Vášnivé diskuse o plánované cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan, vměšování čínského velvyslance v Praze do vnitřních záležitostí České republiky, pročínská politika Pražského hradu a někdy na druhé straně neadekvátní protičínský džihád opozice, připoutávají enormní pozornost k česko-čínsko-tchajwanským vztahům. Jako kdyby se politika rozhodla zvítězit nad ekonomikou.
Data, analýzy i vývoj ale ukazují, že pro Česko je výhodné a vhodné mít dobré vztahy jak s Čínou, tak s Tchaj-wanem. Bez ohledu na to, co si která strana myslí. Oba partnery totiž potřebuje naše hospodářství z jiných důvodů.
Potřebujeme oba
Kolem vzájemného obchodu s Čínou a Tchaj-wanem se objevují nejrůznější spekulace, dohady a nepřesné údaje, které si někteří lidé přizpůsobují vlastnímu ideologickému vidění světa. Realita je taková, že jsou to pro Česko významní ekonomičtí partneři. Podívejme se na několik čísel:
Za minulý rok byla Čína po Německu druhým největším obchodním partnerem Česka. Vývoz a dovoz dohromady představoval více než 672 miliard korun. Problémem je struktura vzájemného obchodu. Import tvořil 616 miliard a export do Číny pouze 56 miliard korun. Tento nepoměr se nedaří dlouhá léta změnit a nic nenasvědčuje tomu, že to mohlo být jinak. Přestože, Česko je vysoce průmyslová země, do Číny tvořily loni dvě největší položky našeho exportu buničina a surově nebo nahrubo opracované dřevo.
Obchod s Tchaj-wanem byl více než dvacetinásobně nižší, ostrov byl v roce 2019 naším 32. největším partnerem, zhruba na úrovni Thajska. Celkově to bylo přes 32 miliard korun, ale z toho export pouze necelý 6 miliard (v tomto směru byl Tchaj-wan až na 51. zemí v pořadí českého vývozu).
Na druhé straně jsou tchajwanské firmy absolutní světovou špičkou ve výrobě komponentů pro moderní technologie a je životní nutností s nimi obchodovat. Pikantní a paradoxní je, že část těchto výrobků produkují jejich závody v Číně. Propojenost čínské a tchajwanské ekonomiky je obrovská a na to se někdy při politických hrách zapomíná.
Investice jinak
Rozdílnost v ekonomických vztazích s Čínou a Tchaj-wanem je vidět při investicích, a to jak v Česku, tak u našich obou partnerů.
Tchajwanské firmy zde investovaly do roku 2019 téměř 800 milionů dolarů (19 miliard korun) a vytvořily 24 tisíc pracovních míst. Společnost Foxconn CZ patří mezi vůbec největší exportéry z Česka. České firmy naopak na ostrově zatím realizují jen velmi skromné investice.
O čínských investicích zde můžeme diskutovat, ale jejich přesné výše se moc nedobereme. Část z nich totiž byly akvizice do firem či nákupu nemovitostí, nebo fotbalového klubu Slavia. Navíc prezidentem Zemanem slibované desítky miliard čínských investic nedorazily, naopak provázel je skandál s firmou CEFC, jejíž šéf Jie Ťien-ming byl obviněn z korupce. To je podstatný rozdíl od Tchaj-wanu, u něhož v Česku investice směřují především do výroby technologických produktů a nejsou zatíženy problémy.
Důležité jsou naopak investice a podnikání českých firem v Číně. Mezi nejvýznamnější patří Home Credit, Škoda Auto/VW, TOS Vansdorf, Škoda Machine Tool, Sotio, Alpine Pro, Moravia IT, Ravak, FAB Suzhou, Lasvit, Preciosa, Škoda Transportation, Inekon či Varimatik.
Jak dál?
Politické spory ohledně blížící se cesty šéfa Senátu Vystrčila na Tchaj-wan a agresivní chování čínského velvyslance v Praze, budou mít jistě další pokračování. Zkušenosti z ciziny ukazují, že pro Česko je nejschůdnějším řešením Číně politicky neustupovat, ale současně k ní přistupovat jako k významnému ekonomickému partnerovi. A mít u toho na paměti, že je to autoritářská země se specifickými podmínkami pro byznys, zatímco Tchaj-wan je demokratickou vysoce konkurenceschopnou zemí. Prosadit se na těchto trzích, není nijak jednoduché a politicky vyvážit české národní zájmy směrem k obou partnerům, bude ještě těžší. Ale jde to. Jen si musíme u toho zachovat tvář. Podbízení nikam nepovede.
Největší obchodní partneři Česka v roce 2019 (objem vývozu a dovozu v Kč):
1. Německo – 2,45 bilionu
2. Čína – 672 miliard
3. Polsko – 585 miliard
4. Slovensko – 526 miliard
5. Francie – 361 miliard
6. Itálie – 341 miliard
7. Rakousko – 309 miliard
8. Nizozemsko – 292 miliard
9. Velká Británie – 273 miliard
10. Maďarsko – 244 miliard
…
13. Rusko – 213 miliard
32. Tchaj-wan – 32 miliard
