To je v kontrastu třeba s hodnocením Němců, z nichž 70 procent považuje výkon své ekonomiky za dobrý. Ze sedmadvaceti zemí EU skončili Češi v důvěře v ekonomiku na třináctém místě. Ještě pesimističtější jsou obyvatelé zemí, které musely přijmou mezinárodní pomoc – Maďaři, Irové, Řekové, Španělé a Portugalci. Slováci jsou s 89procentní nedůvěrou rovněž skeptičtější než Češi. Mezi pesimisty se propadli i Francouzi a Italové.
Zvyšování DPH začátkem letošního roku prohloubilo strach Čechů ze zdražování. Obava z růstu cen se vedle strachu z ekonomického vývoje obecně dostala na druhou příčku. Většina obyvatel EU se více než zdražování bojí nezaměstnanosti. Šedesát procent Evropanů soudí, že situace na trhu práce se ještě zhorší. Vysoko skóruje také obava z úrovně vládního dluhu.
Důvěra národů EU ve vlastní ekonomickou situaci v průměru dosahuje 27 procent, pesimismus 71 procent, přičemž od posledního šetření loni na podzim se pesimismus o jeden procentní bod zvýšil. Eurobarometr sleduje tento ukazatel od roku 2004, a to dvakrát do roka. Jediným pololetím v historii, kdy optimismus z vlastního ekonomického vývoje převýšil pesimismus, bylo jaro 2007: období největšího boomu těsně před americkou hypoteční krizí.
Nejvíce své ekonomice věří Švédové, plných 83 procent ji považuje za dobrou. Nejméně – nepřekvapivě – Řekové, z nich ji za dobrou neoznačil nikdo.
Podobně jako kontinentální ekonomický vývoj nevzbuzuje velkou důvěru ani samotná Evropská unie a její instituce. Důvěra propadla na historicky nejnižší úroveň, když jí věří jenom 31 procent respondentů z celé sedmadvacítky. Od podzimu 2011 jde o pokles o tři procentní body. Společné měně euro nevěří 40 procent obyvatel Evropské unie.
Česko má nižší rating rizika návratnosti kvůli korupci a byrokracii
Česká republika má se svými zhruba čtyřiceti procenty veřejného dluhu z hrubého domácího produktu jednu z nejméně zadlužených ekonomik v Evropské unii, rovněž je zde velmi nízká míra nezaměstnanosti (podle 6,7 procenta proti 11,2 procenta průměru eurozóny). Naproti tomu vývoj hrubého domácího produktu je v letošním roce slabý, s předpokládaným ročním propadem o 0,5 procenta za řadou zemí Evropské unie zaostává a inflace je zhruba o procentní bod výše než průměr EU.
