Statistici rozdělují spotřebu na nezbytnou a zbytnou. Nezbytné výdaje, tedy útraty za potraviny, nealkoholické nápoje a bydlení, činí 40 procent rozpočtu průměrných českých domácností. Nejvíc je stojí bydlení, pod které spadá i částky za energie, teplo a vodu – celkem tvoří 21 procent výdajů.
Výdaje domácností, které v rámci statistik rodinných účtů zkoumá Český statistický úřad, nezahrnují výdaje na daně a pojištění.
Struktura spotřebních vydání domácností v % v roce 2010
Zdroj: ČSÚ
Výdaje domácností na bydlení činily loni 4754 korun měsíčně, zatímco o rok dříve to bylo 4662 korun. Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje pak loni stouply na 4243 korun měsíčně z předloňských 4207 korun. I tady nárůst v podstatě kopíruje cenový vývoj a nejde o reálný nárůst.
Vydání domácností za bydlení (vč. energií) a za potraviny a nealkoholické nápoje v roce 2010
Zdroj: ČSÚ
Podíl nezbytných výdajů na celkové spotřebě se liší podle typu domácností. Nejvíc ukusují z rozpočtu důchodců – 52 procent. U domácností s dětmi dělá tato položka 37 procent. Struktura výdajů se také liší v závislosti na výši příjmů domácností. Desetina domácností s nejnižšími příjmy na nezbytnou spotřebu vydá 46 procent, zatímco u desetiny nejbohatších je to 33 procent.
Struktura spotřebních vydání v % v roce 2010 podle typu domácností
Struktura spotřebních vydání v % v roce 2010 podle výše příjmu
Zdroj: ČSÚ
Strukturou výdajů se Česká republika blíží vyspělým evropským zemím. Ve výdajích na potraviny, nápoje a tabák je Česko na 18. místě z 27 zemí Evropské unie s podílem 23,5 procenta na celkových výdajích. Vyspělejší země mají podíl nižší.
Nižší ve srovnání s vyspělými západoevropskými zeměmi má Česko výdaje na zdraví, bytové vybavení a bydlení. Naopak vyšší než většina zemí má Česko podíl ve výdajích za rekreaci a kulturu nebo telekomunikace. Údaje vychází ze statistik z roku 2005, kdy naposledy proběhlo podobné srovnávání.