, kdy se ekonomika ocitla na svém vrcholu a začíná zpomalovat, až do doby, kdy dosáhla nejnižšího bodu a začíná zase zrychlovat.
Recese ekonomiky a její projevy: koho a jak postihuje?
Recese obvykle prostupuje celou ekonomikou a více či méně zasáhne každé odvětví. Nejen hospodářská krize z roku 2008 ukázala, že mezi nejzranitelnější odvětví patří zábavní průmysl, cestovní ruch nebo zážitkové společnosti. Lidé přirozeně začínají šetřit nejprve na věcech, které nutně nepotřebují.
Klesá tak i poptávka po luxusním zboží, mezi které patří auta, drahé kabelky nebo šperky. Lidé přestávají cestovat, omezují návštěvy restaurací a šetří na spotřebním zboží – samozřejmě s výjimkou potravin.
Ekonomická krize těžce dopadá i na výrobní společnosti, v současné době především na ty, které spotřebovávají velké množství elektřiny nebo plynu. Klesající poptávka po nových automobilech pak zpomaluje automobilový průmysl, který je pro ekonomiku řady zemí klíčový a je na něj napojena řada dalších podniků.
Pokles aktivity výrobních společností negativně ovlivňuje třeba i dopravní společnosti. Poptávka po jejich službách klesá, protože není třeba přepravovat tolik hotových produktů nebo součástek potřebných k výrobě.
Na druhé straně i během krize se napříč různými obory mohou objevit nové příležitosti. Ani v dobách největší recese tak není výjimkou vznik nových startupů nebo rozvoj stávajících.
Rok 2021 byl dokonce z hlediska investic do startupů rekordní, střední a východní Evropa ovšem za zbytkem regionu zaostává. I tak se ale startupu Rohlík podařilo jako první české firmě v historii získat takzvaný status jednorožce, tedy dosáhnout valuace přes jednu miliardu dolarů.
Hospodářská recese a inflace
Jedním z jevů, který s ekonomickou recesí souvisí, je inflace. Označuje se tak všeobecný růst cenové hladiny zboží a služeb – nezdražují tedy jen vybrané věci, ale nastává celkový růst cen. Jinými slovy se snižuje reálná hodnota měny.
Inflace se měří pomocí cenových indexů, nejčastěji indexu spotřebitelských cen (CPI). Sledují se ceny zboží krátkodobé i dlouhodobé spotřeby a služeb, které využívá průměrná domácnost. V tuzemsku vypočítává míru inflace Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle jeho posledních dat vyšplhala průměrná roční inflace v České republice během loňského roku na 3,8 procenta. Byla tak nejvyšší od roku 2008. Letos v říjnu meziročně stoupla na 15,1 procent.
Video: Zdražování v Česku - Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022
Co je to deflace?Opakem inflace je deflace. Jedná se o situaci, kdy naopak klesá cenová hladina zboží i služeb a zvyšuje se reálná kupní síla měny. O deflaci se začíná mluvit ve chvíli, kdy se percentuální míra inflace dostane pod nulu, tedy do záporných čísel. Z krátkodobého hlediska možná deflace vypadá atraktivně, protože lze nakupovat za nižší ceny, z dlouhodobého hlediska ale nastává takzvaná deflační past či také spirála. Kvůli příliš nízkým cenám klesají firmám tržby. Pokud rovnou nenastane jejich likvidace, jsou nuceny šetřit a nastává snižování mezd nebo i plošné propouštění zaměstnanců. Snížení příjmů domácností potom znamená menší poptávku po zboží a službách, které tak musí dále zlevňovat. Kromě toho se při deflaci zvyšují daně i reálná hodnota dluhů, přestává se investovat a snižuje se počet a objem poskytovaných úvěrů. V konečném důsledku tak na deflaci tratí všichni a nastává prohlubování recese. Proto je deflace považována za nežádoucí jev a centrální banky se proti jejímu vzniku snaží preventivně bojovat. |
Ekonomická recese 2022 a 2023
Zatímco v prvním a druhém letošním čtvrtletí ještě hrubý domácí produkt rostl – byť už poměrně pomalu – třetí čtvrtletí ukázalo v mezičtvrtletním srovnání záporná čísla. Ukazují to pravidelně zveřejňované předběžné odhady ČSÚ:
| Období | Meziroční srovnání | Mezičtvrtletní srovnání |
| První čtvrtletí 2022 | HDP vzrostlo o 4,6 procent | HDP vzrostlo o 0,7 procenta |
| Druhé čtvrtletí 2022 | HDP vzrostlo o 3,6 procent | HDP vzrostlo o 0,2 procenta |
| Třetí čtvrtletí 2022 | HDP vzrostlo o 1,6 procenta | HDP kleslo o 0,4 procenta |
Další propad se očekává i ve čtvrtém čtvrtletí. Pokud se tato prognóza naplní, ekonomika podle základní definice skutečně vstoupí do technické recese.
Jak ale upozorňuje Dominik Stroukal, hlavní ekonom Platební instituce Roger, vždy je nutné sledovat i další ekonomické výsledky, protože samotné naplnění definice technické recese nemusí vypovídat o celkovém stavu ekonomiky. Recesi se ale pravděpodobně nevyhneme. To ostatně potvrzuje Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky, který odhaduje, že zpomalení výkonnosti české ekonomiky nastane především v roce 2023.
Hospodářský cyklus a jeho čtyři fáze
Ačkoli se recese zdá být poměrně obávaným jevem, jedná se o běžnou součást hospodářského cyklu, tedy stále se opakujícího růstu a poklesu reálného HDP. Hospodářský cyklus není pravidelný a různě dlouhé mohou být i jeho čtyři fáze:
- Expanze – reálný HDP roste, nastává celkový rozvoj ekonomiky, zvyšuje se výroba, klesá nezaměstnanost.
- Vrchol – HDP dosahuje maxima, nabídka postupně začíná převyšovat poptávku.
- Kontrakce – klesá HDP, poptávka i produkce, začíná růst nezaměstnanost, ekonomika se dostává do recese.
- Dno – reálný HDP dosahuje minima, firmy pomalu začínají investovat do nových technologií a výrobních programů, ekonomika se postupně oživuje.
Konjunktura jako opak recese
Opakem ekonomické recese je v hospodářském cyklu konjunktura. Je definována jako nepřetržitý a výrazný růst reálného HDP. Konjunktura se objevuje v období expanze, tedy v době, kdy nastává celkový rozvoj ekonomiky, která následně dosahuje vrcholu.
Recese ekonomiky v historii
Ekonomické recese a krize přirozeně prostupují moderními dějinami. Některé zasáhly jen lokální ekonomické trhy, jiné se šířily napříč světem a trvalo dlouhé roky, než se z nich jednotlivé ekonomiky vzpamatovaly.
Velká hospodářská krize (1929)
Klasickým učebnicovým příkladem je Velká hospodářská krize (nebo také Velká deprese), která se rozšířila ze Spojených států a stala se největší ekonomickou krizí dvacátého století. Odstartovala 24. října 1929, kdy nastal krach na newyorské burze. Předcházel tomu rychlý růst ekonomiky.
Spojené státy nebyly tolik zasaženy první světovou válkou, výroba se rychle zvyšovala a hodnota akcií na burze trhala rekordy. Brzy ale nabídka převýšila reálnou poptávku a firmy si začaly půjčovat od bank.
Půjčovali si i nezkušení investoři, kteří potom s vidinou rychlého zisku vstupovali na burzu. Kombinací těchto faktorů tak došlo k silnému nadhodnocení akcií. Jejich hodnota následně klesala a investoři se rychle pokoušeli akcií zbavit. To postupně vedlo k úplnému krachu. Následoval krach dalších burz a podniků včetně bank, které přišly o rozpůjčované peníze a dostaly se do velkých problémů.
Krize se následně rozšířila do Evropy, kde zasáhla mimo jiné Československo, Německo nebo Rakousko. Přinesla vysokou nezaměstnanost a mnoha lidem také ohromnou chudobu. Je považována za jednu z příčin vypuknutí druhé světové války.
Velká recese (2008)
Zatímco Velká hospodářská krize se řeší převážně v hodinách dějepisu, zatím poslední celosvětovou krizi mají mnozí v živé paměti. Takzvaná Velká recese naplno udeřila na podzim roku 2008, ačkoli náznaky se objevovaly už v letech 2006 a 2007. Důležitým datem se stal 15. říjen 2008.
Americká banka Lehman Brothers tehdy požádala o ochranu před věřiteli, a odstartoval tak historicky největší krach soukromé firmy. Vedlo k tomu vytvoření hypoteční bubliny na americkém trhu. Státem podporované úvěry získávali i příliš „rizikoví žadatelé“. Když potom nastalo zpomalení ekonomiky a zvyšování nezaměstnanosti, mnozí už nemohli splácet dluhy.
Do podobných problémů se potom dostaly i některé firmy. Krize se rychle rozšířila i do dalších zemí a akciové trhy ztratily téměř polovinu hodnoty. Česká ekonomika byla poprvé zasažena v roce 2009, následovaly ještě dva větší propady v letech 2012 a 2013.
