Nejvíce podle statistiků hrozí chudoba v Bulharsku – celkem 42 procentům obyvatelstva. Hned za nimi následovali Rumuni (41 procent) a Lotyši (38 procent). Na opačném pólu naopak figurují kromě Česka také Švédsko s Nizozemskem (shodně 15 procenta) a Rakousko, Finsko a Lucembursko (všechny 17 procent).
Statistici u tohoto hodnocení vycházeli z toho, že se v každé zemi určila hranice „ohrožení chudobou“. Stanovena v každém státě byla na 60 procentech mediánu tamních příjmů domácnosti, v nichž je pomocí komplikovaného vzorce zakalkulováno množství členů domácnosti, jejich věk a podobně. Medián pak představuje prostřední hodnotu, tedy takovou výši, že jedna polovina domácností měla příjem nižší a druhá naopak vyšší.
Ohrožení chudobou nebo vyčleněním v EU podle věku(v procentech)
Eurostat rovněž uvedl, že osm procent lidí v Evropské unii trpělo v daném roce závažným materiálním nedostatkem. V tomto směru pak už ale Česko nevychází z tabulek statistiků tak pozitivně. Díky 6,2 procenta sice stále je pod průměrem EU, avšak řada zemí je na tom lépe. Vůbec nejméně jsou tím zasaženi Lucemburčané a Švédové, kde takové problémy má jen jedno procento tamní populace. Třeba v Bulharsku se to ale týká 35 procent lidí.
Závažný materiální nedostatek znamená podle metodiky Eurostatu to, když lidé žijí v podmínkách, v nichž trpí nejméně ve čtyřech z devíti předem stanovaných oblastí či kritérií. Jde třeba o to, že si nemohou dovolit platit nájem či účty za služby, že si nemohou zajistit v příbytku dostatečné teplo, že si nemohou dovolit jíst maso či ryby alespoň každý druhý den nebo že si nemohou dovolit automobil, pračku, telefon či barevnou televizi.
