Čísla vyplunula z mezinárodního průzkumu EY o podvodech a korupci mezi více než 2700 respondenty z 59 zemí.
Pod nadstandardními službami si lze podle ředitele investigativních služeb EY v ČR Tomáše Kafky představit například pozvání na golf do exotických krajů, kongresovou turistiku, různé pompézní akce a „oblíbené návštěvy u profesionálek, kulantně řečeno“.
„Korupce je tak v ČR rozšířeným jevem a neetické jednání přetrvává,“ řekla šéfka tuzemské pobočky EY Magdaléna Souček. Celkem 69 procent tuzemských respondentů podle ní považuje korupci ve své zemi za rozšířený jev. Globálně je to 39 procent manažerů.
Laxní přístup k prevenci
Protikorupční pravidla a etický kodex má v ČR 70 procent firem, podle předchozího průzkumu z roku 2012 to bylo 74 procent firem. Celosvětově má protikorupční pravidla nyní přes 80 procent podniků. „Je s podivem, jak laxně české společnosti přistupují k prevenci, když již dva roky platí zákon o trestní odpovědnosti firem,“ uvedl Kafka.
Navíc 31 procent tuzemských firem nemá zřízenou telefonní linku na oznamování nekalého jednání (tzv. whistleblowing), zatímco v USA ji má zřízeno 96 procent všech firem.
Zároveň se ale postoj tuzemských manažerů k zavádění protikorupčních opatření podle něj zlepšil. „Celkem 84 procent respondentů z řad vedení jasně dalo najevo důraz, který klade na prosazování interních protikorupčních pravidel. Ve více než 60 procentech českých firem jsou stanoveny jasné sankce,“ uvedl. Problém podle něj bývá nejčastěji u středního managementu, který často postoj vedení firmy pro řadové zaměstnance zkresluje.
I čeští šéfové jsou nad průměrem
Znepokojivý je podle průzkumu fakt, že více než desetina z oslovených tuzemských generálních ředitelů považují zkreslování údajů v účetní závěrce za ospravedlnitelné, pokud to jejich společnosti pomůže přežít krizi. Celosvětově je průměr na šesti procentech.
„Když si uvědomíme, že právě vrcholový management má velkou šanci obcházet finanční kontroly, jsou výsledky našeho průzkumu týkající se integrity ředitelů varovnou zprávou pro statutární i dozorčí orgány,“ uvedla Souček.
Se žádostí o úplatek se podle průzkumu setkala dvě procenta manažerů, celosvětově to bylo sedm procent. Nejvíce se s žádostí o úplatek setkávají manažeři v Egyptě, téměř 60 procent. Naopak s žádostí o úplatek se nesetkali manažeři ve Francii, na Slovensku nebo v Argentině.
Statistika opovědí na otázku: „Platí následující tvrzení pro stát, ve kterém působíte? Korupce je v našem státě v podnikatelské sféře rozšířeným jevem?“
