Podle několika na sobě nezávislých zdrojů deníku E15 má šéf rezortu Alexandr Vondra (ODS) do poloviny listopadu mít analýzu možných dopadů na personál i majetek.
Zvažuje se i podoba nové organizační struktury. „V případě naplnění krizového scénáře se bude třeba připravit na snížení početních stavů vojáků a občanských zaměstnanců. Zvažuje se formát šestnáct a šest, respektive patnáct a pět,“ uvedl nejmenovaný pracovník generálního štábu. V armádě je přes 21 tisíc vojáků a osm tisíc civilistů. Po snížení by to znamenalo nucený odchod a zrušení neobsazených tabulek kvůli omezenému náboru o sedm tisíc respektive devět tisíc míst.
Za optimální by přitom ministerstvo považovalo, aby se rozpočet pohyboval zhruba na loňské úrovni. Tedy asi kolem 49 miliard, což bylo 1,3 procenta HDP. „Mám velké obavy, že další snižování výdajů na obranu podkope naše postavení a závazky v NATO. Situace ve srovnatelných armádách — například belgické nebo portugalské — je ještě horší. Zatímco podíl mandatorních výdajů na vojáky, občanské zaměstnance a veterány u nás představuje asi polovinu armádního rozpočtu, v Belgii jsou to už nyní více než dvě třetiny.
Možné škrty by se vedle obrany dotkly i ostatních rezortů. Třeba ministerstvo vnitra může přijít v porovnání s letošním rokem až o deset miliard, justice pak o více než čtyři miliardy.
