Češi mají smělé plány do důchodu. Většina si však neumí spočítat, kolik je to bude stát

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
4
Fotogalerie

Zahradničit, cestovat, věnovat se koníčkům - to jsou jen některé z představ, které se lidem vybaví, když mají mluvit o vlastním důchodovém věku. Nejsou to jen obavy z nemoci a finanční nejistoty, mnozí lidé si zkrátka plánují penzi užít. Průměrnému Čechovi však může pro důchod podle jeho představ chybět více než milion korun, ukazuje průzkum NN Penzijní společnosti.

„Líbí se mi, že Češi mají navzdory obavám, co jim stáří přinese, spoustu snů a přání, která si chtějí v důchodu plnit. Více než polovina starší generace se těší, že už budou dělat jen to, co je baví, a že budou jezdit na výlety a užívat si vnoučata. Mladší generace chce v penzi cestovat po světě, radovat se z vnoučat nebo spát a odpočívat dle potřeby,“ říká Kateřina Štěrbová z NN Penzijní společnosti.

Mladí i starší Češi si podle svých slov představují 20 tisíc korun jako přijatelný měsíční příjem v penzi, od státu z toho očekávají okolo 12 tisíc korun. Přitom ale pouze polovina mladší generace a přes 70 % starší generace tvrdí, že se finančně na stáří připravují a nespoléhají jen na stát.

„Málokdo si včas spočítá, že pokud chce jít do důchodu v 65 letech a mít měsíčně nad rámec státního důchodu ještě dalších 8 tisíc korun, pak bude na penzi potřebovat úspory ve výši téměř 1,5 milionu korun,“ říká Štěrbová. Data NN Penzijní společnosti ukazují, že ve věkové kategorii 18 – 29 let si spoří ani ne každý třetí Čech a ve věkové kategorii 50 – 59 let jsou to dva ze tří lidí.

Češi podle průzkumu nedostatečně využívají všechny příspěvky, které jim nabízí stát nebo zaměstnavatel. „Od loňského roku se nejvíce vyplatí měsíčně si odkládat 3000 korun, kdy kromě příspěvku státu lidé zaplatí také o 3600 korun méně na daních a každý rok tedy ušetří celkem 6360 korun. Zároveň radím využít výhody dlouhodobosti a pravidelnosti a zvolit si vyvážené nebo dynamické penzijní fondy, které v průměru přinášejí i několikanásobně vyšší výnosy,“ říká Štěrbová.

Spoření se státní podporou v penzijních fondech je klíčovou součástí finanční přípravy na spokojené stáří, ale nemělo by být jediné. „Příkladem dalších vhodných způsobů zajištění na penzi jsou třeba investice do akcií, podílových fondů nebo do vlastního bydlení,“ dodává.