Na tom, která strana nabízí nejlepší ekonomický volební program, se pětice ekonomů jedmomyslně neshodla, jasněji měla u programů nejhorších. Najčastěji kritizovali strany levicové, tedy ČSSD, KSČM a SPOZ. Vytýkali například plány mimo realitu s hrozbou rozvrácení trhu (u KSČM), slibované porodné (ČSSD) nebo v souvislosti s ekonomickým programem KSČM zaznívala například i slova jako utopický marxismus.
Ekonomická politika by podle nich měla mít za cíl dlouhodobou udržitelnost ekonomického růstu a nikoliv pouze vytvoření krátkodobých stimulů. Jako alarmující vidí ekonomové návrhy na další zvyšování daní, které by ekonomický růst země přidusilo. Strany by se podle nich měly soustředit zejména na stabilitu prostředí. Plus u nich za návrh na zjednodušení daňového systému získala strana Svobodných občanů.
Otázky E15.cz:
1. Která strana nebo strany má podle vás nejlépe propracovaný ekonomický program a nejlepší návrhy pro nastartování ekonomiky, zlepšení podmínek pro podnikání a investory?
2. Návrhy kterých stran mohou českou ekonomiku v důsledku spíše poškodit a proč?
3. Největší nesmysl/bizarnost/kuriozita v ekonomických programech stran?
Na otázky odpovídali:
Pavel Kohout, ekonom a ředitel pro strategii Partners
1. Nejlepší (a zároveň nejodvážnější) ekonomický program má Strana svobodných občanů. Zahrnuje zásadní snížení role státu v ekonomice, včetně rušení daně z příjmů a zrušení řady úřadů. Chápu, že pro mnoho voličů je to hodně ambiciózní program, ale tím se Svobodní liší od zbytku české politiky.
2. Škodlivé jsou všechny programy, které předpokládají ještě další zvyšování daní. Jde o skupinu socialistických stran různých barev, která zahrnuje ČSSD, SPOZ, Zelené, KSČM nebo KDU-ČSL. Česká ekonomika je již dnes příliš zatížena daněmi a ještě další navýšení tohoto břemene by zničilo šance na jakýkoli budoucí hospodářský růst.
3. Bizarní mi přijde heslo strany, která dala této zemi dva nejhorší ministry kultury v jejích dějinách: „Kultura je cestou k obnově společnosti“. Drzost, která nezná mezí.
Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank
1. Ekonomická politika by měla mít za cíl dlouhodobou udržitelnost ekonomického růstu, nikoliv vytvoření krátkodobých stimulů. Z tohoto hlediska vidím jako prospěšné programy, které usilují o stabilitu podmínek pro podnikání a investování, včetně makroekonomické stability a stability podnikových daní. Deklarovanou vstřícnost k podnikatelům a snahu o stabilizaci podnikatelského prostředí vidím v programech TOP 09, ODS, ANO, KDU-ČSL a Strany zelených.
2. V podstatně menší míře jsou tyto vlastnosti patrné z programů ČSSD a KSČM.
3. Za největší kuriozitu považuji nápad nastavit sazbu daně z příjmu právnických osob rozdílně podle oboru podnikání, který se objevuje v programu ČSSD. Nápad v podstatě znamená vytvoření administrativní bariéry pro příliv kapitálu do vybraných odvětví. Cestou podobného experimentu se v Evropě zatím vydalo jen Maďarsko.
Martin Lobotka, vedoucí makroekonomický analytik České spořitelny
1. Nejlepší program dle mého mají strany, které chtějí pokračovat v reformách posledních let - zejména TOP 09. Ponechání penzijní reformy, snaha o směřování k vyrovnanému rozpočtu, nezvyšovaní přímých dani a příklon k nepřímým, hodnotím pozitivně. Dobrým partikulárním návrhem je i vetší míra zásluhovosti (odstropovaní) u mateřské.
2. Bezpochyby nejhorší program má KSČM. Zavání utopickým marxismem začátku 20.století, a než do 21.století patří do 19. Naplnění byť jen malé části programu by lehce stálo rozpočet 100 miliard korun. Jakékoliv širší zavádění návrhů by český rozpočet zcela rozvrátilo. Posílení odborů, minimální mzda 14 tisíc korun, zavedení státní banky bez poplatků, snaha o výrazné zvýšeni státního vlastnictví, výstavba 30 tisíc bytů nebo zrušeni druhého pilíře jsou opatření zcela mimo realitu a ohrožují konkurenceschopnost české ekonomiky.
3. ANO - „pomoc znevýhodněným skupinám“ daňovými pobídkami zaměstnavatelům přičemž mezi ně řadí absolventy! V době, kdy je přístup k informacím bezprecedentně lehký, je to čirý populismus. Pokud je problém se zaměstnáváním absolventů, pak je problém ve školství.
KSČM - nesmyslný je téměř celý program, bizarností je například slib „snížení ročního pracovního fondu a současný růst mezd“.
ČSSD - například porodné na tři děti. Nikoho normálního nebude pár tisíc korun motivovat k tomu, aby se rozhodl mít dítě, které by jinak neměl. ČSSD chce zase kupovat něco, co dostane zadarmo. Navíc, plošné poskytovaní této dávky ukazuje na jasnu nelogičnost sociální demokracie - proč poskytovat porodné rodině s příjmem 100 tisíc korun stejně jako s příjmem 20 tisíc korun?
Petr Sklenář, analytik J&T Banky
1. Řada stran ve svých programech zvolila strategii obecných frází, kdy není jasné, co vlastně prosazuje, což buď ukazuje u řady subjektů a hnutí na názorovou prázdnotu (neví), nebo se v rámci marketingoývch strategii zaměřují pouze na povrch nikoliv obsah. Možná nechtějí odradit konkrétním tématem potenciální voliče. Proto hodnotit „propracovaný“ ekonomický program stran nejde, často jde spíše pouze o dílčí body.
Obecně pro oživení růstu je negativní zvyšování přímých daní, které fakticky odrazuje od zvyšování ekonomické aktivity - jak je navrhuje ČSSD (progresivní sazby, zvýšení korporátních daní + represivní sazby pro vybrané obory, vyšší majetkové daně), KSČM (progrese, vyšší korporátní daně) a SPOZ.
V rámci posledních výrazných změn daní pozitivně vyznívají návrhy ODS a TOP 09 o stabilitě daňového prostředí, protože podnikatelé opakovaně ukazují, že hlavním negativem je nestabilita, než samotné nastavení daní. Naopak jako pozitivum hodnotím návrhy na rušení daní, které má ODS (převody nemovitostí), TOP 09 (dividend, rušení výjimek) a především Strana svobodných občanů (DPFO + menších daní – dědická, darovací apod.). Tedy snaha co nejvíce zjednodušit daňový systém, když výběr „malých daní“ je vzhledem k nákladům na správu minimální, často i záporný.
Krátkodobě negativní je radikální návrh Svobodných výrazně omezit dotační programy a také zrušit řadu úřadů, tím kompenzovat výpadek daňových příjmů kvůli rušení daní, naopak méně byrokracie pomůže dlouhodobému růstu ekonomiky. Na rozdíl od ostatních stran mají Svobodní relativně detailní volební program (seznam institucí na zrušení) v ekonomických tématech.
2. Za hlavní negativum považuji kombinaci zvyšování daní a příslib výdajových programů (sociální politika, zdravotnictví..), což mají levicové strany ČSSD a KSČM. Ale i zde platí, že strany v programech jsou i u slibování výdajových programů velmi nekonkrétní a tedy není co kritizovat, ani chválit, kromě obecných frází.
Václav Franče, analytik Raiffeisenbank
1. a 2. Asi půjdu proti názoru většiny kolegů analytiků, ale mě se poměrně líbí program ČSSD. I když tam mají několik kontroverzních věcí, líbí se mi důraz na prorůstová opatření. Hospodářská politika předchozí vlády byla naopak protirůstová (systematicky omezovali domácí poptávku), což přivedlo českou ekonomiku do nejdelší recese v historii. Nezdá se mi, že by ODS a TOP 09 tuto svoji chybu hospodářské politiky nějak reflektovaly ve svém současném programu. Někdo může argumentovat, že program ČSSD není „business friendly“, ale myslím si, že když stát fiskální politikou podpoří domácí poptávku, která je stále utlumená v důsledku politiky předchozí vlády, tak to pozitivně pocítí i firmy.
3. Navzdory tomu nápad zřídit státní banku, který má ČSSD v programu, je nesmysl. Nejspíš je to i nerealizovatelné.
