Český premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Konstatuje to závěrečná zpráva z auditu, který souvisí s dotacemi pro firmy z holdingu Agrofert, a kterou v pátek zveřejnila Evropská komise. Zpráva tak i po vyjádření českých úřadů potvrzuje dříve publikovaná zjištění. Dotace, které dostaly firmy z holdingu od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné a Česko by je mělo vrátit. Babiš to dál odmítá.
Premiér Andrej Babiš střet zájmů odmítá dlouhodobě. Dnes jen zopakoval, že je to účelový a zmanipulovaným audit uměle vyvolaný profesionálními udavači z řad Pirátů. Tvrdí, že Česká republika žádné peníze Bruselu vracet nebude.
Předseda vlády doplnil, že novele zákona o střetu zájmů označované lex Babiš plně vyhověl a svou bývalou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů. „Vždy jsem dodržoval a dodržuji všechny právní předpisy,“ doplnil.
Podle auditorů je pro závěry zásadní, že Babiš jmenoval všechny činitele fondů, které může i odvolávat. „Pan Babiš tudíž oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím těchto svěřenských fondů ovládá také skupinu Agrofert,“ konstatuje zpráva s tím, že premiér má přímý ekonomický zájem na úspěchu Agrofertu.
Podle zprávy byl ohrožen nestranný výkon Babišových vládních funkcí, neboť se podílel na rozhodnutích, která měla dopad i na Agrofert. Zároveň se podílel na rozhodování o tom, jak budou rozděleny unijní peníze v Česku.
Česko by podle ní zároveň mělo vrátit dotace, které společnost neoprávněně získala z Evropského fondu pro rozvoj venkova a Evropského sociálního fondu po zmíněném datu, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů.
„Na všechny související výdaje již vykázané komisi na tyto operace by proto měla být uplatněna stoprocentní finanční oprava a související příspěvek z veřejných zdrojů u těchto programů by měl být rovněž zrušen,“ uvádí zpráva.
Komise zahájila audit v roce 2018 na podnět protikorupční organizace Transparency International. Zpráva auditorů byla hotova koncem roku 2019 a od té doby probíhala komunikace mezi Bruselem a českými úřady, kvůli níž odmítala unijní exekutiva závěry auditorů zveřejnit. Některá média je však publikovala již dříve a tvrdila, že by Česko mělo do unijní pokladny vracet přes 400 milionů korun.
