Grafy z Bílé knihy o obraně i různých odborných prezentací hovoří jasně: Rozpočet pod pětačtyřicet miliard korun, kterým ministerstvo obrany v posledních letech disponuje, je příliš nízký. Nejenže neumožňuje stávající schopnosti rozvíjet, nedokáže je ani udržet. Do roku 2020 by při zachování finančních prostředků zbylo z ozbrojených sil jen torzo. Pak by Česko zcela rezignovalo na své politickovojenské ambice.
„Armáda je pod hranicí udržitelnosti. Pokud s tím velice rychle něco neuděláme, budou některé její schopnosti degradovat do té míry, že prostě zaniknou,“ prohlásil na shromáždění k patnáctému výročí vstupu Česka do NATO náčelník generálního štábu Petr Pavel.
Nejde jen o peníze
Podle expertů by se ozbrojené síly mohly vzchopit, pokud by v příštích pěti letech rozpočet rezortu dosáhl padesáti miliard korun. To však zatím nevypadá reálně. V prvním nástřelu státních financí na příští rok navrhuje šéf eráru Andrej Babiš (ANO) další více než miliardový škrt oproti letošku. Přitom novela zákona o vojácích z povolání, která výši platu pevněji svazuje se zastávanou funkcí a tu zase s hodností, má od začátku roku 2015 vyvolat nárůst mandatorních výdajů o 1,5 miliardy.
Navíc za situace, kdy průměrná naplněnost jednotek dosahuje 76 procent. „Abychom naplnili neobsazená tabulková místa alespoň z devadesáti procent, potřebovali bychom 1,7 miliardy,“ uvedla mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.
To znamená ne miliardu škrtat, ale tři přidat. I v tomto případě jsou v sázce sliby spojencům. Naplněnost útvarů z devíti desetin požaduje NATO, jinak nevystaví certifikát bojové připravenosti. Pokud by se to stalo, Česko nebude příští rok schopné sestavit pětitisícové brigádní úkolové uskupení určené pro případné zahraniční operace.
| Závěry Bílé knihy o obraně |
|---|
| Za dvacet let existence českého státu spotřebovalo ministerstvo obrany téměř jeden bilion korun. Zjistila to dosud nejrozsáhlejší analýza o stavu tuzemských ozbrojených sil. Na konci těchto investic mělo být vojsko s 25 tisíci profesionály (ve skutečnosti jich je devatenáct tisíc). V dokumentu se rovněž dočteme, že armáda je podfinancovaná, deficit na výzbroji, vojenské technice a dalším materiálu dosahuje devadesát miliard korun. Úplně stejná částka byla totiž od roku 2000 utracena „nekoncepčně, nesystémově nebo úplně nesmyslně“, píší autoři studie. Během následujících pěti let budou všechny jednotky potřebovat investice za čtyřicet miliard k tomu, aby si vůbec udržely základní schopnost boje. |
A nejde jen o peníze. I kdyby se rozpočet zvýšil, vyhráno armáda nemá. Ročně potřebuje nabrat 1300 rekrutů, aby personální deficit odstranila. Například v loňském roce se jich včetně studentů Univerzity obrany v Brně podařilo získat šest stovek. Problém spočívá v tom, že silné ročníky ze sedmdesátých let minulého století, bez nichž by se profesionalizace vojska před deseti lety neuskutečnila, nemají následníky. Navíc náboráři musí oslovit průměrně šestnáct osob, aby si čtyři podaly žádost o přijetí. „Ale z těch čtyř nakonec uspěje pouze jeden jediný,“ dodává Růžičková.
Stále je kde šetřit
Vedle demografického vývoje existuje další úskalí v podobě nesprávné struktury obranných výdajů. V ideálním případě má polovina výdajů padnout na platy, třetina na výcvik a pětina na investice. Jenže už několik let polykají mandatorní výdaje okolo dvou třetin rozpočtu, což se negativně projevuje na movitém i nemovitém majetku. Na jeho modernizaci se vynakládá pouze necelých deset procent všech prostředků.
Navzdory nedostatku peněz je stále kde šetřit. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) už rozhodl, že si brněnská univerzita nepostaví nový kampus za půl miliardy korun. I její celkové hospodaření, které ročně stojí přes miliardu, je podle Stropnického katastrofálně neefektivní. Zhruba čtvrtinu tvoří mzdy 1800 studentů v uniformách. Pokud by se vzdělávali na civilních školách, rezort by je platit až po nástupu do armády.
| Největší projekty od roku 2000 |
|---|
| Transportéry Pandur |
 |
| Za 107 osmikolových transportérů armáda zaplatila 14,4 miliardy korun. Z původní zakázky na 199 transportérů se celkový finanční objem snížil zhruba o šest miliard. |
| Letadla CASA |
 |
| Čtyři střední dopravní stroje stály vojsko 3,7 miliardy korun. Stále zvažuje nákup velkých letounů typu C-130 Hercules nebo A-400M. |
| Vozidla Iveco |
 |
| Armáda nakoupila patnáct německých vozidel Dingo a týž počet italských Iveco. Dále objednala devadesát těchto čtyřkolových italských obrněnců za 4,2 miliardy korun. |
| Voják 21. století |
 |
| Na projekt byly vyčleněny 2,3 miliardy. Největší položku tvoří nové útočné pušky CZ 805 Bren s podvěsnými granátomety, municí a logistikou za 1,6 miliardy. Kromě nich má část vojska i nové pistole CZ 75 SP 01 Phantom a nově vyvinuté samopaly Škorpion EVO 3. |
| Stíhačky Gripen |
 |
| Pronájem čtrnácti švédských nadzvukových letounů přijde v letech 2005 až 2015 na 19,6 miliardy českých korun. Další pronájem až do roku 2027 bude hrazen ve švédských korunách. Podle současných odhadů má vyjít v přepočtu na 16,4 miliardy českých korun. |
