Mezi trojici nebezpečí, kvůli nimž letošek nebyl dobrým rokem, řadí prezident Miloš Zeman Zelenou dohodu pro Evropu neboli takzvaný Green Deal. Ve svém dnešním vánočním poselství řekl, že Česko by se mělo z dohody vyvázat. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) nevnímá Zelenou dohodu jako nebezpečí, ale jako realitu.
Dohoda je podle Zemana hlavní příčinou zdražení energií v České republice. Předpokládá, že prudké zvyšování cen elektrické energie či zemního plynu bude pokračovat.
„Máme-li tento nárůst alespoň zmírnit, musíme se vyvázat ze Zeleného údělu pro Evropu, který je hlavní příčinou nárůstu cen energií,“ míní prezident. Odstavování funkčních elektráren podle něj snižuje nabídku energií. „A při konstantní, nebo dokonce rostoucí poptávce, je přirozeným důsledkem růst ceny,“ dodal.
Naštěstí je však energetická politika v pravomoci národních vlád a parlamentů, podotkl. „A není nám naštěstí diktována Bruselem, což se týká i jaderné energie, kterou vřele podporuji. Pokládám za chybu, jestliže o podpoře jádra sice mluvíme, ale neudělali jsme v posledních letech téměř nic konkrétního, abychom začali stavět nové jaderné zdroje,“ uvedl dále Zeman. Týká se to podle něj všech minulých vlád.
Zelená dohoda je podle Zemana důsledkem toho, že se z ekologie stalo náboženství. „Jako každé náboženství, i toto má své proroky,“ poznamenal v narážce na švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou.
Dohoda podle něj přikazuje přestat v roce 2030 topit zemním plynem a v roce 2035 nejezdit v automobilech se spalovacími motory. „Toto vše by podlomilo naši energetiku, vedlo by k energetické chudobě,“ varovala hlava státu.
Šéfka Sněmovny a vládní TOP 09 Pekarová Adamová uvedla, že se Zeman dopustil celé řady nepřesností. „Například když tvrdil, že součásti Green Dealu je i zákaz vytápění plynem od roku 2030," připomněla. Odstoupení od dohody, které Zeman navrhuje, by podle ní znamenalo rezignaci na řešení dopadů klimatické změny.
I předseda Pirátů Ivan Bartoš výhrady Zemana odmítl. „Bohužel své sdělení snížil strašením terorem či šířením dezinfa o zákazu plynu v roce 2030," napsal na Twitteru. Doplnil, že digitální a ekologická transformace mají být výzvou, ne hrozbou. "A prezident má společnost spojovat, ne štěpit," soudí Bartoš.
Smířlivěji se vyjádřil ministr Síkela. „Maximálně se vynasnažím, aby se Zelená dohoda stala v budoucnu pro náš průmysl především zajímavou příležitostí,“ uvedl na Twitteru. Zeman má podle něj na svůj názor právo. „Energetická politika je ale věcí vlády a my uděláme vše pro to, abychom vyjednali takové konečné podmínky dohody, aby byly co nejpřijatelnější pro české občany,“ doplnil šéf rezortu průmyslu a obchodu.
Exekutiva Evropské unie se strategií Zelená dohoda snaží nasměrovat členské země ke splnění klimatických cílů, na nichž se lídři států EU včetně českého premiéra dohodli loni. Do konce desetiletí by unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století neprodukovat emise žádné nebo je vyvážit například technologickými opatřeními.
Unijní exekutiva se v rámci strategie Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat členské země EU ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států včetně českého premiéra dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století neprodukovat emise žádné nebo je vyvážit například technologickými opatřeními.
Zemanem zmiňovaná opatření jsou většinou ve fázi návrhů. V případě zemního plynu záměr počítá s o deset let pozdějším termínem, v případě vozidel je rok 2035 možným koncem prodeje nových automobilů se spalovacím motorem.
Návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 označil před týdnem za nepřijatelný i premiér Petr Fiala (ODS). „Ohrozilo by to existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu,“ řekl Fiala.
