Evropská komise, která připravila původní finanční plán, je se svými čísly mimo hru, stejně jako kyperské předsednictví, které nabídlo dílčí škrty. Ještě spořivější je unijní prezident Herman Van Rompuy, ale pro bohaté státy v čele s Německem je to pořád málo. Desítka vlád hrozí vetem, Česko se zatím drží zpátky.
A aby toho nebylo málo, Evropský parlament se minulý týden pomstil sedmadvacítce za nechuť dolít chybějící peníze do letošního rozpočtu a stopl debatu o financích napřesrok, takže unie nemá rozpočty tři.
Taková je situace před mimořádným summitem, který začne dnes v Bruselu. Delegaci České republiky vede premiér Petr Nečas. „Nám se ten návrh nelíbí,“ pronesl včera na adresu vize pro léta 2014 až 2020. „Bude proti němu ostře vystupovat. Na druhé straně nemáme zájem na tom, aby víceletý finanční rámec nebyl přijat,“ zdůraznil.
Českou ambicí je zůstat v pětici čistých příjemců, tedy zemí s většími příjmy z EU než odvody. „Přejeme si rozpočet, který přispěje k hospodářskému růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti unie. Pomoc chudším regionům je pro nás klíčová,“ uvedl pro E15 náměstek státního tajemníka pro Evropu Martin Tlapa.
Výhrady má Praha rovněž k úmyslu nezapočítat do nákladů na projekty financované z eurofondů daň z přidané hodnoty. „Podpoříme její uznatelnost,“ dodal Tlapa.
Summit má skončit v pátek, ale nemusí. „Koláč, který si státy rozdělí, bude o něco menší. Možná i proto bude hledání kompromisu složitější, očekáváme delší vyjednávací proceduru,“ řekl velvyslanec při Evropské unii Martin Povejšil. Platí, že rozpočet na další léta musí být přijat jednomyslně.
Původní předloha z pera Evropské komise počítala s příjmy a výdaji, v duchu zásady o vyrovnaném finančním plánování, nad jeden bilion eur. Následoval odpor čistých plátců, kteří se dožadovali a stále dožadují škrtů v rozmezí
100 až 200 miliard. Kypr, který řídí do konce prosince Radu EU, se pokusil uklidnit atmosféru řezy za 50 miliard, Van Rompuy přihodil ještě o 25 miliard více. Jeho pokus se pomalu, ale jistě blíží vizi Němců, Nizozemců, Švédů a Britů, protože nejvýrazněji stlačuje záměr komise v objemu 1,033 bilionu (plus pět procent proti období 2007 až 2013).
Vyhráno přesto zdaleka není, protože ruku v ruce s licitováním o obnosy jde rozprava o tom, kam které částky směřovat. Nechce-li Česko a další země přijít o prorůstové prostředky na politiku soudržnosti, bude se muset krátit jinde, protože požadavek na šetření je daný. Na řadě je tudíž druhý největší balík, směřující převážně do zemědělství. Proti jsou Francie a Rakousko, jež mluví o vetu.
Jisté je jedno: uskromnit se musí všichni včetně Prahy. Ta by mohla přijít podle propočtů o necelou třetinu příjmů v porovnání s aktuálním rámcem, v absolutním vyjádření jde o osm miliard eur. Protažení vrcholné schůzky visí ve vzduchu, ostatně i česká výprava je připravena na návrat v neděli.
Pro případ, že summit skončí bez dohody, existuje možnost, že by jednání přepadla do nového roku. Co se týče „sedmiletky“, nešlo by o tragédii. Horší by to bylo s nasmlouvanými závazky pro rok 2012 a hospodařením v roce 2013.
„Rozum a logika mají v této tahanici jen malý prostor. Vlády hrají představení pro domácí publikum a chtějí se vrátit zpět s vítězstvím (ať už to znamená cokoli), nebo alespoň s remízou. Život bez úmluvy na rozpočtu není nemyslitelný, jenže zoufale by poškodil už tak slabou unii,“ píše v editorialu webová verze týdeníku European Voice.
