Superhrubá mzda je v Česku zrušena už dva roky. Podle slibů bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) by se měla superhrubá mzda obnovit v roce 2023. V současné době se ale na zvyšování daní poslanci ve vládní pětikoalici neshodnou. Jaký postoj teď zaujímá prezident Zeman, NERV a vláda ČR? Co na to opozice?
- Co je superhrubá mzda
- Co je daň z příjmu
- Kdy byla zrušena superhrubá mzda
- Kdo hlasoval pro zrušení superhrubé mzdy a proč
- Obnovení superhrubé mzdy v roce 2023
- Kdo a proč chce zvýšit daň z příjmu
Co je superhrubá mzda?
Superhrubá mzda byla částka vycházející z hrubé mzdy zaměstnance. Byla však navýšena o povinné pojistné, které za zaměstnance odváděl státu zaměstnavatel. To činilo 25 procent z hrubé mzdy na sociální pojištění a devět procent na zdravotní pojištění.
Typ takové mzdy je přesným účetním nákladem zaměstnavatele na zaměstnance a slouží jako základ pro výpočet výše zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Platilo přitom, že zaměstnanci odváděli na dani z příjmů fyzických osob 15 procent ze superhrubé mzdy, což odpovídalo 20,1 procenta z hrubé mzdy.
Co je daň z příjmu?
Daň z příjmů představuje 15procentní část příjmů, kterou musejí za určitých podmínek ekonomicky aktivní osoby pravidelně odvádět státu. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jsou za poplatníky považovány všechny fyzické osoby s trvalým bydlištěm v České republice.
Vedle hrubé mzdy se daní například:
- příjmy z nájmu
- příjmy z kapitálového majetku
- výhry a ceny z některých her a soutěží
- příjmy z příležitostných činností
Kdy byla zrušena superhrubá mzda?
Superhrubá mzda byla zrušena od prvního ledna 2021. Místo ní začalo následně platit zdanění příjmů fyzických osob se sazbami 15 a 23 procent. Tato změna byla součástí daňového balíčku roku 2021, který byl po všech schvalovacích peripetiích vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 609.
Video: Malé věci, které dělají velké úspory. Jak uspořit v domácnosti
Kdo hlasoval pro zrušení superhrubé mzdy a proč?
Zrušení superhrubé mzdy schválila na konci roku 2020 Poslanecká sněmovna. Pro schválení senátního balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus a Tereza Hyťhová.
Zaměstnanci si díky zrušení superhrubé mzdy polepšili o stovky až tisíce korun měsíčně. Výše pojistného a daně z příjmů se totiž nově počítá z hrubé mzdy, což se kladně projeví na čisté mzdě.
Má se znovu zavést superhrubá mzda?
S návrhem, aby se superhrubá mzda zrušila pouze dočasně, přišel prezident Miloš Zeman. Podle odborníků by ale takový krok znepřehlednil daňový systém.
Podle slibů bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) se měla superhrubá mzda obnovit v roce 2023. V současné době se na zvyšování daní ale poslanci ve vládní pětikoalici neshodnou.
Kdo a proč chce zvýšit daň z příjmu?
Zvýšení daně z příjmů navrhuje především Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vláda odhaduje, že schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší než v současnosti. Stát bude muset podle ekonomů v budoucnu zvyšovat své příjmy a jako nezbytné vidí zvyšování daní.
Bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok v této souvislosti kritizoval předloňské zrušení superhrubé mzdy, což snížilo příjmy do státního rozpočtu o zhruba 90 miliard korun. Podle Rusnoka tak bude nutné zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, ovšem aby nebylo tak výrazné, navrhuje zvýšení i dalších daní.
Co říká vláda
Začátkem listopadu premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh NERVu na zvýšení daně z příjmů. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.
Jednání Národní ekonomické rady vlády.
— Petr Fiala (@P_Fiala) November 2, 2022
Diskutovali jsme o hospodaření země a aktuální ekonomické situaci.
NERV se skládá z renomovaných odborníků, kteří přichází s návrhy a doporučeními především v rozpočtové a sociální oblasti. Je dobře, že jsme jeho činnost obnovili. pic.twitter.com/1ubsGlg6Ff
Co říká prezident Zeman
Prezident Miloš Zeman už od letošního února jednoznačně usiluje o vyšší daně. Zatímco pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard korun, jeho novelu začátkem listopadu Zeman vetoval. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů.
Zeman připomíná Babišův slib, že se superhrubá mzda po dvou letech obnoví. „Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň. Tento veřejný závazek předkladatel uvedl v odůvodnění k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní,“ dodal Zeman.
Co říkají experti z NERV
Odborníci z NERV se shodují na tom, že se stát nejspíš nevyhne navyšování daní. To si myslí i člen NERV Tomáš Havránek. „Šance na to, že by nebylo nutné zvýšit daně z příjmu fyzických osob, je jen velmi malá,“ podotkl.
Na příjmové straně rozpočtu NERV podle médií navrhuje například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, zvýšit spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin. Mezi návrhy je i zavedení odloženého školného na vysokých školách, které by absolventi spláceli po dosažení určité příjmové hranice.
Co říká Senát
Senát se zatím k návrhu na zvýšení daní nevyjadřuje. V minulosti však podpořil snížení daně z příjmů v kombinaci se zvýšením slevy na poplatníka. Nyní Senát čeká schvalování návrhu na mimořádnou šedesátiprocentní daň pro banky a energetické firmy.
Co říká opozice
Opozice podpořila návrh na zvýšení schodku i na vyšší výběr daní. Opoziční kluby SPD a ANO však hlasovaly proti novele. Opozice celkově hospodaření vlády kritizuje. Podle SPD vláda zbytečně zadlužuje zemi, podle hnutí ANO vláda rezignovala na úspory.
