Sociální demokracie potvrdila pozici nejsilnější strany a získala skoro čtvrtinu hlasů. Proti posledním krajským volbám ale přišla v celorepublikovém průměru o více než deset procent voličské podpory. Podle jejího předsedy Bohuslava Sobotky nicméně voliči nyní ukázali, že vládu ODS a TOP 09 nechtějí. Představitelé ČSSD už také vyzvali předsedu vlády a ODS Petra Nečase k demisi.
Tvrzení levice, že volby byly „referendem o vládní politice“, ale do jisté míry podkopává nízký počet lidí, kteří přišli hlasovat. Letos to bylo necelých 37 procent voličů. Před čtyřmi lety byla účast 40,3 procenta. Sociální demokracii, jejíž hejtmani dosud v krajích vládli, mohly uškodit také korupční kauzy, jako byl případ někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha či zatčení Pavla Koudy, náměstka ústecké hejtmanky Jany Vaňhové.
Čtěte také:
Oranžovorudé tažení: volby ovládla levice
Hašek: Volby jsou vítězstvím ČSSD, Nečas by měl dát demisi
ODS podle Nečase doplatila na reformy, podobně mluví TOP 09
Nečas, jehož ODS dosáhla asi na polovinu toho, co získala letos ČSSD a čehož občanští demokraté dosáhli před čtyřmi lety, v první reakci na nepříznivé výsledky připustil porážku své strany i pravice jako takové. Připomněl vznikající „železný cyklus“ české politiky, kdy vládní strany v polovině svého volebního období prohrávají právě volby v krajích.
Tvrzení premiéra, že pro pravici temný výsledek se nepromítne do situace vlády, se asi jen těžko naplní. Kabinet už nějakou dobu nemá ve Sněmovně zřetelnou většinu a propad ve volbách rozhodně nepřispěje ke klidu a jednotě vládních stran. Viditelně rozhádaní jsou právě především občanští demokraté, které čeká na počátku listopadu volební kongres. Nynější volby tak mohou mnohé znamenat i pro politickou budoucnost Nečase samotného.
Nejvýraznější úspěch ODS navíc zaznamenal lídr vítězné plzeňské kandidátky a místopředseda strany Jiří Pospíšil, jehož Nečas před nedávnem sesadil z funkce ministra spravedlnosti.
Budoucnost ODS a vládní koalice jasně naznačí už hlasování na říjnové schůzi Sněmovny. Do ní musí vedení strany dokázat přesvědčit několik poslaneckých „disidentů“ k přehlasování prezidentského veta jednoho ze zákonů důchodové reformy, ale především k podpoře vládního daňového balíčku. Pokud schváleny nebudou, vláda skončí. Pokud neskončí, nebude mít situaci jednodušší, Senát zůstane v rukou opozici.
Volby přinesly faktickou porážku TOP 09 ministrů Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska. Strana v průměru získala jen okolo 6,5 procenta hlasů. Její politici propad vysvětlovali slovy o dani za prosazování nepopulárních reforem. Voliči ale mohli mít při rozhodování na paměti i stíhání exministryně obrany Vlasty Parkanové nebo Vladimíra Šišky, náměstka odstupujícího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Na konci roku má také obnovit TOP 09 svou partnerskou smlouvu se hnutím Starostové a nezávislí. Povolební atmosféra bude mít na tato vyjednávání jistě vliv.
Zjevné je pomalé posilování „obrozené“ KDU-ČSL, která nyní není zastoupena ve Sněmovně. Některá uskupení byla úspěšná lokálně, nejvýraznější je v vítězství Starostů pro Liberecký kraj v „jejich“ kraji. Zklamáním volby naopak určitě skončily pro expředsedu ČSSD Jiřího Paroubka a jeho ambiciózní projekt NS-LEV 21, který vyhořel na Ústecku. Propadla také Suverenita prezidentské kandidátky Jany Bobošíkové.
Volby nenaplnily očekávání malých stran, které většinou hlasitě nabízely „alternativu“, na průnik do „velké“ politiky, přesto jejich zástupci budou vidět v mnoha krajských zastupitelstvech. Na čtyři procenta v celorepublikovém průměru dosáhla jen Strana práv občanů - zemanovci, uskupení kolem expremiéra a žhavého prezidentského kandidáta Miloše Zemana.
