Světová výstava EXPO 2017 na téma energie budoucnosti v kazachstánské Astaně začne 10. června. Česká účast bude tentokrát skromnější. Má stát 98 milionů korun, zatímco na EXPO 2015 v Miláně šlo zhruba o čtvrt miliardy korun. Hrubá stavba českého pavilonu je téměř hotova, ale na expozici už zbývá velmi krátký čas.
Interiér českého pavilonu na výstavě EXPO 2017 v Kazachstánu má dodat „na klíč“ jediný dodavatel. V časové nouzi je to vhodnější řešení než obvyklá spolupráce více firem. Urychlí se tak příprava.
Podle informací deníku E15 zvítězila ve výběrovém řízení zkušená společnost Arteo. Podílela se už na přípravě českého pavilonu pro EXPO 2015 v Miláně i pro dřívější světové výstavy. V soutěži ale ještě běží lhůta pro odvolání ostatních účastníků. Hodnota zakázky se blíží 64 milionům korun.
Stavbu budov, kam budou národní expozice umístěny, letos na své útraty zajišťuje Kazachstán. Česko tedy zaplatí jen vnitřní vybavení pavilonu a další organizační náklady. „Dostaneme k dispozici 292 metrů čtverečních výstavní plochy. Další stejně velký prostor v zázemí zahrnuje mimo jiné restauraci a konferenční sál pro zhruba čtyřicet lidí,“ uvedl komisař české účasti Jan Krs. Kazaši Česku vyhradili na výstavišti velmi dobré místo.
Pavilon ústí přímo do centrálního náměstí areálu a je z něj výhled na architektonickou dominantu – obrovskou devítipatrovou kopuli, kde bude mít expozici Kazachstán. Česká hala sousedí s prostory skandinávských států a Lotyšska. „Hrubá stavba budovy je už tak z devadesáti procent hotova,“ informoval ředitel kanceláře Komisaře české účasti Martin Hlavnička.
Expozice bude zaměřena na nové způsoby získávání energie, nejen na vodní elektrárny nebo větrníky, ale i na originální metody zpracování klasických fosilních paliv. „To jsou silné disciplíny českých firem, takže se Expo může stát dobrou reklamou pro průmysl,“ říká František Masopust, výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS.
Vše o výstavách EXPO čtěte zde >>>
Přímá komerční prezentace bude sice na výstavě zakázána a organizátoři to hodlají přísně kontrolovat, Češi ale dostanou šanci při neformálních jednáních v kuloárech. Astana navíc leží relativně blízko ruských a čínských hranic, takže se očekává velký počet byznysmenů z těchto dvou klíčových trhů. „Celkově se počítá s účastí expertů ze 110 zemí světa,“ připomíná Masopust.
Na výstavu by tak během tří měsíců mělo podle očekávání dorazit nejméně pět milionů návštěvníků. Rozpočet na organizaci české účasti je letos poměrně skromný, jen 98 milionů korun. Původně byl ve hře rozpočet dvakrát vyšší, ale ministr financí Andrej Babiš (ANO) loni ve vládě tuto variantu odmítl.
Pro srovnání, například na Světovou výstavu v Miláně přede dvěma lety stát vyhradil 230 milionů korun. Letos se však koná takzvané „malé“ Expo, které je kratší a má užší zaměření. Vedle nákladů na výrobu interiéru bude patřit k největším položkám doprava exponátů do středoasijské země. v časové tísni Kazachstán chce akci využít jako svou vizitku. Novodobá část Astany, která vyrostla v devadesátých letech v podstatě uprostřed stepi, je pověstná futuristickou architekturou.
Návštěvníky má oslnit i nové kruhové výstaviště, které staví deset tisíc dělníků. Po skončení výstavy má i nadále sloužit jako kongresový areál. Na zahájení 10. června přiletí prezident Miloš Zeman. Českým národním dnem pak bude 15. červenec, kdy se předpokládá i nejpočetnější účast českých návštěvníků a firem. Na přípravu interiéru českého pavilonu tak už příliš času nezbývá.
Událost začíná 10. června a potrvá tři měsíce do 10. září. |
