Agentura pro sociální začleňování stávkuje. Podle Dienstbiera marně

Jiří Dienstbier

Jiří Dienstbier Zdroj: ctk

Většina pracovníků vládní agentury pro sociální začleňování vstoupila do stávky. Zapojilo se do ní 59 ze sedmi desítek zaměstnanců a spolupracovníků, tedy 88 procent z nich. Usilují o samostatnost své instituce a nezávislost na ministrovi pro lidská práva Jiřím Dienstbierovi (ČSSD), pod jehož úřad agentura spadá. Chtějí o tom jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).Předseda vlády řekl, že je připraven se s protestujícími sejít a termín se hledá. Důvodům stávky prý ale Sobotka nerozumí.

„Dvakrát bylo agentuře přislíbeno usnesením vlády v letech 2008 a 2012, že pokud se její činnost osvědčí, tak bude směřovat k nezávislosti - například formou příspěvkové organizace,“ řekl místopředseda Nezávislých odborů zaměstnanců Úřadu vlády ČR Petr Čáp.

Stávkující by rádi dosáhli toho, aby vláda přijala usnesení o pokračování činnosti agentury i v letech 2016 až 2023. Projekt, podle něhož instituce funguje, totiž letos končí. Dalším požadavkem do vládního usnesení je, aby se dál pracovalo na zákonu o sociálním začleňování. Norma by měla samostatnost ukotvit. Agentura je jedním z odborů úřadu vlády a je v Dienstbierově sekci pro lidská práva. Působí ve 36 městech a obcích, kde pomáhá řešit problémy s ghetty.

Premiér řekl, že chápe, když zaměstnanci stávkují za vyšší mzdy, za lepší pracovní podmínky a dodržování zákoníku práce. „Ale nerozumím tomu, když někdo stávkuje za to, aby jeho agentura byla autonomní, aby mohl rozhodovat o tom, kdo takovou agenturu vede. To ve státní správě dost dobře není možné,“ uvedl premiér. S pracovníky je ale připraven se sejít, termín se hledá podle jeho časových možností.

Stávkující premiérovu reakci přivítali. Byli by rádi, kdyby mohli předsedovi vlády mohli objasnit své důvody a předložit své argumenty ještě dnes, řekl Čáp.

Spor mezi pracovníky agentury a ministrem vyvolalo nedávné odvolání jejího šéfa Martina Šimáčka. Neshody se týkají i případné reorganizace či využití evropských peněz a sledování jejich účinnosti při integraci Romů.

Stávkující požadují autonomii a nadresortnost agentury. Podle nich by její zástupce měl s resorty jednat jako rovnocenný partner. Dalším požadavkem je transparentnost. Čáp uvedl, že postupy agentury by neměly nabourávat politické zájmy. Protestující pracovníci chtějí také zachovat nynější kontinuitu. Instituce má podle nich dál mít „expertní charakter“.

Podle Dienstbiera není možné stávkou autonomie agentury dosáhnout. Již dříve řekl, že by vznik nového úřadu musel upravit zákon. Dodal, že pochybuje o tom, že by pro to ve vládě a v Parlamentu byla politická vůle.

Míní, že z agentury nelze vytvořit ani samostatnou státní příspěvkovou organizaci. Nebylo by prý možné na ni získat peníze z EU, za něž funguje. S tím stávkující nesouhlasí. Poukazují na to, že například ministerstvo práce má Fond dalšího vzdělávání, který evropské peníze využívá.

Agentura pro sociální začleňování vznikla v roce 2008
Agentura pro sociální začleňování vznikla v roce 2008 za úřadování koaliční vlády Mirka Topolánka (ODS), první čtyři roky nesla v názvu ještě přídomek „v romských lokalitách“. Od počátku je agentura jedním z odborů úřadu vlády, začátkem roku 2009 se stal jejím ředitelem Martin Šimáček, který předtím působil v organizaci Člověk v tísni.
Úkolem agentury je pomáhat městům a obcím se zvládnutím situace v problémových oblastech. Zaměstnanci agentury například pomáhají koordinovat činnost radnic, úřadů práce, neziskových organizací, škol či policie. Společně pak připraví plán kroků a projekty, které stav mají zlepšit.
Agentura začala v roce 2008 působit ve dvanácti lokalitách, její úspěšnost přitom výrazně závisí na spolupráci s místními úřady. Někde - jako například v Duchcově - se ovšem působení agentury nesetkalo s pochopením, i kvůli tomu, že primárně neposkytuje peníze. „Je lepší, když do oblastí sociálních ghett přinášíme spíše rady. Peníze by naše snažení jen kazily,“ řekl k tomu koncem roku 2012 ředitel Šimáček.
V současnosti agentura se sedmi desítkami zaměstnanců působí v 36 městech, zejména na severu a západě Čech a na severní Moravě. Roční výdaje agentury pro sociální začleňování se pohybují kolem 20 milionů korun, podle výročních zpráv stála její činnost nejvíce - 28,6 milionu - v roce 2012. Financována je ze státního rozpočtu, evropských fondů a od loňského roku se rozběhl i projekt podpořený takzvanými norskými fondy.
Mnozí odborníci činnost agentury hodnotí pozitivně. Podle nich se díky jejímu přispění situace v řadě problémových lokalit zlepšila a lepší je tam i soužití s okolím. Agentura má ale i své kritiky. Podle některých není třeba jasné, kolika lidem ze sociálně vyloučených lokalit, často Romům, vlastně skutečně pomohla začlenit se do běžného života.
Současná krize kolem agentury vypukla v polovině dubna, když ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) odvolal ředitele agentury Martina Šimáčka. Údajně kvůli chybám v zakázkách či odmítnutí debaty o reorganizaci, což Šimáček označil za zástupné důvody. Za odvolaného ředitele se postavili jeho podřízení i známé neziskové organizace, Dienstbier ale odmítl rozhodnutí změnit. Reakcí byla stávka. Zapojilo se do ní 59 ze sedmi desítek zaměstnanců a spolupracovníků, tedy 88 procent.

Klára Samková: Romové jsou zrcadlem budoucích průšvihů