Akademii věd chybí stamiliony. Hrozí kolaps, varuje instituce

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zažívá nejtěžší období ve své funkci. Musí hledat tvrdé úspory.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zažívá nejtěžší období ve své funkci. Musí hledat tvrdé úspory. Zdroj: E15 Dominik Kučera

Laserové centrum v Dolních Břežanech u Prahy patří k energeticky náročným pracovištím Akademie věd.
2
Fotogalerie

Akademii věd dohnalo zdražování. Kvůli změně distribuční smlouvy jí oproti loňsku vzrostly náklady na energie o 389 procent. Čísly řečeno dodatečné náklady na energie v letech 2022 až 2023 činí 562 milionů korun. Vláda nedokázala peníze v dostatečném množství nahradit a reálně hrozí omezování výzkumu, spekuluje se i o odstavení energeticky nejnáročnějších provozů, jako je například laserové centrum v Dolních Břežanech u Prahy.

„ELI Beamlines v Dolních Břežanech není jediné energeticky a technologicky náročné pracoviště. Jsou to i specializované chovy experimentálních zvířat, laboratoře, kde se desítky let udržují buněčné linie živočichů i rostlin, anebo čisté biomedicínské prostory. Tady všude bude velice obtížné dosáhnout výraznějších úspor. Na konkrétních scénářích usilovně pracujeme,“ hlásí mluvčí Akademie věd ČR (AV ČR) Markéta Růžičková.

Pokud by se musely některé provozy uzavřít, vědci by pravděpodobně zůstali doma za 80 procent platu, dohady ale zatím nechce Akademie věd komentovat.

Konkrétní krizové scénáře se totiž teprve rodí. Akademická rada AV ČR už zřídila pracovní skupinu pro řešení výjimečné situace, doporučení pro úspory od ní brzy obdrží všechna pracoviště.

Z předchozích let, konkrétně po škrtech po krizi v roce 2008, má Akademie věd zkušenost, že jako první omezuje investice do budov a přístrojů. Lidské zdroje přicházejí na řadu až poté. „V první řadě bychom museli omezit stavební a přístrojové investice. To by ale v delším výhledu nutně vedlo ke kolapsu vědecko-výzkumné činnosti na našich pracovištích,“ dodává za instituci Markéta Růžičková.

Pomoc ze státního rozpočtu nezalepí zdaleka všechny mezery. V letošním roce Akademie věd na kompenzaci růstu cen energií použila 90 milionů korun z mimořádného navýšení rozpočtu, v příštím roce bude situace o poznání složitější. Sněmovna jí sice v rozpočtu přiznala o 400 milionů více, jenže na energie může putovat jen polovina částky čili 200 milionů korun. Energetické potřeby instituce to pokryje sotva ze 40 procent. Zbylých 60 procent tedy chybí, a to i po zastropování cen. Mimochodem ono samotné odlehčilo ústavům Akademie od další půl miliardy nákladů.

Druhá polovina z mimořádného 400milionového balíku poputuje na financování projektu „COMPASS-U: Tokamak pro špičkový výzkum jaderné fúze“. Projekt je pro Česko prestižní a dosud neměl stabilizované financování.

Podle předsedy sněmovního podvýboru pro vědu a vysoké školy Jana Berkiho (STAN) je chybějících 60 procent výdajů na energie tématem, které se bude muset na sněmovní půdě řešit, pravděpodobně v průběhu příštího roku. „Situace je vážná. Budou se muset najít prostředky na straně státu, očekáváme ale také, že úspory bude hledat i Akademie věd. První návrhy pro dlouhodobý horizont řešení nám představí ministryně pro vědu Helena Lang­šádlová již v listopadu,“ upřesnil.

Podle ministryně Langšádlové se ve stávající situaci povedlo dosáhnout maxima možného. „Samozřejmě jsem bojovala za ještě větší navýšení. Všichni ale víme, v jaké době se nacházíme, peníze nejsou potřeba zdaleka jen ve výzkumu,“ řekla. Zastropování cen energií vládou a mimořádné příspěvky pomůžou letos vědě obecně 3,5 miliardy korun.

V návrhu státního rozpočtu na příští rok je zvýšení celkového balíku peněz na vědu o 860 milionů korun. Největší část, 450 mi­lionů, půjde na navýšení rozpočtu pro vysoké školy. Akademie věd dostane zmíněných 200 milionů (plus rozpočet na Tokamak). Vláda ještě přidá 2,5 miliardy korun na zastropování cen energie pro výzkumné instituce.

Co se peněz na vědu v Česku týká, Akademie věd by měla příští rok hospodařit se 7,17 miliardy korun. Grantová agentura ČR má na rok 2023 rozpočet zhruba 4,7 miliardy korun, což je podobně jako letos. Pro Technologickou agenturu ČR je v návrhu přes 6,3 miliardy korun, meziročně o 656 milionů korun víc. Ministerstvo školství by mělo mít na vědu a výzkum 16,09 miliardy korun.

Gregor Johann Mendel. Moravský opat a otec genetiky předběhl dobu svými geniálními myšlenkami

Video placeholde
• Videohub