„Jedná se o příležitost k získávání kontaktů a přístupu k informacím i ekonomickým příležitostem,“ sdělilo ministerstvo. Připojení v roli pozorovatelského státu je podle úřadu zajímavé zejména z obchodního hlediska. Česko tak získá šanci komunikovat se státy, které mají značný ekonomický potenciál, ale chybí v nich české diplomatické zastoupení. Z devíti zemí společenství má Česko zastupitelský úřad pouze v Portugalsku a Brazílii.
Česká republika není jedinou evropskou zemí, která zvažuje intenzivnější kontakt s lusofoními státy. O získání pozorovatelského statusu projevily zájem také Maroko, Filipíny, Chorvatsko, Rumunsko, Austrálie, Peru či Lucembursko. Podobným směrem podle informací ČTK uvažuje i Slovensko. Pozorovatelský status už získalo Japonsko, Gruzie či Turecko. Od pozorovatelské země se očekává podpora výuky portugalštiny a povědomí o lusofoní kultuře.
Právě rozšíření výuky portugalštiny by mohlo být užitečné například pro jednání s africkými státy. „Portugalština je třetí nejrozšířenější řečí v subsaharské Africe a důraz na její znalost přibližuje možnosti politické i ekonomické spolupráce,“ uvedlo ministerstvo.
Dobré vztahy z éry socialismu
V Africe by se navíc mohly obnovit dobré vztahy z éry socialismu. Příkladem jsou Angola a Mosambik, odkud na československé vysoké školy přicházeli studenti na stipendijní programy. „Generace studentů z těchto zemí z 80. let je na vrcholu své profesní činnosti,“ připomíná ministerstvo. Vztah těchto lidí k Česku by podle úvahy ministerstva mohl otevírat dveře českým podnikům.
Společenství portugalsky hovořících zemí bylo založeno v roce 1996 a nyní zahrnuje kromě Portugalska rovněž Brazílii, Východní Timor a na africkém kontinentu Kapverdy, Guineu Bissau, Mosambik, Angolu, Rovníkovou Guineu a Svatý Tomáš a Princův ostrov. Hlavním spojujícím prvkem je portugalština, ale i kulturní, historické a společenské vazby mezi zúčastněnými státy. V poslední době se jejich spolupráce obrací i k ekonomické sféře.
České ambasády přibývají. Vláda hledá náhradu za export do Ruska
