Ani po roce si stát neví rady s odškodněním. Vládě hrozí soudní pře za restrikce

Zavření obchodů v Česku

Zavření obchodů v Česku Zdroj: ČTK/Šulová Kateřina

Zavření obchodů v Česku
Zavření obchodů a restaurací v Česku
Zavření obchodů a restaurací v Česku
Zavření obchodů a restaurací v Česku
Zavření obchodů a restaurací v Česku
7
Fotogalerie

Místo adekvátní a rychlé pomoci firmám ze strany státu je podpora soukromého sektoru stále nedostatečná, komplikovaná a administrativně náročná. Ani nový pandemický zákon, který by platil po ukončení nouzového stavu, nepřináší zlepšení. Plyne to z průzkumu Hospodářské komory mezi jejími členy i z šetření dalších podnikatelských svazů. Ministři slibují nápravu. Není však jasné, kdy ji vláda projedná a schválí.

Firmy by uvítaly především univerzální náhradový nástroj, který by jim kompenzoval škodu způsobenou vládními restrikcemi. „Stát by tak předešel individuálním žalobám na náhradu této škody. Vláda se ale tomuto modelu z ne zcela srozumitelných důvodů brání,“ uvedl právní expert Hospodářské komory Stanislav Sádovský. Dodal, že pokud by byla hranice náhrady rozumně nastavena a stát by například hradil polovinu nákladů prokazatelně vzniklých protipandemickými opatřeními, většina podnikatelů by to akceptovala a od žalob na celkovou škodu by upustila.

Po únorovém rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil část usnesení kabinetu Andreje Babiše (ANO) o omezení maloobchodu a služeb, hovoří o desítkách tisíc žalob šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Vláda by se měla omluvit a přijít s odškodněním. Nemůže počítat s tím, že podnikatelé se na žaloby vykašlou,“ prohlásil.

Odhad Prouzy může být reálný i kvůli sporům o legitimitu předchozího nouzového stavu, který vláda vyhlásila bez souhlasu Poslanecké sněmovny. „Vláda svým kutilstvím nabila podnikatelům munici, takže desítky tisíc žalob si představit umím,“ míní právník HK Sádovský.

Podobný názor má také odborník na zdravotní právo Ondřej Dostál. Je přesvědčen, že verdikt ústavních soudců procesně posílil postavení žadatelů o odškodnění, kteří se obrátí na soudy. „Ústavní soud jasně řekl, že opatření vlády byla diskriminační,“ uvedl Dostál.

Nakolik může být justice zavalena, si soudci zatím netroufají odhadovat. „Teprve teď začínají padat první žaloby na náhradu škody vůči státu za opatření z jara loňského roku. Bude to dobíhat řadu let,“ řekl prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

Nadšení mezi podniky nevyvolává ani nový pandemický zákon, do něhož opoziční strany prosadily právo na náhradu škod. Do normy se však dostala pouze obecná formulace o kompenzaci „skutečné škody“. Oproti krizovému zákonu navíc není možné žádat o náhradu ušlého zisku.

„Řešení je střízlivé. Co do rozsahu nevybočuje žádnými excesy z úpravy náhrady škody, jak ji zná občanský zákoník. Uspokojí, ale nenadchne,“ soudí Stanislav Sádovský, který odškodňování podle pandemického zákona nevidí příliš optimisticky.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) slibuje rychlý způsob, kterým se stát s firmami vypořádá. „Vláda bude o systémové nabídce odškodnění za koronavirová opatření co nejdříve debatovat,“ uvedla.

Úřady ke konci minulého roku evidovaly 641 žádostí o náhradu škody a ušlý zisk za 9,2 miliardy korun. Přes čtyři sta žadatelů, kteří vyčíslili ztráty na 5,6 miliardy korun, už odmítlo ministerstvo vnitra.