České odbory chtějí prosazovat kratší pracovní dobu, která se už částečně zavádí v Německu. Podle Hospodářské komory si však česká ekonomika takový krok zatím nemůže dovolit. Může za to nízká produktivita práce.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) se chystá zaměřit na nové priority ve vyjednávání se zaměstnavateli. Od dubna se bude snažit medializovat otázku pracovní doby, která je podle nich v České reublice mnohem delší než v Německu. „Čeští zaměstnanci nejsou jenom levní, ale ještě k tomu pracují déle. Přesčasovou prací tak prakticky kompenzují nízké mzdy,” uvedla mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.
Další zkrácení pracovní doby se minulý týden podařilo dosáhnout zaměstnancům v Německu. Největší odbory IG Metall zastupující téměř 2,3 milionu lidí si vymohly 28hodinový pracovní týden. Zaměstnanci pracující na směny budou moci takový režim využívat po dobu šesti měsíců až dvou let. Zaměstnavatel jim přitom bude finanční výpadek částečně dorovnávat. Dohoda IG Metallu funguje jako vzor pro zbylé firmy v odvětví kovoprůmyslu a elektrotechniky s celkem 3,9 miliony zaměstnanci.
Už nyní český zaměstnanec tráví mnohem více času v práci než ten německý. Podle OECD Čech v průměru odpracuje 1770 hodin za rok, zatímco ten německý pouze 1363. Podle Hospodářské Komory má ale německá ekonomika výhodu ve větší digitalizaci a robotizaci. „V Česku je proto nižší produktivita práce i nižší úroveň mezd. Překotné krácení pracovního týdne by nevyhnutelně vedlo ke krácení mezd,” varuje mluvčí HK ČR Miroslav Diro.
Přesto kratší pracovní týden proniká i do Česka. Kvůli nízké nezaměstnanosti je celá řada firem donucena nabízet alespoň částečné úvazky. Ty tak dnes představují celou desetinu nabízených pracovních pozic na portálu Jobs.cz, ještě v roce 2016 to bylo jen 6,5 procenta.
Zaměstnavatelé také čím dál častěji nabízí určitou míru časové flexibility. “Možnost určit si začátek a konec pracovního dne má podle průzkumu už 46 procent zaměstnaných,” uvedl analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Mezi nimi jsou například zaměstnanci České spořitelny, kteří mohou část své pracovní doby trávit i doma, v takzvaném home office. Nejčastějšími benefity ale zůstávají delší dovolená, vyšší odstupné nebo příspěvek na stravování.
“Je přirozené, že zaměstnavatelé se v období ekonomické prosperity a napjaté situace na trhu práce snaží udržet zaměstnance a přilákat nové nejen růstem mezd, ale i nabídkou různých benefitů.” okomentoval Diro.
Například mladoboleslavská Škoda Auto poskytuje téměř 70 zaměstnaneckých benefitů. “Mezi dlouhodobě nejpopulárnější patří bezúročná půjčka na bydlení ve výši až 500 tisíc korun, zvýhodněný pronájem nového vozu Škoda nebo zvýhodněný prodej nových i ojetých vozů a originálního příslušenství,” uvedl mluvčí Škody Auto Zdeněk Štěpánek.
