Zpráva ukázala, že pozitivní vnímání demokracie a tržního hospodářství oslabilo ve vyspělejších zemích východní části EU, zatímco v méně vyspělých postsovětských ekonomikách Společenství nezávislých států (SNS) se demokracie a trh překvapivě těší stále větší podpoře.
„Zjištění ukazují, že trhy a demokracie ztratily podporu ve vyspělejších zemích v transformaci, protože v této krizi byly zasaženy hlubšími poklesy než za dřívějších recesí na počátku a v polovině 90. let,“ uvedla EBRD.
„Mezi vyspělejšími transformačními zeměmi podpora demokracii poklesla obzvlášť prudce na Slovensku, ve Slovinsku a v Maďarsku, přičemž na Slovensku podpora klesla o víc než 20 procentních bodů,“ konstatovala EBRD.
Češi i Slováci mají sklon vinit z finanční krize Západ
Česká republika zase patří mezi státy, v nichž byl zaznamenán nejprudší pokles víry v tržní síly. „V České republice, Estonsku, na Slovensku a ve Slovinsku všude poklesla podpora trhu nejméně o deset procentních bodů,“ píše EBRD. Slováci, Srbové a Češi navíc údajně nejčastěji viní za finanční krizi Západ.
Zpráva rovněž uvádí, že domácnosti ve východní a střední Evropě byly finanční krizí zasaženy silněji než domácnosti západní Evropy. Ty první totiž mají údajně slaběji rozvinuté sociální sítě na ochranu občanů před dopady ztráty zaměstnání. Mnoho lidí v regionu prý rovněž utrpělo prudkými devalvacemi místních měn.
Finanční krize dolehla nejtvrději na domácnosti v Pobaltí, v jihovýchodní Evropě a v Tádžikistánu. „Na opačném konci spektra patří mezi země, kde se zdá být dopad krize relativně mírný, Česká republika, Gruzie, Kyrgyzstán a Polsko,“ odhaluje EBRD.
