Bilance 2019: Rok velkého výročí. A také demonstrací | E15.cz

Bilance 2019: Rok velkého výročí. A také demonstrací

Nguyen Thuong Ly

Letos, v roce třicátého výročí sametové revoluce, se především demonstrovalo. Ne za vyšší platy nebo nižší daně, ale za právní stát, dalo by se říci. Letos se konalo nejméně deset velkých protivládních demonstrací, které postupně zaplnily pražské Staroměstské náměstí a Václavské náměstí a vyvrcholily dvěma protesty na Letenské pláni, kde se v červnu a listopadu sešlo nejméně čtvrt milionu lidí – nejvíce od převratu v roce 1989.

Na protesty se lidé vydali kvůli premiéru Andreji Babišovi (ANO) a jeho kauzám. Pořadatelé demonstrací, opoziční politici i komentátoři mluvili o vzedmutí občanské společnosti, která se hlásí k hodnotám 17. listopadu. 

Reálný dopad na popularitu Babiše a jeho hnutí ANO však protesty zatím neměly. „Rozhodně bylo mnohem více znát probuzení občanské společnosti nejen vlivem vlastních kauz Andreje Babiše, ale možná hlavně Babišovým přístupem k těm kauzám,“ říká politolog Petr Just.

„Vytvářením obrazu jakési ,kampaně‘ namířené proti němu sice tmelil své příznivce, ale zároveň také tímto postojem výrazně mobilizoval i své odpůrce,“ dodal s tím, že se ale obě skupiny utvrzovaly ve svých pozicích a ve výsledku tak hnutí ANO nijak letos neoslabilo.

Volební preference ANO se tak stále pohybují kolem 30 procent, vysoko nad ostatními politickými konkurenty. Babiš, který se musel zabývat vlastními kauzami na celostátní i evropské úrovni, pobouřil své odpůrce řadou politických kroků. Impulzem pro letošní demonstrace byla především nečekaná výměna na postu ministra spravedlnosti na jaře.

V době, kdy policie navrhla obžalovat Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo, rezignoval bez vysvětlení ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a nahradila ho Marie Benešová (oba za ANO). Spolek Milion chvilek pro demokracii, který stojí za všemi velkými protesty, požaduje její demisi, stejně jako premiérovu, už několik měsíců. „Nechceme, aby premiér Babiš dostal justici pod kontrolu účelovou výměnou ministra spravedlnosti,“ uvedl za spolek Mikuláš Minář, klíčová postava protivládních demonstrací.

Novou ministryni, poradkyni prezidenta Miloše Zemana, kritizovali i další. „Všechny demontáže demokracie začínají nenápadnou erozí justice,“ upozornil například bývalý předseda Senátu Petr Pithart.

Předseda vlády letos ve svém kabinetu vyměnil čtyři ministry, přičemž výměna ministra kultury, kterou požadovali koaliční sociální demokraté, vzbudila v létě otázky ohledně Babišovy schopnosti vyjednávat s prezidentem Milošem Zemanem. Ten totiž odmítl jmenovat Michala Šmardu, kterého na post nominovala ČSSD. „Bohuslav Sobotka byl kritizován jako slabý premiér. Andrej Babiš se ale ukázal jako ještě slabší premiér, když nebyl schopen prosadit si v parlamentním režimu na Pražském hradě výměnu ministra, kterou navrhl,“ míní politolog Jakub Charvát.

Demonstrace vyvrcholily podle očekávání na podzim, kdy si země připomínala třicáté výročí přerodu totality v demokratický stát. V sobotu 16. listopadu se konala druhá z letenských demonstrací, která vyzývala opozici ke spolupráci a demonstranty k zapojení do politiky.

„Ještě před nedávnem byly občanské protesty často ve znamení nadávání na politiku a politiky, dnes slyším výzvu k zapojení do polických stran. Z toho mám dobrý pocit,“ míní předseda občanských demokratů Petr Fiala.

„Probuzenou občanskou společnost musíme přetavit v sílu, která nedovolí, aby nám i po příštích volbách vládli oligarchové s podporou komunistů nebo jiných extrémních hnutí,“ prohlásila Markéta Pekarová Adamová z TOP 09. Přestože Starostové, lidovci a TOP 09 si letos vybrali nové předsedy, jednání o spolupráci se zadrhává.

V současném jednání o koalicích pro krajské volby, které se budou konat příští rok na podzim, ztroskotala například ve většině krajů očekáváná spolupráce TOP 09 a Starostů. Veřejnost byla na podzim také svědkem hádek zástupců opozice na sociálních sítích.

„Řešit roztříštěnost demokratických stran na náměstí je z věcných důvodů dost problematické,“ míní publicista a politolog Bohumil Doležal. „Organizátoři jistě mohou přimět politické strany, aby si v některých naléhavých věcech lépe zformulovaly svá stanoviska. Ale to je asi tak všechno,“ řekl. Skutečným testem pro opozici se však stanou až sněmovní volby za dva roky.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!