Česko čeká náborová horečka. Firmy mají největší hlad po lidech za posledních 15 let

Česko čeká náborová horečka

Česko čeká náborová horečka Zdroj: ČTK

Rostoucí ceny energií, inflace ani válka se do náborové nálady českých firem nepromítly. Podniky hlásí rekordní náborový optimismus. Plyne to z dat za třetí kvartál 2021, získaných v pravidelném průzkumu Index trhu práce od personální agentury ManpowerGroup. Firem, které se chystají během zbytku léta a na podzim nabírat, je o pětinu více než těch, jež se chystají propouštět. Jde o trojnásobně vyšší ukazatel v meziročním srovnání, a nejvyšší ukazatel v celé historii průzkumů, které agentura v tuzemsku provádí od roku 2008.

„Náborový optimismus pozorujeme ve všech sektorech ekonomiky, nejvíce však ve finančním sektoru a realitách, jejichž optimismus vyrostl meziročně o polovinu. Je velmi pravděpodobné, že na podzim do nové práce nastoupí desítky tisíc pracovníků,“ domnívá se generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová. Dodává ovšem, že česká společnost je na trhu práce polarizována. „Zatímco na jedné straně je skupina lidí, která se těší četným pracovním nabídkám a jíž roste plat a rozsah benefitů, na druhé straně je skupina, která si práci naopak vůbec nemůže najít. To vede k politické extremizaci, kterou dnes můžeme pozorovat,“ podotýká.

Uprchlíci v akci

Nárůst počtu zaměstnanců očekávají zaměstnavatelé v 10 z 11 českých odvětví, a pokles pouze v jednom. Navzdory pesimistickým předpovědím, které vycházejí z pomalejšího růstu či stagnace e-commerce, velký náborový optimismus panuje i v sektoru velko- a maloobchodu. Z pandemické krize se dostává i obor pohostinství, který se během léta a na začátku podzimu také chystá nabírat.

Neobvykle velký hlad po pracovnících ovšem dokáže plně uspokojit skoro polovina českých firem napříč obory. Spolu se Slovenskem Česká republika pociťuje nejmenší nedostatek talentů ze vzorku 40 zemí. Ve zbytku světa hlásí nedostatek uchazečů v průměru až 76 procent firem.

Propast mezi československým a globálním průměrem souvisí jak s velkým podílem průmyslu na trhu práce, tak s přílivem většího počtu ukrajinských uprchlíků, kteří pomohli zaplnit špatně obsaditelná nízkokvalifikovaná pracovní místa v průmyslu, logistice, gastronomii nebo zemědělství. „Očekávám, že trend v obsazování pracovních míst uprchlíky bude pokračovat i na podzim, pokud se v září vyřeší nástup ukrajinských dětí do škol a školek,“ dodává manažer náboru Manpower Jiří Halbrštát.

O tom, že firmy nově hledají spíše kvalifikovanější uchazeče, svědčí i žebříček pozic, které se českým firmám daří obsadit nejhůř. „Napříč všemi obory dominuje pozice pracovníků IT, které má problém nabrat 28 procent firem,“ sděluje ředitelka Rezlerová.

Humanitární krize na Ukrajině měla na český trh práce i další dopad. Zatímco v minulém kvartále se většina neziskovek chystala propouštět, kvůli přílivu uprchlíků a vzniku státem podporovaných integračních programů se trend obrátil. Neziskových organizací, které plánují nabírat nové pracovníky v následujících třech měsících je oproti těm, jež se chystají propouštět, o 20 procent více.

Rezignace po česku

Letošní rok považuje Halbrštát za přelomový z hlediska proměny vztahů zaměstnanců a zaměstnavatelů. „Zaměstnanci přebírají větší kontrolu nad svým profesním životem, pokračuje zdánlivě nekonečný boj firem o nábor a udržení talentů, vznikají nové pracovní modely v podobě hybridní práce a práce na dálku,“ vyjmenovává Rezlerová.

A zatímco ve světě se proměna mocenské rovnováhy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci přetavuje do podoby Velké rezignace, tedy velké dobrovolné fluktuace zaměstnanců, hnutí anti-práce nebo oživení zájmu o členství v odborech, Češi zatím demonstrují „rezignaci“ ve zcela opačné podobě. „Během pandemie jsme byli svědky spíše zamrzlé přirozené fluktuace, kdy pracovníci dávali přednost stabilitě. Jedním z vysvětlení je vysoká ochrana zaměstnanců daná českým zákonem,“ vysvětluje Halbrštát.

Pasivní chování Čechů na trhu práce ovšem neznamená, že by Češi nesdíleli světovou pandemickou náladu. „Na rozdíl od Američanů Češi nedávali hromadné výpovědi, a místo toho trávili pandemii zabarikádování na chalupách, ovšem i tuzemští zaměstnanci si uvědomili hlubší potřebu smysluplnosti práce a rovnováhy osobního a pracovního života,“ podotýká. Přesto americkou podobu „rezignace“ jako vysokou dobrovolnou fluktuaci neočekává v Česku ani do budoucna. „Pokud přijde ekonomická recese a začne se propouštět, budou lidé vůči změně práce ještě opatrnější,“ uzavírá.

Jak napsat životopis:

Video placeholde
Jak napsat životopis? • Videohub

Žen-cese vrcholí

Zatímco světový náborový optimismus firem jde výrazně nahoru, kariérní optimismus žen na trhu práce naopak klesá. 51 procent žen cítí menší optimismus ohledně budoucích kariérních vyhlídek než před pandemií a 57 procent plánuje stávající zaměstnání opustit v průběhu následujících dvou let. Rezignovanou náladu potvrzuje i globální trend vysoké dobrovolné fluktuace právě v oborech, kde tradičně dominují ženy. Mezi tyto obory patří vzdělávání, zdravotnictví nebo pohostinství. Naopak počet uchazeček roste v odvětvích, kde se ženy vyskytují méně, například v technologických oborech. V západních médiích se fenomén označuje jako „she-cession“, tedy recese žen.

Za hlavní důvod růstu nespokojenosti žen v tradičních ženských oborech označují odborníci negativní a genderově nevyvážený dopad pandemických opatření, kdy ženy musely skloubit práci, péči o rodinu a případné vzdělávání dětí. V průběhu pandemie tak o zaměstnání přišlo celosvětově víc než pět milionů žen. Ve Spojených státech každá třetí pracující žena kvůli pandemii covidu-19 zvažovala opustit zaměstnání nebo zpomalit svou kariéru.

Dopad pandemie na postavení žen na trhu práce se projevil i v Česku. Podle dat Českého statistického úřadu za třetí kvartál minulého roku přišlo o práci v době vrcholu pandemie meziročně přes 57 tisíc žen.