Armáda i policie chtějí nabrat 18 tisíc lidí, mohou s tím mít ale potíže

naděje. Armádní náboráři musí nad takovou scénou přímo jásat. Tak hojný počet uchazečů o vstup do řad profesionálních vojáků ale nevidí tak často, jak by si přáli.

•

ZDROJ: CTK

V armádních útvarech chybí pětina vojáků, akutně například pět stovek řidičů. Aby se jednotky naplnily alespoň na devadesát procent, chce vojsko v příštích pěti letech nabírat dva tisíce nováčků ročně. To je násobně více než dosud.

Další čtyři tisíce zájemců chtějí nalákat aktivní zálohy. A zhruba stejně tolik lidí má podle materiálu Rozvoj Policie ČR v letech 2016 až 2020 posílit řady strážců zákona.

Špatně zaměřené cíle

Plány a realita se zřejmě budou rozcházet, což platí už od vzniku profesionálních ozbrojených sil. Rekrutačním střediskům i dnes ztěžují práci demografický vývoj, zhoršující se fyzická kondice a zdravotní stav populace, neochota stěhovat se za prací nebo nezájem o některá povolání.

Příklad řidičů je výmluvný – na pět tisíc jich každoročně odchází do důchodu a dopravní firmy za ně stále obtížněji hledají náhradu. Tyto faktory doplňuje nízká nezaměstnanost a začínající konkurenční boj na trhu práce mezi armádou a policií.

„Rekrutačním střediskům ztěžuje práci demografický vývoj i horšící se fyzická kondice.“

Ministerstvo obrany se zatím tváří optimisticky. Loni na podzim uvedlo, že cíl nabrat 1850 vojáků splnilo. Jenže nováčci v té době teprve nastupovali do základní přípravy ve Vyškově, kterou ale 250 vůbec nedokončilo. Přitom dalších 550 profesionálů odešlo do civilu. „Výsledný roční přírůstek je asi tisícovka nových vojáků z povolání. O úspěšnosti náboru vypovídá, že naplněnost útvarů stoupla z pětasedmdesáti na osmdesát procent,“ shrnula Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva.

Podle poslankyně Jany Černochové (ODS) z výboru pro obranu je na závěry brzy. „Přála bych si, aby se počty podařilo doplnit, ale dlouhodobě to jednoduché nebude. Jásat budeme moci až ve chvíli, kdy se vzrůstající náborový trend potvrdí, tedy za tři až pět let,“ konstatovala.

Podle Černochové je chyba, že rezorty obrany a vnitra, ale také Vězeňská služba nebo celníci nemají společnou databázi zájemců o službu, popřípadě společná náborová střediska. „Někoho může první odmítnutí ze strany armády odradit, a přitom by mohl sloužit v jiné složce. Zdá se, že se točíme v kruhu vytyčování cílů a jejich nedosahování. A to se děje v době, kdy je bezpečnostní situace nejhorší minimálně za posledních patnáct let,“ poznamenala.

Slabý zrak i svaly

Pokud by základní výcvik mělo ročně absolvovat požadovaných 1600 až dva tisíce lidí, muselo by podle personalistů navštívit rekrutační střediska na osm tisíc zájemců, tedy o tři tisícovky více než dosud. Zpravidla polovina neprojde zdravotními a psychologickými testy. A deset až patnáct procent nemá dostatečnou fyzičku.

Co musí zvládnout zájemci o vstup do armády

Pomoci náborářům má změkčení zdravotnické vyhlášky. Bude například tolerován slabší zrak do tří dioptrií nebo některé alergie. Získat uchazeče mají také loni zvýšené náborové příplatky odstupňované podle dosaženého vzdělání a délky služby. Například lékař má jednorázově nárok až na 250 tisíc korun, středoškolák na osmdesát tisíc.