Platit nemusí a také nejspíš nebudou předběžné odhady. Totéž se dá říct o nynějších prohlášeních politiků. Přesto stojí za povšimnutí, že se především ohánějí tvrzením, s kým po volbách určitě spolupracovat nebudou. ČSSD, pravděpodobný vítěz, určitě nestojí o ODS a TOP 09, Okamuru ani Babiše. Sociální demokracie preferuje kooperaci s komunisty, případně lidovci, pokud tedy překročí práh do sněmovny. Lidovci ovšem rozhodně nehodlají mít nic společného s komunisty. A tak dál.
Pozoruhodný je postoj lídra ANO. Hnutí, které možná bude, třeba nepřímo, rozhodovat o sestavení budoucího kabinetu. „Nemusíme být ve vládě, jsme nové hnutí. Rozhodně nezradíme svůj program. Určitě nepůjdeme do koalice se zkorumpovanou ODS a TOP 09, protože pravice se stala symbolem korupce v této zemi. Sociální demokracie chce zase zvyšovat daně a komunisté zavádět státní podniky,“ říká Andrej Babiš. Pochyby vyjádřil i nad tím, že by snad hnutí mohlo z opozice podporovat menšinovou vládu socialistů: „To by ČSSD musela akceptovat náš program,“ prohlásil.
Sociální demokracie se stále nevzdává myšlenky menšinové vlády. I když si uvědomuje, že tato varianta předpokládá zisk alespoň třiceti procent hlasů. Navzdory tomu, že hlavní figury ČSSD už minimálně tuší, že levice v příští dolní komoře parlamentu většinu nejspíš nezíská. Takže? Povolební matematika zkrátka předvolební rétoriku změní, a to nejspíš diametrálně. S tím je nutné počítat. Vzít v potaz ji bude muset i prezident republiky. Silácká slova půjdou stranou.
Ostatně zatím se o tom spíš jen šušká, ale sociální demokracie stoupající preference Babišova hnutí začíná brát na vědomí. „Budeme mít povinnost najít řešení,“ konstatuje místopředseda strany Lubomír Zaorálek.
Ekonomické programy politických subjektů jsou převážně vágní, v těchto volbách je nahrazují nové nebo alespoň neokoukané tváře
Levice si podle průzkumů vede poměrně slušně, nové strany a hnutí jí ale úspěšně konkurují. Odhadnout, co nás vlastně po volbách čeká, se spolehlivě nedá. Například volební programy ČSSD a KSČM obsahují hodně sociálních jistot, ekonomická situace země však razantním změnám rozhodně nenahrává. Nijak snadno ovšem nebude moci svůj hlavní závazek – „Dáme lidem práci“ – naplnit ani hnutí ANO.
Ekonomické programy politických subjektů, které se ucházejí o přízeň voličů, jsou převážně vágní, v těchto volbách je nahrazují nové nebo alespoň neokoukané tváře. Jestli zaberou víc než politické zkušenosti, se uvidí. Stejně tak až po volbách zjistíme, nakolik jejich výsledek ovlivnila množina těch, kteří k volebním urnám nepůjdou, nebo termín voleb, nešťastně (anebo úmyslně) stanovený na prodloužený víkend.
A ještě na závěr. Průzkumy také říkají, že „kroužkovat“ letos hodlají až dvě třetiny voličů. To je metoda, která nahrává kandidátům především v menších volebních obvodech. Takže překvapení, pokud jde o jednotlivé osoby, se může odehrát spíše v menších krajích, kde je k mání méně mandátů.
| ANO |
|---|
| Hnutí podnikatele Andreje Babiše ANO míří k až nečekanému volebnímu úspěchu, podařilo se mu stáhnout takzvané protestní hlasy. Babiš by tak mohl být tím, kdo de facto bude rozhodovat o sestavení příští vlády. Ke standardní politické straně má ANO hodně daleko, a tak hnutí někteří političtí pozorovatelé prorokují podobný osud jako Věcem veřejným: postupný rozklad po vstupu do sněmovny. |
| ODS |
|---|
| Do voleb nejde ani jako nejsilnější strana na pravici, a už vůbec ne jako favorit. Naopak, tyto volby ukážou, zda občanští demokraté po sedmi letech vládnutí a mnoha skandálech už padli na úplné dno. Od toho, jak dopadnou sněmovní volby, se bude odvíjet i osobní kariéra lídryně Miroslavy Němcové. Volební kongres by se podle ní měl konat nejpozději do konce letošního roku, regiony hodlají usilovat o dřívější termín. |
| TOP 09 |
|---|
| „Dělali jsme chyby, to dělá každý, nejsme andělé. My jsme se z těch chyb poučili, proto bychom příště vládli lépe,“ říká v jednom z předvolebních rozhovorů předseda strany Karel Schwarzenberg. Proti TOP 09 se v předvolební kampani vymezují prakticky všichni uchazeči o místo ve sněmovně, TOP 09 si jako svůj cíl vybrala především styl a cíle politiky, jejímž reprezentantem je prezident Miloš Zeman. Volby mimo jiné odpovědí na to, zda se TOP 09 podařilo zaujmout pozici, kterou léta drželi občanští demokraté. |
| ČSSD |
|---|
| Úspěchem by pro stranu byl patrně jen volební výsledek začínající trojkou, pak by mohla uskutečnit svou utkvělou myšlenku – ustavení menšinové vlády. Zdá se však, že na něj nakonec nedosáhne. V takovém případě to bude mít nejen zásadní vliv na podobu nové vlády, ale možná to bude znamenat i velký střet uvnitř ČSSD s následným střídáním stráží v jejím vedení. |
| Úsvit přímé demokracie |
|---|
| Hnutí, u kterého je jasné jen to, že ho založil senátor Tomio Okamura poté, co nebyl připuštěn k prezidentské volbě. Cílem hnutí je prosadit změny ústavy, konkrétně přímou volbu starostů, poslanců a hejtmanů a také odvolatelnost politiků referendem. Do voleb se hnutí spojilo s některými exposlanci za Věci veřejné, na jeho kandidátce figuruje například šéf véčkařů Vít Bárta. |
| KSČM |
|---|
| Strana je od krajských voleb na vzestupu a tentokrát to pro ni vypadá opravdu nadějně i na celostátní úrovni. Předseda strany Vojtěch Filip ale zůstává velmi zdrženlivý. Vstoupila by KSČM do vlády? O tom by rozhodoval ústřední výbor strany. Pokud by strana podpořila menšinovou vládu ČSSD, co by za to chtěla? Byla by to například funkce předsedy sněmovny? I o tom, stejně jako o všech variantách, bude diskutovat ústřední výbor. Samozřejmě po volbách. |
| KDU-ČSL |
|---|
| Vstup lidovců do sněmovny by byl velkou rehabilitací strany, která až do roku 2009 nechyběla téměř v žádné polistopadové vládě. Jejím nejpřirozenějším spojencem by byla sociální demokracie. Pokud by ovšem žádným způsobem nespolupracovala s komunisty. |
