Armáda chce izraelské radary. Má na ně šest miliard

Radiolokátor pardubické společnosti Retia

Radiolokátor pardubické společnosti Retia Zdroj: Retia

Zdlouhavé přešlapování ministerstva obrany nad nákupem mobilních 3D radarů, které jsou nezbytné pro obranu země, vstoupilo do další fáze. Vedení rezortu už nehodlá vypsat otevřené výběrové řízení. Chce, aby se Česko přímo obrátilo na Izrael, jehož firma Elta Systems ve spolupráci s pardubickou Retií zařízení požadovaného typu nabízí. Obchod by se uskutečnil na úrovni vlád, tedy stejně jako pronájem švédských stíhaček Gripen.

Na nákladný projekt obrana dostala příslib peněz. Sobotkův kabinet úřadu Martina Stropnického (ANO) schválil akviziční plán, jehož kopii má deník E15 k dispozici. Na 3D radary je v něm vyčleněno přes 5,9 miliardy korun. To je téměř čtyřnásobek původně předpokládané sumy.

Důvodem zvýšení předpokládané ceny je poptávka ne po pěti, ale po deseti kusech i s logistickou podporou. Tu by dodavatel zajišťoval až do roku 2040. Do nárůstu se promítlo také to, že izraelské radary by byly v řádu stovek milionů korun dražší než ty konkurenční z USA, Francie nebo Švédska. „Jejich cena je skutečně o hodně vyšší. Odpovídá ale kvalitě,“ uvedl odborník z armádního generálního štábu, který si nepřál být jmenován. Do částky má být rovněž zahrnuto prodloužení životnosti zastaralých ruských radarů P-37, které by ještě nějaký čas vojákům sloužily.

I když jsou mezivládní jednání zpravidla rychlejší než nákupy formou veřejných soutěží, uzavření kontraktu spolu s výrobou nových radarů by mohlo trvat i přes dva roky. První má armáda obdržet v roce 2017.

Americké radary odmítnuty

Značnou snahu přesvědčit armádu i politiky o nákupu mobilních 3D radarů vyvíjí více společností, nejaktivnější je zřejmě americký Lockheed Martin. Jeho zařízení jsou oproti konkurenci údajně výrazně levnější. Při nákupu deseti kusů by se ušetřilo až 1,5 miliardy korun, tvrdí letecký a zbrojařský koncern.

Armáda se nabídkou poměrně detailně zabývala. Svědčí o tom únorový dopis exnáčelníka generálního štábu Petra Pavla ministrovi obrany, který má deník E15 k dispozici. Pavel v něm rozebírá argumenty Milana Budína, zástupce Lockheed Martin v Česku.

Levné, ale ruší

Zásadní problém vidí v tom, že americké radary pracují ve frekvenčním pásmu L, které už je v tuzemsku z větší části obsazené. Pokud by armáda takové radary začala používat, rušila by jiné telekomunikační služby v Česku a také radarové technologie v jedné ze sousedních zemí, napsal Pavel s odvoláním na stanovisko Českého telekomunikačního úřadu.

Dodal, že z těchto důvodů musí radary pracovat v pásmu S, které je podle něj pro celou dobu jejich životnosti z technického i operačního hlediska nejvhodnější. Pavel také odmítl, že radary pro pásmo L jsou levnější. Z marketingové analýzy vypracované přede dvěma roky prý tento závěr vyvodit nelze.