Babiš odsouvá start elektronické evidence tržeb na polovinu roku 2016
Ministerstvo financí o tom dnes informovalo na svém webu. Dosud úřad uváděl, že by evidence tržeb měla být spuštěna od dubna příštího roku. Schvalování zákona chce opozice TOP 09 a ODS v Poslanecké sněmovně blokovat.
Podle tiskového mluvčího úřadu Michala Žurovce jsou právě útoky nevládních stran a „výrazné zpolitizování věcné i technické roviny“ motivem prodloužení doby mezi okamžikem platnosti a účinnosti zákona ze tří měsíců na sedm. „Tento postup odsouhlasila koaliční rada vlády. Pravděpodobná účinnost zákona se tím posouvá do poloviny roku 2016,“ uvedl mluvčí úřadu.
Koaliční rada se na svém středečním jednání zabývala i výhradami lidovců k elektronické evidenci tržeb. Debata nad jednou z klíčových priorit koalice bude pokračovat i v pondělí. Naopak spojení sněmovního hlasování o elektronické evidenci s hlasováním o důvěře vládě, jak o něm uvažoval ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, zástupci koalice neřešili.
Elektronickou evidencí tržeb se chce vláda zaměřit na šedou ekonomiku. Dosavadní výpočty zmiňují přínos po zavedení systému jako zvýšení daňového inkasa o deset až dvanáct miliard korun. Vstupní investice podle dostupných podkladů dosáhne zhruba 320 milionů korun. Roční provozní náklady pak mají být 250 milionů korun.
Zákon je ve sněmovně
Zákon, který má nový systém od příštího roku zavést, nyní projednává poslanecká sněmovna. Vládní koalice předlohu brání před kritikou opozice, podle níž je opatření zbytečné a nenaplní stanovené cíle. Varují také před údajně nebezpečným shromažďováním dat.
„Za české živnostníky, podnikatele a příznivce osobní svobody jsem rád, že vládní strany začínají couvat ze záměru zavést registrační pokladny. Rozhodnutí koaliční rady je malým vítězstvím ODS a všech odpůrců registračních pokladen. Jde však jen o prvotní úspěch, na našem cíli, aby registrační pokladny nebyly zavedeny nikdy, se nic nemění,“ reagoval na koaliční dohodu předseda ODS Petr Fiala.
Zavedení elektronické evidence tržeb by se podle postupných návrhů mělo od počátku týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb, celkem asi 60 tisíc podnikatelů. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, tedy dalších zhruba 250 tisíc podnikatelů. O rozšíření systému na další odvětví by měla rozhodnout následně vláda.
Doprovodné zákony k návrhu snižují sazby DPH za stravovací služby z 21 na 15 procent a zavádí jednorázovou slevou 5 tisíc korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.