Byznys advokátů s „bagatelními“ případy končí
Typickým příkladem bagatelních sporů byly zejména neplatiči dopravních podniků. Ti sice po prohraném soudu zaplatili několik stovek korun dopravci, ale jeho advokátům desítky tisíc. To umožňovala takzvaná přísudková vyhláška. Obrovské peníze tak šly do kapes advokátům.
Tomu učinil včera přítrž Ústavní soud, který přísudkovou vyhlášku zcela zrušil. Podle té se určovaly paušální odměny advokátům vítězné strany v úspěšných občanskoprávních sporech. Odměny se jako dříve budou vyplácet podle advokátního tarifu, který zohledňuje počet provedených úkonů.
Ústavní soud již před časem rozhodl, že u takzvaných formulářových žalob o částky do 10 tisíc korun nesmí přiznané náklady přesáhnout hodnotu původního dluhu. Podle skupiny 11 senátorů ČSSD i přes tento vstřícný krok nadále přetrvávala nespravedlivá praxe, protože jednotlivé soudy si ústavní nález vykládaly různě. Podle nich vyhláška nezohledňovala faktickou náročnost sporů a dělala z vymáhání malých částek výnosné podnikání. Z vedení sporů se stal podnikatelský obor, souhlasil s tím ústavní soudce zpravodaj Jan Musil. Specializované advokátní firmy tak podle něj obchodovali s drobnými pohledávkami jako se zbožím.
Přísudková vyhláška vznikla v roce 2000 zejména na popud soudců. Těm vadilo jednak to, že museli odměnu advokátů sami stanovit podle množství úkonů, a jednak to, že někteří právníci v minulosti cíleně protahovali spory, aby měli nárok na vyšší náhrady. Ministerstvo spravedlnosti se za vyhlášku postavilo. Ústavní soud však včera dospěl k závěru, že tato praxe nevedla ke snížení počtu úkonů, celkového počtu právních sporů, ani zjednodušení řízení.
