Bohumil Pečinka: Pražský rozvod neplatí

Zasedání pražských zastupitelů

Zasedání pražských zastupitelů Zdroj: CTK

Kdysi koloval vtip: „Co je to komunismus? Křížová cesta od kapitalismu ke kapitalismu.“ Tento model by se dal vztáhnout i na staronové vedení pražského magistrátu. Po sedmi měsících od faktického rozpadu spolupráce ANO, ČSSD a Trojkoalice strany oznámily, že rozvod neplatí. Co se změnilo?

Ve vedení Prahy nebude za Stranu zelených Matěj Stropnický. Nahradí ho ještě méně vypočitatelná Petra Kolínská, která pro radikální neústupnost musela nedávno odejít z vedení Prahy 6. Stropnický současně odstoupil jen po příslibu splnění pěti podmínek kopírujících jeho program. Tam zařadil body, které by jinak těžko prošly. Třeba že město koupí a zrekonstruuje pro potřeby neziskového sektoru objekt žižkovské Kliniky. Svou kůži tak prodal hodně draho a opět potvrdil, že o něm v budoucnu ještě uslyšíme.

Sedm měsíců bylo také vyplněno boji v pražské organizaci ANO, které skončily relativním vítězstvím primátorky Adriany Krnáčové nad Radmilou Kleslovou. Relativním proto, že z magistrátní rady sice zmizí nejbližší spolupracovníci Kleslové (radní Hašek), ale ve svém zastupitelském klubu Krnáčová nadále nemá většinu. Kleslová původně počítala, že Babišova pravá ruka, místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, se sestavováním koalice neuspěje a pak nastoupí ona, čímž se v očích předsedy ANO rehabilituje. Nestalo se a Faltýnek získal několik jejích lidí na svou stranu výměnou za placená místa v městských a jiných společnostech. Měla ale vůbec Praha na výběr?

Snaha vytvořit velkou koalici menších stran s TOP 09 skončila na podivném a dosud nevysvětleném odchodu čtyř nezávislých v čele s exprimátorem Hudečkem. Následně se chtěly ANO a ČSSD opřít o podporu ODS. Dlouho to vypadalo na malou opoziční smlouvu, ale aféra Čapí hnízdo tento koncept smetla. V situaci, kdy nikdo nemá dost hlasů k sestavení stabilní vlády, by bylo nejlogičtější vyhlášení předčasných voleb. Bohužel zákon o volbách do obecních zastupitelstev je tak právně tuhý, že politickým stranám ve středních a větších městech nedává prakticky žádnou šanci nové volby vyvolat. Zákonodárci, kteří ho začátkem devadesátých let připravovali, chtěli předejít politické nestabilitě. Dnešním výsledkem je zakonzervovaná „stabilita v nestabilitě“.

A tak výsledek pražských voleb, kdy vítěz nebyl vítězem a poražený nebyl poraženým, odsoudil ke spolupráci tři staronové partnery, kteří si už před rokem a půl slíbili lásku, pak se s většinou jednoho hlasu pokusili o manželství, to následně rozbili, aby dnes slavně prohlásili: Rozvod se nekoná. Nebude jejich vláda nakonec jen klopýtáním od rozvodu k rozvodu?

Autor je komentátorem Reflexu