Samková uplatnila řadu argumentů proti zákonné úpravě přímé volby prezidenta. Nelíbil se jí například požadavek 50 tisíc podpisů na petičních arších pro jednotlivé kandidáty. Podle Samkové jde o neústavní požadavek.
„Takovéto argumenty však nemohou být úspěšné. Již z podstaty věci nelze v zásadě zpochybnit ústavnost ústavy,“ uvedl v rozhodnutí volební senát. Připomněl tak, že požadavek 50 tisíc podpisů je součástí ústavní změny, která vytvořila podmínky pro první přímou volbu prezidenta.
Dále Samková kritizovala například dvoudenní lhůtu pro zpochybnění rozhodnutí vnitra o registraci kandidáta, je prý příliš krátká. Podle NSS je však lhůta ve skutečnosti delší, protože se počítá od doručení rozhodnutí vnitra. Za doručené se rozhodnutí považuje tři dny od vyvěšení.
„Z uvedeného plyne, že dvoudenní lhůta, s níž polemizuje navrhovatelka, je fakticky přinejmenším pětidenní,“ stojí v rozhodnutí. Soud navíc připomněl, že ve volebním právu nejsou podobně krátké lhůty výjimečné. Samková už dříve avizovala, že se obrátí na Ústavní soud.
Soudci zamítli také návrhy právníka Karla Světničky, bývalého disidenta Petra Cibulky i Anny Kašné ze Šumperka. Nikdo z nich neshromáždil potřebných 50 tisíc podpisů.
