„Za úspěchem červencového rozpočtu stojí přesměrování transferů. Jenže to jen přehodí peníze z jedné hromádky na jinou. Škoda, že se transfery nedají takto přesměrovávat každý den, brzo bychom měli rozpočet v přebytku každý měsíc,“ uvedl Vladimír Pikora z Next Finance.
Slabiny jsou tři: zaostávající výběr příjmů z DPH, chybějící zdroje na důchodovém účtu a neproplácení už vyplacených národních zdrojů z Bruselu.
Zvýšení dolní sazby z deseti na 14 procent se státu očividně nevyplatilo. Inkaso z přidané hodnoty nestouplo o plánovaných 18 miliard, ale stagnuje. Rezort financí přiznává, že klesá spotřeba. Česká dolní sazba DPH je po Dánsku nejvyšší v celé EU, sousední Německo ji má poloviční. Zvyšují se platby na důchody. Do července je fiskus přešvihl skoro o čtyři procenta. Pokračuje trend zvýšení frekvence odchodů do předčasných důchodů. A dál stojí sedm domácích operačních programů, dotovaných z unie. Ve hře je 64 až 77 miliard eur.
Není proto jasné, kde vezme ministerstvo financí prostředky na doplnění rozpočtu po startu penzijní reformy. Vyvedení prostředků ze sociálního pojištění do druhého pilíře pro příští rok má udělat desetimiliardovou díru. Podle původních proklamací vlády mělo tento rozdíl překlenout zvýšení sazeb DPH. Sněmovna odsouhlasila, že napřesrok znovu zvedne sazby DPH, a to na 15 a 21 procent. Podle ekonomů si však vláda už letos zvýšením daně vystřílela munici, zdroje na reformu tak bude muset hledat jinde.
Prioritou pro zbytek roku je obnovení čerpání z EU. „Rychlost obnovení plateb závisí na rychlosti dohody řídících orgánů (příslušných ministerstev, pozn. red.) s Evropskou komisí,“ uvedl včera pro deník E15 Daniel Braun, první náměstek ministra pro místní rozvoj, jehož rezort je koordinátorem procesu čerpání evropských peněz.
Žádosti o platby bude ministerstvo financí posílat operativně, a ne třikrát do roka, jak bylo zvykem. Zatím poslední (a nevyužitý) termín připadl na květen, dva měsíce po preventivním domácím pozastavení 15 operačních programů.
Minulý týden uvolnila komise dotace do osmi programů, ministerstvo financí odeslalo žádosti o proplacení 10 miliard korun a připraveno má dalších dvanáct.
Dosažené příjmy (597,4 miliardy korun) představovaly 55 procent rozpočtu (loni 55,3 procenta), meziroční nárůst činil 6,4 miliardy korun. Dařilo se výběrům daní z příjmů právnických a fyzických osob. Celkové výdaje v objemu 649,1 miliardy se dostaly na 54,4 procenta rozpočtu po změnách. Jsou o tři miliardy pod úrovní července 2011.
