Nejdřív „rychlých“ 860 milionů ze státního rozpočtu, pak 25 miliard korun vyjednaných evropskými komisaři. Velké plány pirátského ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, který na počátku ruské invaze sliboval nemalé peníze na výstavbu bytů pro ukrajinské uprchlíky a podporu jejich ubytování, se nenaplnily. Podle dat neziskové společnosti Člověk v tísni mezitím hrozí uprchlíkům bezdomovectví.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) sliboval v minulém roce téměř 26 miliard korun na řešení uprchlické krize, konkrétně na podporu ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Nakonec obce získaly pouze 300 milionů korun a dalších 300 milionů rozdělilo ministerstvo práce a sociálních věcí mezi sociální služby. Česko tak vůbec není připravené na období po letošním 1. červenci, kdy stát zastaví platby zprostředkovatelům krizového ubytování uprchlíků, „bezplatné“ ubytování bude poskytovat už maximálně na 150 dní (mimo ohrožené skupiny, například seniory).
Vláda na začátku uvolnila ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) 860 milionů na rozšíření kapacit pro nouzové ubytování uprchlíků. Ministerstvo následně vydalo dotační výzvu „Ukrajina“, kterou mohly využít obce k zajištění ubytování. Obce ale využily pouhou třetinu peněz, tedy 300 milionů, a to podle kritiků kvůli nevýhodným podmínkám dotací.
Sám Ivan Bartoš připouští určité pochybení v nastavení dotační výzvy. „Lze předpokládat, že situaci ovlivnila například náročnost nastavení veřejné podpory nebo načasování programu v období komunálních voleb,“ okomentoval Bartoš nízký zájem o dotace.
Předseda Svazu měst a obcí František Lukl potvrdil, že některé obce na dotace opravdu nedosáhly kvůli náročným podmínkám. „Příležitost využily především obce, které již měly připravené projekty,“ upozornil Lukl na časový tlak, ve kterém se samosprávy nacházely. Přesto ale Lukl podotkl, že dotace byly pro obce užitečnou výpomocí v krizové situaci, kdy bylo zapotřebí v krátkém čase zajistit ubytování pro uprchlíky.
Kritika zní i z řad opozice. „Do rekonstruovaných bytů mohly obce ubytovat pouze uprchlíky, a pokud se rekonstruovaly nebytové prostory, tak měly povinnost dodatečně stavbu povolit a zkolaudovat, což mnohdy mohl být problém. Pokud by to obce neudělaly, šlo by o černou stavbu,“ uvedla bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
Namísto slibovaných miliardových investic tak ministerstvo na podzim řešilo, co udělat s téměř šesti sty miliony, které se nepodařilo vyčerpat. Peníze tak Bartošův resort začal rozpouštět mezi další úřady. Vláda nakonec rozdělila miliony mezi ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ministerstvo zahraničí (MZV) a správu hmotných rezerv.
Zapomenuté kontejnery
Správa hmotných rezerv měla pět měsíců na to, aby pro uprchlíky pořídila za 200 milionů kontejnery, ve kterých by mohli dočasně bydlet. To se ale nestalo, přestože ještě v květnu slibovala správa nákup 17 kompletů pro 2500 lidí. Místo toho vláda v září umožnila správě za peníze koupit také provizorní mosty. Ty správa koupila a poslala na Ukrajinu. Na ubytovací kontejnery vůbec nedošlo.
„Kontejnery v tuto chvíli v rezervách nemáme. Z finančních zdrojů se mohou pořídit například další provizorní mosty,“ odpověděla redakci koordinátorka externí komunikace SSHR Aneta Procházková na dotaz, jak se využily peníze od MMR primárně určené na nákup kontejnerů. Na otázku, proč se peníze nevěnovaly do nákupu kontejnerů, reagovala Procházková slovy: „Nakupujeme do rezerv vždy na základě požadavků jednotlivých rezortů a jejich krizových plánů. Tedy nerozhodujeme přímo o tom, co v rezervách bude. Toto je v gesci vlády, potažmo ministerstev.“
Proč správa rezerv nepořídila kontejnery, nebyl redakci s to nikdo říct. Vedoucí oddělení komunikace předsedy vlády Jakub Tomek E15 ubezpečil, že z právního hlediska je vše v pořádku.
Opozice postup vlády kritizuje. „Zejména v době vysokých úrokových sazeb je dotační podpora velmi potřebná a měla by se soustředit na podporu nájemního a družstevního bydlení pro mladé a seniory. Nakupovat mosty za finance určené k jakékoli podpoře bydlení je prostě špatně,” řekla bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
Ačkoliv správa kontejnery nepořídila, její předseda Pavel Švagr nákup kontejnerů do budoucna obhajuje. „Loňská situace ukázala, že jejich pořízení dává smysl. A jejich použití přece nelze vztáhnout jen k ukrajinským uprchlíkům, ale naprosto obecně ke zvládnutí krizové situace spojené s nedostatkem okamžitých ubytovacích kapacit nejen pro nějakou migrační vlnu, ale i v jiných případech, například přírodních katastrof,“ tvrdí Švagr. Přesto Česká republika kontejnery v rezervách nemá a ani je nenakupuje do zásoby, i když si na ně vyhradila peníze ze státního rozpočtu.
Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše by měla správa hmotných rezerv rok po obdržení prvních milionů na nákup kontejnerů konečně přejít ke konkrétním krokům. „SSHR v současné době připravuje veřejné zakázky k pořízení plánovaných věcí,“ uvedl Bartoš bez konkrétní specifikace, zda jde o provizorní mosty či ubytovací kontejnery.
Kam zmizely peníze na bytovou krizi?
Nevyužitých 360 milionů na ubytování Ukrajinců přesunula vláda do rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí na podporu sociálního začleňování osob v bytové nouzi a také do rozpočtu ministerstva zahraničí na naléhavou humanitární pomoc v oblasti energetiky. MPSV ze získaných financí podpořilo přes 200 organizací sociálních služeb.
„Zároveň byly podpořeny i aktivity mimo poskytování sociálních služeb, jako je například ubytování, strava, tlumočnické služby, poskytování základního ošacení a obuvi či hygienických potřeb nebo školních pomůcek a léků,“ vysvětlil využití financí vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta.
Šedesát milionů určených na ubytování pro uprchlíky mohlo sloužit k nákupu až třinácti průměrných padesátimetrových bytů. Místo toho je MZV využilo k dodávkám kogeneračních jednotek z ČR, zajištění generátorů a k opravám vedení ve Lvově, Kyjevě a v Dněpropetrovsku prostřednictvím místních energetických fondů, jak uvedl redakci Daniel Drake z odboru komunikace MZV.
Nejvýraznější podporovatel Ukrajiny posílá uprchlíky zpět do válečné zóny
Česká republika se od začátku invaze staví do postu nejvýznamnějšího spojence Ukrajiny, přesto mnoho uprchlíků zvažuje návrat do válečné zóny kvůli špatné ubytovací situaci v Česku. Podle Vlastimily Feistinger Sachrové, která se podílela na průzkumu Člověka v tísni mezi uprchlíky na ubytovnách, hrozí bezdomovectví de facto všem uprchlíkům na krizových ubytovnách. „A mnozí také říkají, že když jim nic jiného nezbyde, budou se muset vrátit,” prezentuje Sachrová mrazivou realitu.
Hrozby z bezdomovectví si je vědom i předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Hlavní problém vidí v chybějícím plánu pro uprchlíky, kterým se nedaří úspěšně integrovat. „Stát zřejmě v tichosti spoléhá na to, že se o tyto osoby postarají obce a jejich sociální pracovníci, jejichž financování stát dlouhodobě podhodnocuje,“ kritizuje výrazně chování vlády Lukl.
Mezi hlavní důvody nezaměstnanosti uprchlíků uvedla Sachrová nedostatek pracovních míst v místě bydliště, nedostatek ubytovacích míst v oblastech s pracovními místy a neuznané vzdělání z Ukrajiny. Upozornila i na situaci matek s dětmi, které nemohou pracovat ve směnném provozu a zároveň nemají nikoho, kdo by jim děti pohlídal během práce. Ty se řadí k nejohroženější skupině. Ve složité finanční situaci se dlouhodobě nacházejí lidé, kteří sami vychovávají v Česku dítě. Nejvíc ze všech skupin trpí materiální deprivací, na 27 procent žije na ubytovnách či v hotelích, vyplývá z průzkumu sociologické výzkumné agentury PAQ Research.
„Problém budou mít i ti, kteří mají příjem, jsou zaměstnaní a mohli by si zaplatit standardní bydlení,“ uvedla Sachrová s tím, že mnoho ubytovatelů neprodlouží uprchlíkům pobyt. Ti se tak budou muset přemístit jinam, což v tak vysokém množství způsobí chaos. V neposlední řadě bude mít stěhování negativní vliv na jejich další integraci do společnosti.
Slibované miliardy z Evropské unie
Kam se vytratil slib o miliardách z Bruselu, vysvětlil Bartoš tím, že by nebylo účelné čerpat prostředky výhradně pro uprchlíky z evropských zdrojů, které jsou svázané striktními pravidly. Průběh uprchlické vlny dle Bartoše přesměroval jednání v Bruselu k získání prostředků, které zlepší bytovou situaci nejen ukrajinských uprchlíků. „Ale hlavně pomohou zvýšit dostupnost bydlení pro české občany,“ dodal Bartoš jako další bod jednání.
Na stole by měl brzy být nový dotační program. „Základem by měl být program ve výši osmi miliard korun, což ovšem není konečná suma. Definitivní podoba Národního plánu obnovy nebyla dosud dojednána,“ představil Bartoš další slib na pomoc uprchlíkům a nově i českým občanům.
Naše pomoc je efektivnější, vzkazují státu církve
Jedinou pomocí pro obce tak zatím je dotační výzva Ukrajina od MMR. Ta se dva měsíce po vypsání rozšířila a využít ji tak mohly i nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti. Zájem o dotace byl ale hodně nízký. „Ačkoli jsme podmínky programu v průběhu ještě zatraktivnili, jde vždy o samostatné rozhodnutí obce (případně kraje, NNO či církve), zdali ho využije,“ hájí se Bartoš.
Neefektivitu státní pomoci kritizovaly kromě opozice i církve. Českobratrská církev evangelická stejně jako náboženská společnost Unitaria pomohly uprchlíkům rychleji samy než za pomoci dotací. „Nebylo možné ztrácet v té chvíli čas, pomoc bylo třeba nabízet okamžitě. Pokud bychom se pokoušeli o dotaci, nebyli bychom schopni nabídnout pomoc tak rychle jako s naší vlastní investicí v řádu statisíců,“ vysvětlila Kristýna Ledererová Kolajová za Unitarii.
Zbytečně složitou administraci kritizovala i Českobratrská církev a poukázala i na nelogickou formu pomoci, kterou se dotace nabízely. „Ubytování v našich farních sborech bylo od počátku koncipováno jako humanitární a dočasné. Jakmile se situace ustálila, bylo snahou zajistit ubytování v méně improvizovaných podmínkách,“ vysvětlil situaci mluvčí Českobratrské církve evangelické Jiří Hofman.
Ke kritice dotační výzvy se přidaly i některé obce, které kvůli časové náročnosti na dotaci nedosáhly. V podobné situaci se ocitla i obec Turnov, jejíž stavební firma odstoupila z projektu na nové ubytování. K získání nové stavební firmy nemělo město vzhledem k termínům v podmínkách dotace dostatek času, proto od jejího využití upustilo. Projekt by Turnov rád dokončil, ale bez dotací mu chybějí finance. „S ohledem na to, že projekt již existuje, město by ho rádo realizovalo po vlastní ose, ale v rozpočtu letošního roku se s tím zatím nepočítá. Samozřejmě sledujeme také nové dotační výzvy,” řekla tisková mluvčí turnovské radnice Marcela Jandová.
Předseda Svazu měst a obcí František Lukl uvedl, že i bez státní podpory poskytovalo mnoho obcí své byty. „V režimu státem podporovaného nouzového ubytování budou ale od 1. července obecní i soukromé byty končit a dále budou pronajímány za standardních podmínek. Ke stejnému datu má dojít ke změnám podmínek i na ubytovnách, kde ztratí uprchlíci po 150 dnech nárok na bezplatné ubytování. Ačkoliv jsou z tohoto pravidla stanoveny výjimky pro některé ohrožené skupiny osob, velmi se obáváme dopadů těchto změn,” upozornil Lukl na komplikace vzniklé z novely zákona nazvaného Lex Ukrajina 5.
VIDEO: Pavel odsoudil ruské barbarství na Ukrajině
