České domácnosti nejvíc stojí bydlení, celkově výdaje stagnují

Struktura spotřebních vydání domácností v % v roce 2010

Struktura spotřebních vydání domácností v % v roce 2010

Ondřej Vrba

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Průměrná čistá peněžní vydání českých domácností činila loni na jednu osobu 10 835 korun měsíčně. Meziročně je to o 116 korun (1,1 procenta) více. Prakticky to ale znamená stagnaci výdajů, protože tento nárůst zhruba odpovídá inflaci. Nejvíc jde z rozpočtů domácností na bydlení, následují potraviny a nealkoholické nápoje. Strukturou výdajů se Česko v rámci Evropské unie po Slovinsku nejvíce blíží vyspělým zemím západní Evropy.

Statistici rozdělují spotřebu na nezbytnou a zbytnou. Nezbytné výdaje, tedy útraty za potraviny, nealkoholické nápoje a bydlení, činí 40 procent rozpočtu průměrných českých domácností. Nejvíc je stojí bydlení, pod které spadá i částky za energie, teplo a vodu – celkem tvoří 21 procent výdajů.

Výdaje domácností, které v rámci statistik rodinných účtů zkoumá Český statistický úřad, nezahrnují výdaje na daně a pojištění.

Struktura spotřebních vydání domácností v % v roce 2010Struktura spotřebních vydání domácností v % v roce 2010

Zdroj: ČSÚ

Výdaje domácností na bydlení činily loni 4754 korun měsíčně, zatímco o rok dříve to bylo 4662 korun. Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje pak loni stouply na 4243 korun měsíčně z předloňských 4207 korun. I tady nárůst v podstatě kopíruje cenový vývoj a nejde o reálný nárůst.

Vydání domácností za bydlení (vč. energií) a za potraviny a nealkoholické nápoje v roce 2010Vydání domácností za bydlení (vč. energií) a za potraviny a nealkoholické nápoje v roce 2010

Zdroj: ČSÚ

Podíl nezbytných výdajů na celkové spotřebě se liší podle typu domácností. Nejvíc ukusují z rozpočtu důchodců – 52 procent. U domácností s dětmi dělá tato položka 37 procent. Struktura výdajů se také liší v závislosti na výši příjmů domácností. Desetina domácností s nejnižšími příjmy na nezbytnou spotřebu vydá 46 procent, zatímco u desetiny nejbohatších je to 33 procent.

Struktura spotřebních vydání v % v roce 2010 podle typu domácnostíStruktura spotřebních vydání v % v roce 2010 podle typu domácností

Struktura spotřebních vydání v % v roce 2010 podle výše příjmuStruktura spotřebních vydání v % v roce 2010 podle výše příjmu

Zdroj: ČSÚ

Strukturou výdajů se Česká republika blíží vyspělým evropským zemím. Ve výdajích na potraviny, nápoje a tabák je Česko na 18. místě z 27 zemí Evropské unie s podílem 23,5 procenta na celkových výdajích. Vyspělejší země mají podíl nižší.

Nižší ve srovnání s vyspělými západoevropskými zeměmi má Česko výdaje na zdraví, bytové vybavení a bydlení. Naopak vyšší než většina zemí má Česko podíl ve výdajích za rekreaci a kulturu nebo telekomunikace. Údaje vychází ze statistik z roku 2005, kdy naposledy proběhlo podobné srovnávání.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu