Organizování veřejné služby bylo od ledna převedeno z měst a obcí na Úřad práce. Navíc se rozšířil okruh lidí, kterých se týká. Až doposud byla nabízena především osobám v hmotné nouzi. Za její výkon jim sice nenáležela odměna, ale bylo to zohledňováno při poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Měl vliv také na výši příspěvku na živobytí u lidí, kteří ho pobírají déle než šest měsíců. Například u nich nedocházelo po šesti měsících pobírání příspěvku na živobytí k poklesu na existenční minimum.
Nyní ovšem mohou úředníci ÚP posílat na veřejnou službu lidi, kteří jsou v jeho evidenci déle než dva měsíce. Její rozsah bude až 20 hodin týdně. Pokud nezaměstnaní nabídku veřejné služby bez vážných důvodů odmítnou, budou vyřazeni z evidence. To znamená, že přijdou o podporu a budou za sebe muset platit zdravotní pojištění.
V některých městech a obcích, například v Děčíně, přitom koncem loňského roku došlo v souvislosti s pořádáním veřejné služby k problémům. Upozornil na to Děčínský deník. Asi 90 lidí, kteří si v Děčíně chtěli v rámci veřejné služby přivydělat, totiž hrozí, že peníze za prosinec nedostanou. „Podle pravidel pro vyplácení sociálních dávek by totiž tyto peníze museli nahlásit jako výdělek, a tím pádem by jim byly odečteny od dávky,“ píše Děčínský deník.
Konečná změna zákonů totiž byla schválena až v průběhu loňského prosince, kdy už měli pracovníci ve veřejné službě odpracovanou část hodin potřebnou k vyplacení vyšších dávek. „Projednali jsme tento problém ve vedení města a budeme se snažit to těmto lidem kompenzovat. Ale to není nijak jednoduché. Protože to, co bychom jim my dali, jim na druhé straně vezme stát z dávek. Přitom jsou to lidé naprosto bez prostředků. Zatím hledáme cestu, jak to uskutečnit,“ řekl listu děčínský radní Vlastimil Pažourek.
Podle mluvčího Úřadu práce Jiřího Reichla jde pouze o místní problém. „Obce a organizátoři veřejné služby byli na tuto skutečnost upozorňováni,“ uvedl Reichel.
