Záměr modernizovat starší bojová vozidla pěchoty sovětské konstrukce, která se licenčně vyráběla v bývalém Československu, definitivně padl. „Jako nejvýhodnější varianta se jeví společná výroba obrněnců v rámci visegrádské čtyřky. Ale celé to je v zárodku,“ uvedl náměstek pro vyzbrojování Daniel Koštoval. Potřebu nahradit „bévépéčka“ mají vojska všech čtyř zemí. Otázka však je, zda se dohodnou jejich firmy. V případě české armády by investice mohla dosáhnout tří desítek miliard korun.
Zatímco osmikolové pandury používá 4. mechanizovaná brigáda, nová pásová vozidla by byla určena pro 7. mechanizovanou brigádu. Podle expertů je takový mix nutný i proto, že pásy mají vyšší prostupnost terénem. Běží už zakázky na dodávku 42 francouzsko-českých titusů za 2,7 miliardy korun. Za další miliardu dokoupí armáda dvacítku velitelských a spojovacích pandurů. Více než stovku bojových už má.
„Armáda ke kolovým obrněncům Pandur dokoupí ještě 230 pásových transportérů“
Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře vedly škrty v letech 2009 až 2013 k tomu, že kvalitativní parametry většiny výzbroje neodpovídají standardům NATO. „Do roku 2020 by se mělo podařit stabilizovat schopnosti armády a vymýtit nedostatky způsobené jejím podfinancováním.
Kolem roku 2025 by pak měl být prostor pro rozvoj dalších schopností,“ uvedl včera Bečvář na druhé národní vyzbrojovací konferenci. Aby se však tyto plány mohly uskutečnit, musí české hospodářství růst o dvě procenta ročně. Šéf ministerstva obrany Martin Stropnický (ANO) je přesvědčen, že tento odhad je střízlivý a realistický.
